Registrace autobaterie. Ani na Octavii už baterku neměňte svépomocí

Výměna dvanáctivoltové baterie vždycky platila za jeden z nejjednodušších úkonů, který motoristé často zvládali sami. I ti, kteří by se svépomocí nepustili do výměny oleje nebo přezutí na zimní sadu kol, byli schopni během chvíle odpojit a vyndat baterku kvůli nabití nebo výměně. Jenže jak se auta stávají složitějšími, i tento dříve samozřejmý úkon nabyl na náročnosti. Dobíjení palubní 12V baterie za jízdy bylo dříve vlastně celkem primitivní. Pokud se točil motor, točil se i alternátor, a relativně jednoduchá elektronika se starala o to, aby na baterii bylo napětí okolo 14 voltů. Což je nabíjecí napětí 12V baterie, která má plně nabitá okolo 12,6 – 12,8 V.

Jenže jak se v autech objevují další a další sofistikovanější spotřebiče a elektronika, přibývá tlaku na emise a do toho je tu strašák jménem stop-start, vznikla potřeba napětí baterie ve voze palubní elektronikou aktivně monitorovat a řídit její dobíjení. Někdy se setkáme též s termínem „inteligentní dobíjení“.

Pokud vůz dobíjí baterii při stání, ustálené jízdě či akceleraci, má vyšší spotřebu a tedy emise. Z tohoto pohledu je výhodnější nabíjet baterii vozu pouze při zpomalování, když vůz brzdí motorem. Tehdy se zatížení alternátoru neprojeví na spotřebě a vůz tak baterii dobíjí kinetickou energií „zdarma“. Na druhou stranu ovšem nesmí nastat situace, kdy by vůz na křižovatce zhasl motor systémem stop-start, a nebyl jej kvůli nízkému napětí schopen opětovně nastartovat. Případně nemůže riskovat, aby napětí baterie při delší odstávce vozu kleslo pod stanovenou hranici.

Aby mohl vůz s nabitím a stavem baterie takto aktivně hospodařit, musí znát nejen její napětí, ale samozřejmě i kapacitu a další parametry, a dále její stáří a aktuální stav. Elektronika vozu zkrátka musí vědět s čím pracuje, a právě tady přichází potíž – mnohým moderním autům už nemůžete jednoduše fyzicky vyměnit baterii bez toho, abyste ji skrze diagnostiku takzvaně „registrovali“. Někdy se setkáme též s termínem „nákodovat baterii“, který ovšem může odkazovat i na změnu parametrů baterie v řídící jednotce.

Při registrace baterie jsou ve voze nastaveny parametry nové baterie, čímž se současně obnoví všechny adaptace baterie stávající – typicky nižší nabíjecí proud pro starší kus s poklesem kapacity. Vůz tak přesně ví, s jakou baterií pracuje a na jaké parametry nového kusu se může spolehnout. Zjednodušeně řečeno – stávající baterii zapomene a ví, jak pracovat s novou.

Při registraci se zadávají přesné parametry baterie, případně se potvrzuje, že má nová baterie stejné hodnoty jako ta předešlá. Mnoho sériových diagnostik nabídne i možnost zadat sériové číslo nové originální baterie. Výměna baterie v domácích podmínkách je tedy možná pouze s diagnostikou a zkušenostmi tímto směrem. Je dobré mít na paměti i to, že servisní postupy některých značek po výměně a registraci baterie vyžadují nechat auto delší dobu v klidu a zamčené, dokud všechny jednotky neusnou.

Pokud bychom baterii u vozu s aktivním monitorováním stavu baterie a dobíjením neregistrovali, bude hodně záležet na stavu té baterie, kterou jsme z vozu předtím vyjmuli. Obecně se dá ovšem říci, že výměnou bez registrace snížíme životnost nové baterie. Právě registrování baterií je jednou z odpovědí na otázku, proč původní baterie u nových aut vydrží bez problému i více než pět let, zatímco nově vyměněná hned příští zimu nenastartuje.

Spíše teoreticky může auto přestat využívat stop-start, případně může vyhodit chybu baterie. Mimochodem chyba baterie, kdy vůz uzná, že je baterie ve špatném stavu a potenciálně může v blízkém budoucnu nenastartovat, je jedním z pozitivních důsledků sofistikovanějších systémů dobíjení. Uznejte sami, že zobrazená chybová hláška je lepší než auto, které jednoho rána nenaskočí.

Mnoha prémiových automobilek se nutnost registrací baterie týká již delší dobu. Jmenovat lze třeba BMW nebo Audi. Do běžnějších aut a značek se tato potřeba dostala až v posledních letech. Například v případě Škody Octavie se bavíme o třetí generaci a právě o verzích vybavených takzvaným inteligentním dobíjením. Velmi zjednodušeně se dá říci, že pokud pod kapotou svého auta, na svorkách na baterii, najdete konektor od monitoringu napětí baterie, je velmi slušná možnost, že servisní postup v rámci výměny baterie vyžaduje i její registraci. Obecně však nelze potřebu registrace paušalizovat na značky i modely, a tak někdy nezbývá než se zeptat v servisu. Myslete ovšem na to, že registrace baterií je poměrně novým fenoménem, který nemusel stačit „dotéct“ ke všem nezávislým servisům a garážistům.