Subaru Impreza 1.6 - dobrá volba?

Dotaz: Dobrý den, uvažuji o koupi ojetého auta Subaru Impreza kombi s motorem 1,6 okolo roku výroby 99, mám na něj 160 tis. Kč. myslíte, že mi ho můžete doporučit? Nikde jsem se o tomto motoru nedočetl,tak nevím, kdo by mi mohl poradit. Děkuji a přeji hezký den. Michal Klokočník

Odpověď: Atmosférická zážehová čtyřválcová šestnáctistovka s protilehlými písty nebyla nikdy v Česku příliš rozšířenou motorizací. A je to dobře. Zákazníci toužící po specifickém jízdním projevu raději sáhli po silnějších agregátech, což neplatilo v některých západních zemích, kde motoristům byli dodávany Imprezy pouze s pohonem předních kol s šestnáctistovkou pod kapotou. Do Česka Subaru vždy dováželo oficiálně jen vozy s pohonem všech kol, na čem dosud stavělo reklamní kampaň. V autobazarech se však můžete setkat s dovezenými exempláři (zejména z Nizozemí, jížní Evropa či Latinská Amerika) s pohonem přední nápravy a již zmíněnou jedna-šestkou pod kapotou. Narazit můžete i na méně rozšířenou osmnáctistovku s výkonem 76 kW. Málokdo ví, že se od prosince 1996 do roku 2000 vyráběla i verze kupé. Těmto všem uvedeným exemplářům bych se vyhnul a zaměřil se na dvoulitrový motor.

* - vyskytují se verze s pohonem pouze přední nápravy

Pod kapotou Imprezy se objevily různé čtyřválce s protilehlými písty. Základní šestnáctistovka měla na různých trzích snižovat pořizovací cenu tohoto modelu a tvořit Imprezu dostupnější i pro méně movité zákazníky. Z počátku let výroby vzhledem k "muší váze" s přimhouřením oka pro Imprezu stačila (zejména ve verzi s pouze poháněnou jednou nápravou), přesto je pro pernamentní pohon všech příliš slabá. Jedna-šestku si dovedu představit ve verzi pouze s pohonem předních kol (v ČR se oficiálně neprodávala) nebo ve verzi kupé (GFC), kde byla jedinou motorizací (v ČR se opět neprodávala). Ani osmnáctistovka s výkonem 76 kW na tom nebyla o dost lépe. Důstojnější motorizací se stal až dvoulitr s výkonem 92 kW, který se vyznačuje slušnou pružností, nízkou hlučností, kultivovaných chodem a ve srovnání se slabšími motory si řekne téměř o stejný příděl pohonných hmot. Pod kapotou se objevil v červnu 1998 a montoval se i do nové generace, která přišla o dva roky později. Nahrazen byl až zcela novým agregátem (2.0i s 119 kW) při rozsáhlé modernizaci v roce 2005.

Pokud sáhnete po atmosférickém dvoulitru, nemělo by Vás čekat žádné nemilé překvapení. Agregát patří mezi držáky. Jediné co je potřeba měnit zhruba po 90.000 kilometrech je rozvodový řemen společně s válečky. Samozřejmostí je pravidelná výměna oleje. U některých exemplářů může docházet k prosakování oleje. Na vině je většinou těsnění klikového hřídele, kudy olej protéká. Vyjímečně olej uniká skrz technologické uzávěry hlavy valců.

U přeplňovaných dvoulitrů je nutné dodržovat zásadu - nevypínat hned. Motor se doporučuje nechat běžen alespoň jednu nebo dvě minuty naprázdno. Některé vozy (zejména s pravostranným řízením) byly vybaveny tzv. "turbo-timerem", který i po otočení klíčku udržoval motor v chodu. U silných přeplňovaných verzí je riziko opotřebení vzhledem k poskytovanému výkonu vyšší, přesto se žádné závažnější problémy u samotných pohonných jednotek neobjevují ani zde. Můžeme se setkat maximálně s vyšší spotřebou oleje nebo předčasně opotřebou spojkou. Spojka podle způsobu jízdy vydrží nějakých 150-200 tisíc kilometrů, její výměna přijde v autorizovaném servise na zhruba 10-12 tisíc korun. Pro delší výdrž spojky neváhejte ve strmějších kopcích používat pro rozjezd redukční převodovky, která citelně zkrátí převody. Drahého servisu se u atmosférických verzí vůbec nemusíte obávat. Po sto tisících se mění již zmíněný rozvodový řemen, který včetně práce vyjde na necelých deset tisíc korun a v neznačkovém klidně na polovinu. Japonské originální baterie vydrží klidně deset let, což je na evropské poměry obdivuhodné. Karoserie je kompletně pozinkována, proto se není třeba koroze výrazněji obávat ani u desetiletých exemplářů, které zažily tvrdou službu. Většina trpících exemplářů má za sebou absolutně necitlivé zacházení ze strany uživatele nebo prošly nekvalitní opravou třeba po nehodě.

Mnoho spotřebních součástek koupíte z druhovýroby. Například přední brzdové destičky pořídíte od 1300 Kč, zadní od 700 Kč, brzdové kotouče přední od 1.300 Kč, zadní od 1.000 Kč a například tlumiče Kayaba vyjdou na 3.300 Kč.