Je to paradox. Snad nejznámějším symbolem stále zapřisáhle komunistické Kuby jsou stará auta ze země největšího nepřítele – USA. Například vyobrazením na všemožných turistických předmětech jasně překonávají i ikonický portrét Che Guevary.
Když jsme se na začátku tohoto roku domlouvali na cíli naší další cesty, vyhrála to Kuba. Jedním z důvodů (ne-li tím hlavním) byla právě auta - snad nikde na světě se na silnicích tak nezastavil čas, jako právě tady. Datum výroby většiny strojů je před rokem 1960, kdy se Kuba pod vedením Fidela Castra definitvně odvrátila od USA a tyto země navzájem ukončily jakýkoliv další obchod.
Ani za rok byste teď v USA nepotkali tolik starých "amerik", kolik uvidíte za prvních pár minut po příjezdu do Havany. Chevrolety, Fordy, Chryslery, Buicky, ale i už dávno neexistující značky, jako Packard, Plymouth, Oldsmobile nebo Pontiac, vidíte doslova na každém kroku.
O nějakém původním stavu ale nemůže být řeč - embargo se samozřejmě dotklo také dodávek náhradních dílů, veškeré opravy se tedy dělají stylem "co dům dá". V naprosté většině vozů už dosloužil také původní osmiválec, který majitelé nahradili podstatně menšími (a úspornějšími) diesely. Spousta vozů také prošla různými radikálními přestavbami, kdy z původního sedanu vznikl třeba pick-up či velké kombi, nebo se majitelům větších limuzín alespoň podařilo do interiéru vměstnat ještě třetí řadu sedadel.
Jedním z mála soukromých podnikání, které vláda umožnila, je totiž přeprava turistů (autobusů na ostrově najdete minimum, ty pro místní mají nejčastěji podobu nástavby na korbě náklaďáku). To tak provozuje snad každý, kdo nějaké auto má, a sveze vás, ať se už potřebujete dopravit jen pár kilometrů po městě, nebo přes půlku Kuby. Delší trasy se většinou domlouvají den předem a kapacita auta se naplní do posledního sedadla, což může být i 8 cestujících + řidič (i vpředu jsou tři místa).
Řidiči rozhodně nejsou žádní loudové - čas jsou peníze, a tak stále drží plyn na podlaze, což je ale často za limitem technického stavu vozu. Výjimkou jsou snad jen krásné kabriolety v centru Havany, sloužící k vyjížďkám kolem moře, které majitelé udržují v krásném (to ovšem nutně neznamená originálním...) stavu, a to včetně původních osmiválců. Projížďku takovým výstavním kouskem si však také nechají patřičně zaplatit.
Na Kubě samozřejmě potkáte i auta novějšího data výroby, téměř výhradně však jde o vozy z bývalého "východního bloku". I to může být pro nás zajímavé, protože tolik žigilíků, moskvičů, nebo "maluchů" už nikde jen tak neuvidíte. Mezi nejnovějšími vozy dominují čínské značky, nebo novodobé Ruské Lady.
S postupným otevíráním se Kuby světu bude jejich zastoupení jistě narůstat, pokud tedy chcete ještě naplno poznat to, co Kubu stále ve své bizarnosti tak odlišuje od zbytku světa (a tím nemyslíme jen auta), neváhejte se na tento největší Karibský ostrov podívat co nejdříve.
Projděte si pestrobarevnou komentovanou fotogalerii z Kuby.Autor:
Jiří Steiger