Zalogowanie
Imię użytkownika / e-mail
Hasło
Registracja
Napisz recenzję na mój samochód  +Vložit inzerát

Historie a současnost testovacích okruhů automobilky Opel

Aktualności
Karel Směšný | 10.07.2011
foto: Opel
Opel si letos připomíná 60 let od otevření testovacího okruhu pro své prototypy. Z původních 1500 metrů se okruh rozšířil až na dnešních téměř šest desítek kilometrů testovacích tras.

V roce spustil Opel provoz svého prvního komplexního testovacího areálu v bezprostřední blízkosti výrobního závodu v Rüsselsheimu. Stavební práce na pozemku o rozloze 15 hektarů trvaly pět měsíců. Po dokončení nového areálu mohla automobilka přesunout část testovacích jízd z veřejných silnic do uzavřeného centra a tak uchránit své prototypy před nežádoucí pozorností a zvědavými pohledy. Kromě rychlostního okruhu délky 1500 metrů a „běžných“ silnic se nové modely testovaly také na úsecích s kamennou dlažbou. Tehdejší testovací areál obsahoval řadu speciálních sekcí, včetně silnic s výraznou příčnou klenbou nebo úseku se zvlněným povrchem, kde se zkoušely podvozky, závěsy kol, tlumiče, odpružení či řízení. Součástí testovacího areálu byly štěrkové a asfaltové cesty a dokonce i vodní brody. Strmé úseky se spádem až 30 procent – důležité pro testování převodovek, stoupavosti vozu či jeho rozjezdů a brzdění – tvořily centrální osu areálu. Na smykové dráze s řadou přesně definovaných povrchů mohli již tehdy experti automobilky Opel ladit optimální geometrii řízení, stanovovat úhly smyku nebo testovat nedotáčivost či přetáčivost automobilů ve velmi prudkých zatáčkách. Ovšem v Rüsselsheimu Opel testoval své automobily už v roce 1903. Malý ovál zkušební dráhy v areálu továrny, který se využíval hlavně jako testovací okruh pro automobily a bicykly, byl ale brzy malý. Proto Opel už v roce 1920 vybudoval vlastní závodní okruh dlouhý 1,5 km v lokalitě „Schönauer Hof“, jižně od výrobního závodu. Na okruhu se nejenom testovalo, ale i závodilo a organizovaly se na něm i cyklistické podniky. Právě na tomto okruhu uskutečnil Fritz von Opel své pokusy s vozidel na raketový pohon. Oválná dráha měla výrazně klopené zatáčky (až 32 stupňů), umožňující jízdu rychlostí až 140 km/h, což z ní dělalo jeden z tehdy nejrychlejších okruhů světa – a šlo zároveň o první stálou automobilovou a motocyklovou závodní dráhu v Německu. Na okruhu se příležitostně konaly i speciální propagační akce, jako například v roce 1924 prezentace jednodenní výroby více než 100 kusů populárního modelu 4/12 HP, známého spíše pod přezdívkou „Laubfrosch“ (Rosnička). Pozůstatky tohoto okruhu jsou ještě dnes dobře patrné a jsou oblíbenou turistickou destinací.

Od roku 1966 dodnes: Výkonné testovací centrum Dudenhofen

Jako nástupce testovacího areálu z roku 1951, který obsahoval i vývojová pracoviště, jako například laboratoř elektromagnetické kompatibility, centrum crash-testů a další, dodnes využívané testovací plochy, Opel v roce 1966 vybudoval zcela nové testovací centrum v Dudenhofenu. Tento areál obsahuje promyšlenou síť silnic a specifických tratí celkové délky 33 kilometrů, na kterých se ověřuje spolehlivost a odolnost automobilů v extrémních podmínkách. Během uplynulých 10 let Opel rozšířil síť testovacích tratí v centru Dudenhofen o téměř 50 procent, takže dnes jejich celková délka dosahuje asi 60 kilometrů. V Dudenhofenu se měří například hlučnost a nastavení či odolnost podvozku. Nechybí proto rozbité tratě a horské úseky. Pýchou centra je obvodový vysokorychlostní okruh. Infrastrukturu a každodenní provoz centra Dudenhofen ovlivňují nové technologie, vyvinuté v předchozích letech. Například čerpací stanice uvnitř areálu nabízí 18 rozličných druhů paliv, pro zkoušky elektromobilů je k dispozici několik nabíjecích stanic. Novinkou je speciální tým pro organizací akcí, který má na starosti také zpřístupňování areálu pro veřejnost – v posledním období navštěvuje testovací centrum Dudenhofen každoročně více než 10 000 návštěvníků. V roce 2005 testovací centrum Dudenhofen doplnil testovací areál Pferdsfeld, vybudovaný nedaleko města Bad Sobernheim ve spolkové zemi Porýní-Falcko. V této lokalitě byla kdysi umístěna základna německého vojenského letectva a Opel nechal upravit původní vzletovou a přistávací dráhu pro testování automobilů. Zatímco v Dudenhofenu se dělají většinou dlouhodobé prototypové zkoušky, areál v Pferdsfeldu se primárně specializuje na vývoj podvozků.
Ocena artykułu
Oceniano: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Dyskusja
Rover623, 10.07.2011 12:06
Zajímalo by mě co tam Opel vlastně testuje, jeho podvozky (všechny) pocházejí z 60. let minulého století. Novější auta potom mají technikou ukradenou od Saabu, která je otestovaná dost. Opel už dlouhá léta nic vlastního nevymyslel, vždy přijde k hotovému. Nové benzíny mají od GM, tedy přesněji z vývoje automobily Daewoo (teď Chevrolet, i když je to v Evropě pořád Daewoo) a nafťáky mají ze spolupráce s Fordem, ale dostali je vlastně taky hotové
toskey, 10.07.2011 21:36
Co to plaácáš za nesmysly zase nákej zamindrákovanej idiot z PR oddělení VW nebo nevzdělaný hnup. Opel nikdy něměl naftáky od fordu,když už tak od Fiatu,BMW,ISuzu. Dále naopak SAAB přebíral oplovské věci. A Daeewoo nebo ted chevrolet přebírá platformy od Opelu ne obráceně, takže si nejdřív něco zjiti nebo si nech ty své hloupé informace někam do hospy pro socky kam patříš.
Rover623, 11.07.2011 08:36
Tak to BMW je úplně vedle. Opel používal koncem let 80, 6-ti válce, které se dost (konstrukcí) podobaly na ty od BMW, ale s BMW nikdy nespolupracoval, když už, tak s Audi. První naftové motory, které by se dali označit za vlastní produkci, dostal až se vstupem do GM, kdy GM v evropě vyvíjelo naftový motor ve spolupráci s Fordem. Daewoo tehdy bylo ještě samostatná automobilka. Opely v 90. letech dostali podvozky od Saabu a vůbec téměř veškerou elektroniku nebo si to obrovské zvýšení spolehlivosti Opelu a až astronomické zlepšení jízdních vlastností vysvětlujete kouzlem. Saab bohužel už v 90. letech musel extrémně utlumit vývoj (hlavně motorů), protože z koncernu GM nedostával dost peněž, viz. naprosto tristní model 9-5. Vývoj podvozkové platformy je dosti drahý a tak všechny automobilky z koncernu GM používají stejné, mírně modifikované (jako třeba Škoda bere podvozkové platformy od VW). Poslední podvozková platforma na které jezdí všechny současné Opely opět pochází z vývoje Saabu, ta úplně poslední potom z vývoje Opelu, i když se vlastně jedná jen o mírnou modifikaci té předchozí z dílny Saabu. Doba kdy Opel používal nafťáky od Fiatu nebo Isuzu je doba kdy automobilka neměla vlastní naftový motor a tak je nakupovala odjinud
TwinT, 11.07.2011 11:01
BMW dodávalo dieslový motory do Oplu Omega. Nejdříve M51 D25 a potom M57 -D25 s common railem.
toskey, 12.07.2011 14:39
přesně tak Opel Omega 2,5tds pozzději 2,5dti
wejście do dyskusji
dodać wystąpienie do danej dyskusji
Nejčtenější články předchozích 7 dnů