Důlky a oděrky nejen z parkovacích manévrů... Proč je jich více u spolujezdce?

Návod na minimalizaci škod, za které může nějaký nešikovný řidič, je vcelku jednoduchý: Stačí zastavit na okraji parkoviště! Nad kosmetickým poškozením, spočívajícím v důlcích a škrábancích, velká část řidičů jenom ledabyle mávne rukou. Přitom ale existuje hned několik důvodů, proč se zabývat všemi, nebo alespoň některými z nich. Dnes se ovšem podíváme na jejich vznik a taky na prevenci – tedy jak zabránit tomu, abychom k drobným poškozením karoserie vůbec přišli.

V galerii ukazujeme nejčastější drobné škody, ke kterým dochází.

Velmi často si řidiči myslí, že na jejich autě žádné kosmetické poškození není. Stačí ale auto jenom pořádně umýt a podívat se proti světlu, aby „pavouci ze skříně“ v podobě drobných poškození karoserie, začali vylézat na povrch.

Ponechme teď stranou klasické škrábance, kdy se otřou auta o sebe, nebo o překážku. Více nás zajímají důlky a promáčkliny v karoserii, které může ale nemusí doprovázet narušení laku v místě poškození. Tyto důlky jsou buď kulaté, nebo mají podobu vertikálních „záseků“. Takové samozřejmě vznikají hranou dveří od cizího auta tehdy, když někdo zaparkuje souběžně a neopatrně (nebo bezohledně) otevře dveře do vedle stojícího vozu.

U auta, které často parkuje ve veřejných parkovištích s kolmým stáním – tedy nejen na parkovištích u obchodních domů, ale často třeba na panelákových sídlištích – stačí jen pár let provozu, aby se v plechu dveří a blatníků vytvořil doslova „čárový kód“, tvořený kolmými záseky od dveří okolostojících aut.

Zajímavostí potom je, že větší podíl těchto drobných poškození bývá zpravidla na pravé, tedy spolujezdcově straně auta. Když vezmeme jako modelový příklad 14 let staré auto, které jezdilo kombinovaně po městě i mimo město, našli jsme 25 drobných poškození karoserie, z toho 18 bylo na pravé straně, zejména pak na zadním blatníku.

Hrají v tom roli dva faktory a samozřejmě záleží na typu poškození. Pokud jde o oděrky a kruhové důlky od kamínků, není na vině parkování, ale paradoxně štěrk u krajnic. Zejména po zimě se na silnicích nachází množství štěrku, shrnutého ke krajnicím – tedy na pravou stranu auta ve směru jízdy. Auta potom štěrk za jízdy vyhazují dezénem pneumatik a ten se strefuje do karoserie, což je za jízdy často i slyšet.

Pokud jde o záseky od dveří vedle zaparkovaných aut, tady je na vině tendence nechávat si při zaparkování víc místa na straně řidiče. Když u obchodního domu zajíždíme do kolmého stání mezi dvě auta, už podvědomě parkujeme tak, aby se nám jako řidiči lépe vystupovalo. Jenže to zase logicky znamená, že spolujezdcovu stranu nastavujeme blíže autu vedle.

To, jaká poškození bude řidič řešit, a jaká naopak nechá být, je samozřejmě hodně individuální a záleží na přístupu. Někdo chce mít auto pěkné a úzkostlivě opravuje každou provozní kosmetiku, někdo naopak vnímá auto jako pouhý nástroj a nechce se jím zabývat nad rámec běžné údržby.

Malé důlky a promáčkliny bez poškození laku lze ignorovat celkem bez problému – reálně z nich nic nehrozí. Horší jsou taková poškození, u nichž došlo k narušení laku. I drobné odštípnutí laku totiž může vyústit v korozi, která se rozjede právě od místa původního poškození. Lze tedy rozhodně doporučit auto jednou za čas oběhnout, a případná místa s odštípnutým lakem ošetřit alespoň korekční tužkou.

Abyste ušetřili auto poškození ze samotného provozu – tedy od štěrku a kamínků, nelze si reálně příliš vypomoci změnou řidičských návyků. Nezbývá než chránit auto jako takové. Zejména máte-li novější auto, které chcete mít hezké a zachovat mu co nejvyšší zůstatkovou hodnotu, můžete sáhnout po fóliích nebo keramických ochranách laku.

Co se poškození z parkoviště týče, tady je rada sice banální, ale vysoce účinná. Zkrátka parkujte co nejdál od ostatních aut. Pokud vám nevadí, že se trochu projdete, parkujte klidně na vzdálenějších koutech parkoviště a ideálně vždy na krajních místech či u sloupů, aby vedle vás bylo místo jen z jedné strany. Statisticky tak snížíte šanci na to, že vám někdo vezme auto dveřmi, o rovnou polovinu.