Ve vedrech dejte pozor na přehřátý motor. Řidiči často dělají jednu velkou chybu

Extrémní horko se na nás v posledních týdnech valí ze všech stran. To, že vysoké letní teploty jsou velkou zátěží pro lidský organismus je samozřejmou věcí, ale že to je velice náročné období i pro auto, to si možná každý řidič ne zcela uvědomuje. Pojďte si s námi připomenout některé zásady, které byste měli dodržovat, když usedáte za volant a chcete v době velkých veder někam vyrazit. A také na to, co dělat, když úmorné vedro vašemu plechovému miláčkovi zrovna nepřeje.   Vedra trápí i auta: pozor hlavně na přehřátý motor. Jak předejít jeho poškození? O ČEM SE V ČLÁNKU DOČTETE

• Kontrola hladiny chladící kapaliny je nutná

• Největší chybou je okamžité vypnutí motoru

• Také parkování v letním horku má svá specifika

• Jak tedy bezpečně cestovat v horkém počasí?
V extrémních vedrech trpí nejen lidé a všechno živé, ale samozřejmě také auta. Tedy pokud nejsou zaparkovaná ve stínu a chládku garáže. Zkušeným řidičům mohou některé rady přijít notoricky známé a dokážou se v daných situacích zachovat přesně tak, jak je potřeba. Těm méně zkušeným nebo začátečníkům by zase mohlo pomoci upozornění na to, co v takových momentech dělat. Už jen proto, že známé rčení hovoří o tom, že opakování je matkou moudrosti.

Zásadní věcí, kterou horké letní počasí u auta vyžaduje, je především zvláštní péče o pneumatiky a chladicí soustavu. V extrémním horku je podle portálu Povinné ručení snížit tlak v pneumatikách o 0,2 baru oproti předepsanému tlaku.



„Ten totiž počítá s běžnými podmínkami na silnici, v létě je ale situace trochu jiná. Na asfaltu rozpáleném klidně i na 60 stupňů Celsia mohou příliš nahuštěné pneumatiky ztratit optimální kontakt s vozovkou,“ píše se na webu Povinné ručení.

V létě je také nutné kontrolovat hladinu chladicí kapaliny, aby neklesla pod spodní rysku označující minimum, ale zároveň aby nepřesáhla přes horní rysku označující maximum. Chladicí kapalina je nezbytná k ochlazování motoru a k ochraně před jeho přehřátím. K dolévání je třeba používat speciální kapalinu, nikoli obyčejnou vodu a hlavně ji nedolévat bezprostředně po vypnutí motoru. Ten musí vychladnout.

Když už řidič vyrazí na cestu v době, kdy teploty atakují skoro čtyřicítku, může se stát, že se mu začne přehřívat motor. U soudobých moderních vozů přehřívání motoru nebývá příliš častým jevem, přesto k němu může dojít. Jen minimálně se motor nového auta přehřeje kvůli vysokým venkovním teplotám. Na vině většinou bývá závada na chladicím systému nebo termostatu. Víte, jak se zachovat, když se ručička teploměru dostane do červených hodnot?



Web AZ pneu – pmeumatiky od A do Z radí, že je dobré zachovat klidnou hlavu, ale jednat rychle. Pokud na přehřátí motoru upozorní výstražná kontrolka nebo ručička teploměru, která vystoupala k červenému poli, je nutné zareagovat okamžitě. Když se podaří teplotu motoru co nejrychleji stáhnout dolů, s velkou pravděpodobností se žádným důležitým součástem nic nestane.

Pokud ale řidič bude pokračovat v cestě a problém s vysokou teplotou nemíní vůbec řešit, hrozí závažné poškození motoru. Může se zadřít, pokroutí se hlavy nebo dojde k selhání těsnění hlavy válců.

Co tedy udělat, když se motor auta začíná přehřívat? Je nutné vyřadit rychlost, zapnout topení a pustit ventilátor na maximální výkon. Výměník topení totiž funguje jako malý chladič, který přispěje k odebrání tepla z chladicího systému. Pokud bude z ventilačních průduchů uvnitř auta proudit horký vzduch, s velkou pravděpodobností začne teplota motoru postupně klesat.

Je také nutné zajet ke krajnici, zastavit a zapnout výstražná světla. Nasadit si výstražnou vestu a vystoupit z vozidla. Často se stává, že při přehřátí motoru je nutné jednat rychle a zastavit na ne zrovna vhodném a bezpečném místě. Pokud by ale jízda pokračovala po několik dalších minut, hrozí, jak už bylo výše napsáno, nevratné poškození motoru.

Bohužel, také nesprávná reakce na situaci může problém ještě více zhoršit. Největší chybou, které se řidiči při přehřátí motoru dopouští, je okamžité vypnutí motoru po zastavení auta.

Na jednu stranu se sice přestane motor dále zahřívat, ale na straně druhé přestane fungovat vodní pumpa a s ní i celý chladicí systém. Motor se tak okamžitě přestane chladit a teplota rapidně stoupne.

V prvopočátku je proto dobré nechat motor běžet na volnoběh. Přitom se dá zkontrolovat, jestli funguje ventilátor chladiče motoru, a sledovat teploměr. Pokud došlo jen k nárazovému přehřátí motoru a teplota začne pomalu klesat, je vyhráno. Jakmile se teplota ustálí na normální hodnotě, je možné pokračovat v jízdě. Opakující se problém signalizuje závadu a je proto dobré navštívit servis.

• Nedostatek chladicí kapaliny: při zjištění nedostatku chladicí kapaliny si ji můžete doplnit sami, ovšem jen ve chvíli, kdy bude motor vychladlý. V opačném případě hrozí riziko popálení. Je třeba zjistit, z jakého důvodu došlo k jejímu úbytku.
• Závada na chladiči: silně zanesený chladič má podstatně nižší chladicí výkon, a tak není schopný motor auta uchladit. Problém bývá zejména u starších aut, u kterých se údržba chladiče dlouho neřešila.
• Nedostatek oleje: olej v autě neslouží jen k mazání, ale také ke chlazení. Při jeho nedostatku se tak teplota motoru může zvyšovat.
• Závada v chladicím systému: zanesené hadice mezi chladičem a motorem zhoršují přenos chladicí kapaliny. Prasknutými nebo zpuchřelými hadicemi pak může kapalina unikat. Častým problémem je také zavzdušnění chladicího systému, protože vzduch nevede teplo tak dobře jako kapalina.
• Zaseklý termostat: pokud termostat zůstane zavřený, neumožní průtok horké kapaliny z motoru do chladiče. Nefunkční ventilátor chlazení motoru: závadu na ventilátoru chlazení poznáte zvlášť při stání v kolonách, kdy se motor nemůže ochlazovat přirozeným prouděním vzduchu při jízdě.
• Nefunkční ventilátor chlazení motoru: závadu na ventilátoru chlazení poznáte zvlášť při stání v kolonách, kdy se motor nemůže ochlazovat přirozeným prouděním vzduchu při jízdě.
Ve dnech, kdy teplota vzduchu přesahuje 30 stupňů Celsia, by člověk dal cokoliv za parkovací místo ve stínu. Pokud se mu vhodné místo nepodaří najít, je dobré, když se přesvědčí v jakém stavu auto opouští. Co je třeba zkontrolovat?

Zda v autě nezůstaly žádné živé duše ani nebezpečné předměty. Nikdy v zaparkovaném autě v horkých dnech nenecháváme děti ani domácí mazlíčky – k tragickým následkům totiž může dojít už za velmi krátkou dobu. Z auta je potřeba vyndat také zapalovače, spreje a léky. Léky mohou v teple či na slunci ztratit svou účinnost a způsobit zdravotní problémy. U zapalovačů a sprejů může dojít k přehřátí a jejich explozi a následně ke vzniku požárů.



Že auto není zaparkované na suché trávě. Pokud by se totiž rozžhavený výfuk dostal do kontaktu s takovým hořlavým materiálem, snadno by mohlo dojít k požáru.

Slunečné počasí a tropické teploty dovedou interiér vozu za pouhou hodinu rozpálit až na 60°C. Pokud zůstane auto na slunci ještě déle, teplota v kabině se vyšplhá ještě výše. Sluneční paprsky obzvlášť přitahuje černá či tmavá barva, tedy černá palubní deska i černá barva karoserie. Na střeše černého auta lze naměřit za hodinu klidně i 80 stupňů Celsia.

Vysoké teploty v létě panují také v noci, což má negativní dopad na kvalitu spánku. Ráno pak na silnice podle portálu Autoklubu České republiky vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto snadno zvýší úroveň únavy nejednoho účastníka silničního provozu nad kritickou mez.

„Vliv silné únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. Pravděpodobnost, že řidič zaviní nehodu, narůstá až sedminásobně,“ upřesnil Libor Budina z Autoklubu České republiky.

Před delší cestou je třeba se kvalitně vyspat. Pozor především na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel. Současně je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin. „Už lehká dehydratace má na výkon řidiče stejný vliv jako alkohol v jeho krvi ve výši nad 0,8 promile. Riziko zavinění nehody vzrůstá zhruba sedminásobně,“ připomněl Libor Budina.

V kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko, ovšem v případě vozidel vybavených klimatizací ani mrazivý chlad. Dlouhá monotónní jízda po dálnici, pohled upřený do dáli, pravidelně se míhající přerušované čáry vodorovného značení, to vše může být uspávající. Je dobré tu a tam na chviličku přejet očima ze strany na stranu.

Nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Asi ideální je po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě by se němelo nezapomenout ani na pořádné provětrání kabiny vozidla.



Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě šoférovi neuškodí krátké zdřímnutí , tak na 15 až 20 minut. Pokud se spánek nedostaví, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.

Je také dobré připomenout, že mezi řidiči kolují takzvané zaručené recepty, jak se udržet za volantem fit. Jejich účinek však nebývá nijak zázračný. Například krátké otevření oken vozidla za jízdy může vzduch v kabině osvěžit, účinek je ale velmi slabý a krátkodobý. Vypití kávy či jiného nápoje s obsahem kofeinu účinkuje také jen chvíli. Někteří řidiči jsou dokonce přesvědčeni, že dovedou únavu přemoci vůlí. Bohužel ani to není pravda.

Při delším přepínání se může vystavit tragický účet - nehoda vlivem mikrospánku. Poslech hlasité hudby také nepatří mezi osvědčené prostředky, navíc řidiče ve zvýšené míře rozptyluje. A kouření za volantem? Určitě nelze doporučit. Okamžitý účinek je v podstatě nulový a navíc se velmi rychle dostaví unavující vliv zvýšené koncentrace kysličníku uhelnatého v krvi řidiče.

Extrémně teplé počasí a s ním spojená zvýšená úroveň únavy mohou být velkým nebezpečím. Statistiky nehod jsou v tomto směru neúprosné. Je třeba si před delší letní cestou uvědomit nezvratnou skutečnost, že jedna nepovedená jízda může trvale změnit život mnoha lidí.