Koupit ojetý Peugeot 308 nebo Renault Megane III?

Náš čtenář vybírá nástupce Peugeotu 307. V hledáčku má logicky 308, anebo Megane třetí generace. Oba v kombíku. Které motorizace budou nejvhodnější? DOTAZ: Dobrý den, v současnosti provozujeme Peugeot 307, který chceme obměnit za Peugeot 308, případně za Renault Megane. Oba v kombíku. Na auto máme 150-180 tisíc korun. S jakým motorem jej koupit? Děkujeme za rady. Odstrčilovi, Praha

ODPOVĚĎ: Dobrý den, za Váš rozpočet v případě Mégane Grandtour třetí generace koupíte buď benzínovou 1,6 16V ročníků 2010-2013 s nájezdy od 50 do 100 tisíc km. Výběr ale není největší, aktuálně se v inzerci objevuje jen asi 10 kusů. U nafty je výběr větší, v současnosti jde přes tři desítky vozidel s motorem 1,5 dCi, silnější 1,9 dCi je zastoupena velmi okrajově. Můžete vybírat ze stejných ročníků jako u benzínu, počítejte však s vyššími nájezdy - většinou kolem 150 tisíc km.

Pokud jezdíte méně a na kratší vzdálenosti, doporučuji zmíněnou benzínovou šestnáctistovku. Ta se prodává ve dvou výkonových verzích s výkony 74 nebo 81 kW. Berte ten slabší, který se ukázal jako více spolehlivý.

Osmiventilový motor 1,5 dCi se nabízí s různými výkony 66,78 a 81 kW. Verze s výkonem 78 kW je do roku 2010 bez filtru pevných částic, zbylé dvě už jej mají. Tento diesel se v minulosti potýkal s poddimenzovaným klikovým mechanismem (v reálu šlo o přidřené ojnice), po r.v. 2010 by už se ale tato závada vyskytovat neměla. Pokud se pro tento vůz rozhodnete, doporučuji zkrátit intervaly pro výměnu oleje na cca 15 tis. km.

V případě Peugeotu 308 s dieselem jsou za váš rozpočet ve hře asi tři desítky vozů s motory 1,6 HDI a 2,0 HDI. Jde o ročníky 2009-2013, což znamená, že se zde míchají motorizace s různými výkony a emisními normami Euro 4 a 5. Motor 1,6 HDI s výkony 66 (okrajově + bez FAP) a 80 kW splňuje emisní normu Euro 4 a prodával se do roku 2010. Dieselové šestnáctistovky vyrobené po roce 2010 mají výkony 68 a 82 kW, splňují emisní limit Euro 5 a jsou jen osmiventilové. Obě verze motorů jsou víceméně bez problémů a lze je doporučit. U dvoulitru HDI počítejte s vyššími nájezdy, většinou kolem 200 tisíc km. Dost rozšířená je verze se 100 kW. Motor lze taktéž doporučit, i když není v nabídce ojetin tak rozšířený.

A benzíny? Rozhodně se vyhněte benzínovým přeplňovaným čtyřválcům 1.6 THP (103-147 kW). Jízdně skvělé motory postihují problémy s rozvodovými řetězy doprovázené nouzovým režimem. Sací ventily se zanesou karbonem, což zhorší jejich chlazení a elektronika odpojí válce. Příčinou podle některých techniků jsou výfukové plyny vtlačované zpět do válců (kvůli nižším emisím). Druhou variantou je rychlé opotřebení motorů (válce ztratí těsnost a karbon vzniká z olejové mlhy, která proudí do sání odvětráním bloku). Druhá varianta bude pravděpodobnější, jelikož mechanici v servisech stále častěji narážejí po demontáži hlavy motoru na vyhřáté válce až do modra.

Doporučit nemůžeme ani atmosférickou 1.6 VTi/88 kW, přestože většina atmosfér je po stránce spolehlivosti sázkou na jistotu. Samotný motor se nechová vůbec špatně, je vcelku pružný, má rychlé reakce a poskytuje slušnou dynamiku. Bohužel ho postihují problémy s rozvodovým řetězem, který se po čase vytahá. Prvním příznakem je zvýšená spotřeba paliva a pokles výkonu. Pak nezbývá nic jiného, než speciálními měřidly rozvodový řetěz znovu natáhnout. Pokud pokles výkonu nepostřehnete, dostaví se rachot při volnoběžných otáčkách a nouzový režim. Poté nezbývá nic jiného, než řetěz vyměnit.

Snad jen nejslabší varianta 1,4 VTi s výkonem 70, nebo 72 kW dobře jede a nemá výraznější poruchy. V inzerci se ale vyskytuje sporadicky. Hodí se pro klidné řidiče, kteří toho mnoho nenajezdí.