I když, anebo právě proto, že je Portugalsko trochu z ruky, pro dovolenou karavanem je to rozhodně dobrá volba. Portugalci jsou k tomuto „sportu“ velmi tolerantní. Omezení a zákazů je poskrovnu. Možnosti kempování nadivoko jsou tu proto podstatně lepší, než ve střední Evropě. Poměrně hustá je i síť kempů, které jsou ale spíš než pro karavany připravené pro stany nebo pronájem chatek.
Trasa do Portugalska je opravdu dlouhá a náročná. Vyžaduje přípravu, i když je pravda, že na všechno se zkrátka připravit nedá. My jsme vyrazili koncem léta, celkem jsme cestovali tři týdny a najeli něco málo přes
6 tisíc kilometrů.Největší předpokládatelnou komplikací na cestě k Atlantiku jsou francouzské dálnice. Mýtné je opravdu nákladné, zejména pak pro velká obytná auta. Na druhou stranu jsou ve Francii kvalitní silnice i mimo dálnici, k dispozici máme plně vybaveny dům na kolečkách, tak není problém si cestu trochu protáhnout.
Přes Německo do francouzského Dole jsme cestovali čistého času 8 hodin. Na stellplatzu
Parking de Lahr u stadionu na kraji městečka jsme strávili dvě noci. Tohle místo má dvě výhody. Za prvé je tu mnoho zeleně a krásné výhledy a za druhé centrum města, které stojí za návštěvu, je vzdálené sotva pár minut pěšky.
Dále naše cesta směřovala na sever Francie do Bergeracu, kde jsme za 5 euro přenocovali v Aire de Camping-Car a pokračovali rovnou na sever Španělska. V Llanes jsme našli výborně vybavený stellplatz Area de
Llanes za 6 euro za noc se vším všudy. Llanes je starobylé přímořské městečko se skvělou atmosférou. Úchvatný je také pohled na tyčící se útesy a smaragdové moře, které ocení především otužilci.
Po cestě do Portugalska je ještě zajímavá zastávka v Santiagu de Compostela, které je jedním z nejvýznamnějších katolických poutních míst. Historie města sahá až na přelom 4. a 5. století a k vidění je toho mnoho a mnoho. My už jsme toto krásné město navštívili dříve, takže pokračujeme do portugalského národního parku
Peneda-Geres, který je právem označovaný za poslední ráj Evropy. Nádherná příroda, minimum turistů, žádné okázalé atrakce, jen horské hřebeny, vodopády a jezera s průzračnou vodou, ve které je povoleno koupání. Jedinou nevýhodou národního parku je zákaz kempování nadivoko. Nocujeme tedy na parkovišti v Terras de Bouro, které má výbornou polohu jako výchozí bod do nádherné přírody, je zdarma, ale je opravdu špinavé. Vůbec jsme se tam necítili dobře. Nouzově jsme přespali jednu noc a pokračovali v kempu parquecerdeira.com. Pro karavanisty je dostatečně vybavený. Cena ovšem nejvyšší za celou naší cestu - 20 euro na noc pro dvě osoby a karavan včetně elektřiny. Nicméně za důkladnou prohlídku národního parku, to stálo.
Z přírody přejíždíme za kulturou do proslulého vinařského města
Porto. Překvapilo nás jak moc je příjemné, vlídné a jaký v něm vládne klid. Klikaté romantické uličky, most Luise I. a desítky vinných sklípků, kde jsme ochutnali to nejlepší portské. To vše činí z Porta podle nás nejpůsobivější město, které jsme na naší cestě navštívili. Také nocování stálo za to. Zaparkovali jsme u pláže na Matosinhos zcela zdarma a pak už jsme v tomto duchu pokračovali po celém Portugalsku. Výjimkou byl pouze stellplatz kousek nad Lisabonem, kde jsme na dvě noci zakotvili v Peniche, abychom provedli patřičnou údržbu vozu. Stellplatz nás vyšel na 9 euro/noc se vším všudy.
Peniche je navíc moc pěkné městečko. Za procházku rozhodně stojí. www.penichepraia.com
Návštěva Lisabonu pro nás byla trochu oříšek. Nakonec jsme našli možnost parkování na Avenida De Brasilia. Kde stojí celé řady obytných vozů. Parkování je zdarma a přitom jste v podstatě v centru města. To je výhoda, kterou bohatě vykompenzuje denní i noční ruch, potácející se a někdy i poněkud dotěrná individua. V okolí Lisabonu se nachází i další klidnější místa pro obytné vozy. Do města je pak ale třeba složitě cestovat hromadnou dopravou.
Po Lisabonu už nás čeká pouť po nádherných plážích jižního pobřeží, které patří mezi
nejkrásnější v Evropě. A co oceňujeme především, nejsou tak přeplněné jako pláže v Chorvatsku nebo Itálii. Pláží jsme navštívili mnoho, nejvíc se nám líbilo v Praia da Marinha. U pláže není žádný hotel ani kemp a tudíž tu potkáte minimum lidí. Zaparkovali jsme nad pláží, kde jsme v pohodě strávili dvě noci. Další zajímavá pláž, na které jsme si nasbírali velké mušle, se jmenuje Meia Praia a nachází se mezi městečky Alvor a Lagos. Pláž je na portugalské poměry velmi dlouhá, a přestože je zjevně oblíbená, hlava na hlavě tu rozhodně není. Po několika nocích nadivoko, bylo potřeba zajistit servis vozu. Našli jsme si krásný a čistý stellplatz v Acoteias Albufeira. Na pláži jsme byli za 20 minut a prostředí bylo moc pěkné. Za necelých 20 euro jsme tu strávili dvě noci se vším servisem a komfortem.
Dále by se dalo pokračovat přes Gibraltar po španělském pobřeží až domů. My jsme se zpět vydali vnitrozemím se zastávkou v
Madridu a Toledu. Zajímala nás také
Andora. A dobře jsme udělali. Cesta přes Andoru je úchvatná. My jsme si vyjeli serpentiny na Port d'Envalira, odkud jsou nádherné výhledy. Jinak je možnost projet horu tunelem. Z Andory jsme pokračovali mimo placené úseky přes Toulouse do Dolé a pak již známou cestou zpět domů.