Ojeté BMW řady 1 s benzínem nebo dieselem?

Dotaz: Dobrý den, zamiloval jsem se do BMW řady 1. Řeším jakou motorizaci zvolit s ohledem na výkon, spotřebu a spolehlivost u ročníků 2004-2006? Vyznávám ostřejší styl jízdy. Mohu výhodně koupit model 116i z roku 2005, ale přijde mi papírově dost slabý. Doporučíte mi 116i nebo jinou motorizaci? Rád se svezu rychle.

V prvé řadě blahopřeji ke skvělé volbě. BMW řady 1 je vozem pro všechny, kteří extrémně rádi řídí. A rovnou začneme s výběrem vhodné motorizace. Model 116i vypusťte ihned ze svého hledáčku. Přestože nejslabší benzínový motor je mezi nabídkou ojetých "jedniček" zastoupen velmi často, doopravdy na něj zapomeňte. Německé automobilce se totiž nepovedl. Čtyřválec o objemu 1,6 litru a výkonu 85 kW je sice moderní konstrukce, ale trpí řadou nedostatků. Řada majitelů těchto základních verzí by mohla vyprávět, jak se stále potýká (při studených startech) s třesoucím se BMW (šestnáctistovka běží jen na dva nebo tři válce). Servisy se tento problém snažily řešit přehráním softwaru řídící jednotky, avšak bez větších úspěchů. Problémy činí i napínák rozvodového řetězu, který se zadírá a nenapíná. Často tak dojde k přeskočení řetězu. Navíc výkon neodpovídá vysoké spotřebě, která se běžně vyšplhá na deset litrů Naturalu. Další možností je čtyřválcový dvoulitr ve dvou výkonnostních verzích (118i a 120i), který však nemohu rovněž příliš doporučit. Mezi ojetinami jich moc není a navíc se oběma verzím nevyhýbají problémy s nepravidelným chodem. Slabší dvoulitr je ke vší škodě (stejně jako šestnáctistovka) spojena jen s pětirychlostní manuální převodovkou (až do modernizace).

V mých očích je absolutně nejlepší volbou benzínový šestiválec o zdvihovém objemu tří litrů s výkonem 195 kW. Ten mohu z palety benzínových motorů označit za nejspolehlivější a nejvhodnější. Šestiválec poskytuje výkon a zároveň nadprůměrnou pružnost. Díky němu můžete vyrazit na závodní dráhu a neskutečně si užívat, stejně tak pohodlně zdolávat dlouhé vzdálenosti vysokou cestovní rychlostí. V kombinaci s pohonem zadních kol dokáže zrychlit tepovou frekvenci snad každého sportovně zaměřeného řidiče. Šestiválec vyniká maximálně kultivovaným projevem, lineárním zátahem a skvělým zvukem. Při požadavcích na klidnou a dlouhou cestu se navíc stane ideálním společníkem. A dokonce ani se spotřebou paliva na tom není šestiválec špatně. Běžně se dá jezdit za nějakých 12-13 l/100 km, přičemž při snaze o úspornou jízdu se dostanete pod deset. Bohužel ojetých 130i není příliš, a tak budete muset počítat s vyšší pořizovací cenou (na trh přišel až rok po uvedení prvního BMW třídy 1). BMW 130i bylo vždy dobře vybaveno a jejich cena je proto dosti vysoká.

Pokud je pro Vás 130i příliš výkonná a hlavně příliš drahá, můžete v případě "jedničky" sáhnout po dostupnějších verzích vybavených dieselovým dvoulitrem. Celohlinikový čtyřválec BMW dodávalo od počátku výroby ve dvou výkonnostních verzích 90 kW a 110 kW (118d, 120d). Zejména slabší dvoulitr (118d) je mezi ojetinami velmi zastoupený, přičemž se stejně jako u silnější verze nejedná o špatnou volbu. Vznětový dvoulitr se německé automobilce podařilo zbavit turbokopanců a výsledkem je krásně plynulý nárůst výkonu, který v době vzniku tohoto dieselu neměl obdoby. Konkurence se potýkala s rychlým nárůstem výkonu a tzv. kopanců. Právě proto u nejslabšího dieselu od BMW můžete nabít dojmu, že prostě nejede. Za vším totiž stojí plynulé zrychlení a velmi kultivovaný projev. I po stránce spolehlivosti a spotřeby patří dvoulitrový diesel k nadprůměrným. I tolik obávaný dvouhmotový setrvačník se může pochlubit velkou odolností. Jednička prošla na jaře 2007 modernizací, která se dotkla i vznětových motorů.

Toužíte-li tedy po "jedničce", nebudu Vám ji rozmlouvat. Řada řidičů ji označuje za nepraktické a chudé BMW (zejména v kombinaci se základním motorem působí interiér doslova lacině). S tím lze souhlasit do doby, než usednete za její volant. Komunikativní řízení, přesné řazení, pohon zadních kol a v případě šestiválce touha svým buracejícím projevem zvyšovat krevní tlak řidiče je v dnešní době vyjímečná. Jednička je vozem, který strašně rád zatáčí, přičemž poloměr nehraje roli. Chování podvozku připomíná spíše projev motokáry. Ideální rozložení hmotnosti, minimální převisy karoserie a nízké těžiště v kombinaci se sofistikovaným zavěšením obou náprav dělají z jedničky sportovní vůz, který se chlubí mírně přetáčivým chováním. Chování jedničky není záludné. Musíte však počítat s tím, že za každých okolností chce "jednička" zatáčet víc a víc. Přetáčivost se na samotném limitu mění v neutrálnost. Na mokré vozovce je počátečný přechod k přetáčivému smyku plynulý a velmi dobře řiditelný. Na suchém povrchu je situace o něco horší. Jednička přejde daleko rychleji do přetáčivého smyku, během kterého přední kola mohou znovu nalézt adhezi a vůz se vydá jiným směrem než řidič předpokládá. Vše se stupňuje na zvlněném povrchu. Řešením neklidné zádě a prokluzu vnitřního zadního kola jsou širší pneumatiky, což výrobce nedovoluje (maximum tvoří 18-ti palcová kola o šíři 225mm). Přesto doporučuji jezdit se zapnutou stabilizací, která se postará o případné korekce a nechá řidiče dokonce užít si. Jediným mínusem "jedničky" je podle některých řidičů absence zadního diferenciálu s omezenou svorností. Osobně si však myslím, že Vám LSD chybět nebude (jeho přítomnost by se projevila jen v některých zatáčkách například na okruhu). S výkonem šestiválce korespondují i brzdy, které běžný smrtelník nemá šanci utahat. Jen je nutné počítat, že výměna destiček majitele 130i bude čekat každých zhruba 25.000 kilometrů. A to mluvím o běžném používání. Pokud s 130i opakovaně vyrazíte na okruh a pak ještě si cvičně zdoláte nějakou tu vyhlášenou alpskou horskou silnici, počítejte s výměnou klidně po 10.000 km, přičemž samotné kotouče vydrží dvě nebo tři sady destiček. BMW dokázalo postavit vůz, který se vydal opačnou cestou než většina konkurentů.

Mimo skvělých a zábavných jízdních vlastností dokáže "jednička" řidič poskytnout výbornou pozici za volantem. V tomto směru právě "jednička" překonává ostatní i daleko větší modely mnichovské automobilky. Řidič se například ve verzi 130i může těšit z maximálně sportovního posedu. A dokonce i řidič dlouhán. V žádném jiném BMW si nedáte sedadlo tak nízko a dozadu, abyste za volantem našli i s dvěma metry živé výšky dokonalou polohu za volantem. Vše umocňují kvalitní sportovní sedadla s nastavitelným bočním vedením v kombinaci s povedeným volantem, který vyniká minimálním průměrem a velmi tlustým věncem. Bohužel v ostatních ohledech si malé BMW nevede tak dobře jako konkurence (chudá výbava, nevalná kvalita použitých materiálů v interiéru a na poměry BMW neodpovídající dílenské zpracování atd.). K tomu můžeme přičíst mizivou prostornost v podélném směru a absenci běžných prvků výbavy (bezpečnostní pásy nelze výškově seřídit, chybí teploměr chladící kapaliny aj.).

Jedničkové BMW patří k velmi spolehlivým automobilům, za čímž stojí předimenzovaný podvozek, který nezná slovní spojení "předčasně opotřebováno". Ze své zkušenosti mohu jedničku vřele doporučit.