Matiz, Ford-KA nebo Seicento?

Ani jeden vůz z vašeho výběru naprosto dokonalý. Každý trpí několika neduhy.

Daewoo Matiz vychází z předchozího modelu Tico a trpí několika nedostatky na které musím upozornit. Pohonná jednotka o objemu 800 cmm dává 38 kW spolu s maximem točivého momentu 68 Nm při 4600 otáčkách, které jsou pro vůz dostačující pouze pro městský provoz a krátké jízdy. Osmistovka umí být při klidné jízdě celkem úsporná. Snaha o rychlejší přesun je však hned pocítit na spotřebě, kdy se lze dostat i na hodnotu 8,5 litrů / 100 km. Navíc od motoru do karoserie pronikají znatelné vibrace při běhu na volnoběh a znatelný hluk při vyšších otáčkách. Baterie 35 amper se ukázala při celoročním provozu jako nedostačující. Matiz má poměrně nepřesný palivoměr a dokáže cestující potrápit svou málo účinnou ventilací, která je podimenzovaná a díky tomu se mlží zadní boční okénka i zadní okno. V zimě je nadlidský úkol odmrazit zadní okna. Při řízení mohou vadit pedály umístěné příliš blízko u sebe. Chování vozu je na silnice čitelné pouze do doby než vůz potkají nerovnosti na kterých začíná být díky jednoduché zadní nápravě nervózní. O nerovnostech na silnici posádka příliš nepocítí díky měkčímu pérování, které však způsobuje náklony v zatáčkách. Vyšší stavba vozu a malá šířka mají za následek náchylnost na boční vítr.

Přesto, že je Matiz jednoduchý vůz dokáže svého majitele i pozlobit. Na vině je nekvalitní elektrická výbava a různá pryžová těsnění. Občas pozlobí zapalování a vyskytnou se vůle v řízení. Těmi trpí i přední ramena (zejména při používání v městské provozu). U některých Matizů bylo zjištěno nadměrné opotřebení uložení předního stabilizátoru a časté předčasné opotřebení spojky. Vibrující volant mají při brždění za následek často zvlněné brzdové kotouče. Nepříliš kvalitní materiály v interiéru začínají po čase vydávat různé pazvuky.

Velkým plusem pro volbu Matize jsou značné tuzemské prodeje a tak je z čeho vybírat. Navíc většina majitelů těchto vozítek využila tříleté záruky a pravidelně navštěvovala servisy. Další výhodou oproti Seicentu a Fordu Ka jsou patery dveře. Matize si většinou pořizovali starší lidé nebo ženy, které mnoho kilometrů nenajeli. Mínusem je naopak poměrně vysoká cena ojetin a nemožnost volby jiného pohonné jednotky (až do roku 2003, kdy byla na trh uvedena jedenáctistovka s výkonem 64 koní).

Fiat Seicento vychází z populárního Cinquecenta ze kterého převzalo i motory. Devítistovka s výkonem 39 koní pro lehký vůz v městském provozu nebo krátké tratě stačí. Vyhnul bych se automatické převodovce Citymatic. Dalším motorem v nabídce byla jedenáctistovka s výkonem 54 koní dodávaná do verze sporting. S tímto motorem bylo Seicento o poznání živější a dokonce spotřeba téměř stejná. Bohužel Seicento sdědilo po svém předchůdci i několik vad na kráse. Zejména se jedná o řazení, které je doprovázeno různými zvuky a chce trocha cviku. Dále se vyskytovaly poruchy posilovače brzd a nebo přetžená táhla akcelerátoru. Dále se mohou objevit vadná hydraulická zdvihátka ventilů a nebo netěsnící hadice chladícího okruhu. Mínusem je třídvéřové provedení.

Ford Ka nabízí subjektivně nejméně místa díky atraktivnímu designu. U "káčka" musím pochválit přesné řazení (narozdil od konkurentů) a solidní motory. Naopak zavazadlový prostor poskytuje 186 litrů (po sklopení sedadel dokonce 724 l). Rozhodně nepotěší příliš úzký prostor na zadních sedadlech. Dílenské zpracování je horší než u větší Fiesty, ze které byla použita zážehová třináctistovka. Ta se montovala při uvedení na trh nejprve s výkonem 50 k (09/1996), o dva roky později s 49 k, a v roce 2002 vzrostl výkon na 70 koní. V nabídce byla i zřídka se vyskytující šestnáctistovka s výkonem 95 k. Zejména první třináctistovky jsou za studena hlučnější. Při hmotnosti 970 kg dosahuje třináctistovka průměrné spotřeby 7/100 km. Pochválit musím plastové černé nárazníky, které jsou odolné vůči škrábancům. Na druhou stranu černý plast vlivem počasí šedne, což není zrovna hezké. Každeopádně černé nárazníky jsou praktičtější než barevné lakované, které se mohou vyskytnout u speciálních edicí. U "káčka" se nadměrně opotřebovává spojka a vyskytují se poruchy parkovací brzdy a koroze brzdového systému, což má za následek nesouměrný účinek brzd. Potěšující zprávou je minimální výskyt koroze na karoserii, pouze výfuková soustava odchází již po třech letech provozu (originální výfuk vydrží stejně dlouho jako neoriginál, který je lacinější). Dále se vyskytují poruchy centrálního zamykání a elektricky ovládaných oken). Káčko oproti výše uvedeným konkurentům poskytovalo již v základu airbag na místě řidiče (ostatní byly za příplatek). To samé platí i o posilovači řízení, který se taktéž nalézal v příplatkové výbavě.