Co dělat, když se začne přehřívat motor? Jeho zhasnutí není vždy nejlepší řešení

Přehřívání vodou chlazeného motoru už není tak častým jevem jako kdysi, ale o to větší problém to může znamenat. Jak se tedy chovat v případě, že naše auto vyhlásí „varnou pauzu“? V první řadě je nutno poznamenat, že ručička teploty vody je v drtivé většině dnešních aut udělána tak, aby se za všech běžných okolností držela na středu ukazatele. To znamená, že když už se ručička hne z místa směrem k červenému poli (případně se rozsvítí kontrolka spojená s teplotou motoru), je už v tu chvíli něco špatně.

Co bychom měli v tu chvíli dělat? Samozřejmě, že mnoho řidičů napadne jako první krok k řešení problému zastavení. To je naprosto správné uvažování, nicméně ještě před tím, než vůz odstavíme ke krajnici, měli bychom nastavit topení na maximální teplotu a rychlost větráku na nejvyšší stupeň. Výměník topení, který se stará o topení do interiéru, je totiž sám o sobě malý chladič, který může citelně pomoci s chlazením samotného motoru.

Řekněme tedy, že jsme dali topení naplno a chystáme se zastavit. Zásadní otázka v tuto chvíli zní: začal z výdechů klimatizace/topení foukat horký vzduch? Pokud ano, jsme na tom ještě dobře, neboť v chladicím systému motoru stále koluje voda. Okamžitě po zastavení je dále potřeba zhodnotit, zda voda z motorového prostoru neuniká na zem, či zda se zpod kapoty nevalí pára.

Pokud pára ani voda z vozu neuniká a topení topí, motor rozhodně nezhasínáme. Kdybychom totiž auto „chcípli“, voda by přestala kolovat a motor by se v tu chvíli definitivně uvařil. Máme-li tedy chladicí médium stále na svém místě, setrváme chvíli s běžícím motorem a pozorujeme, zda začne teplota klesat. Pokud ano, je chladicí systém více či méně funkční a schopný uchladit motor.

V takovém případě je třeba zamyslet se, proč teplota motoru vlastně vzrostla.  Pokud k přehřátí došlo při dlouhém popojíždění v koloně, mohl by být na vině větrák chladiče, familiárně též nazývaný „sahara“. Na něm se může pokazit čidlo, elektromotor (u většiny moderních aut), či může mít samotný větrák vylámané lopatky. Potíž se může skrývat i v samotném chladiči. Nadměrné zanesení totiž způsobí, že skrz chladič neproudí dostatek vzduchu a voda se v něm nemůže ochlazovat.

Přehřátí mohlo nastat taky tehdy, když jsme s vozidlem jeli do táhlého stoupání a zatěžovali motor. Mnoho řidičů si sice pomyslí, že přehřátí motoru může za dané situace nastat i při běžných okolnostech, nicméně normální jev to rozhodně není. I když se motor po táhlém stoupání při volnoběžných otáčkách ochladí, jeho přehřátí stále značí nějaký problém.

Druhý možný scénář je výrazně stresovější a ani po chvíli volnoběhu motor nechladne. V tu chvíli je motor potřeba okamžitě zhasnout, protože jeho teplota už jenom roste a hrozí nevratné poškození stěžejních mechanických součástí.

V danou chvíli je nutno otevřít kapotu a začít vyšetřovat příčinu problému. Jako vůbec první můžeme zkontrolovat, zda máme dostatek chladicí kapaliny. Její množství však kontrolujeme pouze pohledem na průhlednou expanzní nádobu. V žádném případě nemůžeme u přehřátého motoru otevřít víčko chladiče či přetlakovou expanzní nádobu (kterou disponují některé modely). Voda v motoru nevaří jen proto, že je pod tlakem a náhlé vystavení atmosférickému tlaku by znamenalo okamžité vyvření, při kterém vařící kapalina létá vzduchem a umí nehezky popálit.

Je-li chladicí kapaliny nedostatek, je potřeba zkontrolovat, kudy se ztrácí. Velký únik, například v podobě prasklé hadice, bychom viděli na první pohled, protože by kapalina někde tekla. Jenže stejně dobře se může jednat o malý únik, kdy kapalina vytékala z chladicího systému tak dlouho, až jí byl nedostatek.

V lepším případě se kapalina ztrácí přes hadici či některé těsnění. V tom horším se ale dostává v rámci motoru tam, kam nemá. Jestliže agregát vodu spaluje, objeví se bílý kouř viditelný z výfuku. Průnik do olejové náplně potom prozradí olejová měrka či víčko oleje, pokryté šedým slizem, vzniklým smícháním oleje a vody.

Máme-li však vody v systému dostatek, je problém zpravidla v její cirkulaci. Zde je v první řadě dobré zkontrolovat, zda se nejedná pouze o zavzdušnění. Po úplném vychladnutí otevřeme chladič, pustíme topení naplno a pozorujeme, zda z vody neunikají bubliny.

Častěji je ale na vině vodní pumpa, která může být přidřená (často se projevuje hvízdajícím řemenem), nebo má vylámané lopatky a nečerpá dostatek chladicího média skrz motor. Velmi často je potom problémem také zaseknutý termostat, jehož pozice nedovoluje kapalině kolovat z chladiče do motoru a naopak.

Nakonec je třeba zmínit i možný důvod přehřátí, který s chladicím systémem vlastně vůbec nesouvisí. Pokud totiž motor z nějakého důvodu přestal mazat nebo maže nedostatečně, zvyšuje se teplo generované třením a běžné chlazení motoru náhle nestačí.

Přehřátí motoru tedy může značit velkou spoustu věcí. Na jedné straně se může jednat o banalitu v podobě zaseknutého termostatu, na straně druhé se však můžeme potýkat s fatálními závadami motoru.

Ať už se ovšem naše auto přehřálo z jakéhokoliv důvodu, vždy je důležité řešit problém okamžitě a hlavně s přehřátým autem nikam nejet. Budeme-li pokračovat jízdě, koledujeme si o velké problémy v podobě zkroucené hlavy, zdeformovaného bloku nebo prasklého těsnění pod hlavou.

Moderní auta už prostě nejsou náchylná na nahodilé přehřátí a každé zvýšení teploty nad předepsanou mez proto něco znamená.

Inspirace: Jalopnik.com