Zalogowanie
Imię użytkownika / e-mail
Hasło
Registracja
Napisz recenzję na mój samochód  +Vložit inzerát

dowolny

dowolny


----

Měkká kapota i polstrované nárazníky. Auta se mění, aby lépe chránila chodce

Nasz temat
Dominik Valášek | 30.01.2025
dalších 6 fotek
Mobilní figurína používaná při testování asistenčních systémů | foto: Se svolením Škoda Auto
V průběhu sedmdesátých let minulého století se automobilový průmysl začal alespoň v nějaké míře zabývat bezpečností chodců v případě střetu s vozidly. To, co začalo jako odstranění ostrých hran a výstupků z přídí automobilů, vyústilo v homologační povinnosti a v celou plejádu způsobů, jak ochránit chodce coby nejzranitelnější účastníky dopravního provozu.
Nejlepší náraz je ten, který nevznikne
Aneb Nejlepší ochrana je prevence – zkrátka docílit toho, aby ke střetu mezi autem a chodcem vůbec nedošlo. Všechna nová auta už povinně dostávají do výbavy systém nouzového brždění, jehož neodmyslitelnou součástí je detekce chodců. Tu také hodnotí asociace Euro NCAP jako jednu z položek při testování ohleduplnosti vůči chodcům, podílející se na celkovém známkování bezpečnosti vozu.

Na testovacích polygonech tak můžeme spatřit figuríny ve velikosti dětí, kterak „vybíhají“ zpoza zaparkovaných aut a simulují tak vůbec nejhorší myslitelný scénář, v němž mají řidiči i auta minimum času na reakci na vzniklé nebezpečí. I v takovém případě umí skutečně bezpečné auto samo zavčasu zastavit z městské rychlosti – testy jsou prováděny v rychlostech od 20 do 60 km/h.

Podívejte se, jak Euro NCAP provádí testy nouzového brždění s detekcí chodců:

Přestože schopnost auta samostatně detekovat chodce a zabránit střetu ušla za poslední roky dlouhou cestu, kolize mezi chodci a automobily se v dohledné době zcela vymýtit nepodaří. Když už tedy dojde na nejhorší, je potřeba zajistit, aby byl dopad co nejméně bolestivý.

Měkké na povrchu, tuhé uvnitř
Bezpečnost směrem k chodcům v případě střetu je jedním z velkých témat ve vývoji, ale i v samotném designu automobilu. Tvarování karoserie totiž určí, jakým způsobem bude chodec s vozem při kolizi interagovat. Nejhorším scénářem by bylo svalení člověka pod auto a jeho přejetí. Všechna auta jsou tedy optimalizována tak, aby tělo chodce podebrala, ale nikoliv podsekla, a aby chodec dopadal na kapotu, kterou mají všechna moderní auta uzpůsobenou. Cílem je, aby byl chodec při střetu co nejcitlivěji „zpomalen“, a aby vůz samotný pohltil co největší množství energie.

Jakkoliv se zdá, že jsou díly nárazníku, přední masky nebo kapoty tvrdé, není to pravda. Při aplikaci vyšší síly se totiž projeví poddajnost a pružnost každého dílu. Plastové nárazníky v sobě mají polstrování, které změkčí kolizi, okrasné masky, mřížky i znaky už při relativně malé síle „uhnou“. Kategorií samotnou je kapota, která je prakticky u všech moderních aut „dutá“, aby se měl vnější panel kam deformovat a mohl pohlcovat energii nárazu. Optimalizováno je taktéž čelní sklo, které při nárazu rozpraská, ale drží pohromadě a deformuje se, čímž chrání posádku uvnitř vozu a zároveň změkčuje dopad.

Samostatnou kategorií jsou taktéž aktivní prvky ochrany při nárazu. Volvo v minulosti vybavilo některé svoje modely airbagem, který při střetu s chodcem vystřelil z poza kapoty a zakryl část kapoty a čelního skla. Takový systém však nikdy nebyl ve větší míře rozšířen.

Mnohem častěji se používá systém aktivních pantů kapoty. Pokud vůz čidly v předním nárazníku zaznamená srážku s chodcem, nadzvedne (většinou pyropatronami) zadní část kapoty, která pak při dopadu chodce propruží. S takovým řešením, které využívá na některých modelech třeba automobilka Mazda, jsou nicméně spjaty zvýšené servisní náklady. Stačí nešikovné ťuknutí při parkování, kapota vystřelí a následuje tučný účet v servisu za její opětovné usazení.

Podívejte se jak funguje aktivní kapota při střetu s chodcem:

Umělé nohy i hlavy
Jde samozřejmě o souboj požadavků, které jdou částečně proti sobě. Na jedné straně je nezbytné, aby vůz chránil posádku uvnitř pevným skeletem a deformačními zónami, připravenými na mnohem větší střety s cizími vozidly nebo pevnými překážkami. Na straně druhé je ovšem potřeba, aby povrch karoserie dokázal pohltit energii při střetu s člověkem, a v co největší míře tak omezil zranění.

Jelikož je bezpečnost chodců součástí homologačních náležitostí, jsou i střety s chodci testovány. Třeba automobilka Škoda uvádí, že během vývojového cyklu každého modelu provede přibližně 200 fyzických nárazových testů, simulujících kolizi s chodci. Na každý z nich pak připadá v průměru 140 virtuálních simulací.

Srážka s chodcem se simuluje takzvanými impaktory, které představují různé části lidského těla. Podobně jako figuríny pro nárazové testy, jsou i impaktory naplněny snímači a čidly, aby co nejvěrněji zaznamenaly, co by se v případě střetu dělo s opravdovým člověkem. Impaktory představující dolní končetiny – od kotníku až po kyčel – jsou při testech vrhány proti nárazníkům a maskám, kulaté impaktory hlav jsou zase vrhány na kapoty nebo čelní skla vozů. To vše ve jménu menších následků každého střetu mezi autem a chodcem.
Ocena artykułu
Oceniano: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Dyskusja
do artykułu nie ma żadynch dyskusji
dodać wystąpienie do danej dyskusji
Nejčtenější články předchozích 7 dnů