Grand Prix České republiky 2005: Rossi everywhere!

Rossi tady, Rossi tam, Rossi kam se podívám! Přeplněné tribuny letošní velké ceny jakoby zasáhla epidemie žloutenky. Letošní Grand Prix se ale skutečně vydařila. Kdo tam nebyl, o hodně přišel a doporučoval bych mu si vyrvat všechny vlasy na hlavě!

Rossi tady, Rossi tam, Rossi kam se podívám! Přeplněné tribuny letošní velké ceny jakoby zasáhla epidemie žloutenky. Letošní Grand Prix se ale skutečně vydařila. Kdo tam nebyl, o hodně přišel a doporučoval bych mu si vyrvat všechny vlasy na hlavě!

. – 28.8. To je to datum, to je ten víkend, ke kterému směřovali své počínání všichni fanoušci motocyklového sportu u nás. Mistrovství světa silničních motocyklů, Velká Cena České republiky. Vrchol roku. Už jen ta představa, že můžu na vlastní oči spatřit tyto nevětší střelce, ty nejlepší z nejlepších. Ty, které sleduji po celý rok v televizi, při jejichž soubojích ani nedutám, fandím, nevěřím a závidím. Pro každého takto postiženého jedince je Brno více než Vánoce. Proto jsem zde nesměl chybět ani letos, a jak vidno, nebyl jsem zdaleka sám. Letošní Grand Prix totiž znovu navštívil rekordní počet diváků. Celková návštěvnost za celý víkend dosáhla hranice 130 000 lidí, přičemž nedělní závod sledovalo v Brně v neděli 78 818 diváků, kteří nemohli litovat své přítomnosti.

Letošní brněnská Velká Cena byla jedenáctým podnikem ze sedmnácti v letošním seriálu MS. Po ní se celý kolotoč přesouvá na pět podniků mimo Evropu, kam se vrátí až na závěrečnou epizodu do Valencie. I z tohoto pohledu se dala očekávat velká návštěva, a to zejména co se zahraničních návštěvníků týče. Nikdo si nechtěl nechat ujít možnost vidět Valentina Rossiho, Maxe Biaggiho či Seteho Gibernaua na živo. A přesně podle očekávání se tak stalo. Že pravidelně navštěvují českou Grand Prix hojné zástupy Němců, to není nic nového. Maďaři snad nikoho taky nepřekvapí, i když letos, tažení svým miláčkem Talmacsim své řady hojně znásobili. Ale tolik cizinců jako letos, tolik jsem jich na brněnské Velké Ceně nikdy neviděl. Zřejmě pod vydařeným účinkováním KTM zde bylo hodně fanoušků z Rakouska, avšak početné zastoupení zde měli i Poláci či Slováci. Když nahlédneme do startovních listin, asi nepřekvapí hojné davy fanoušků z Itálie a sem tam jsme mohli zahlédnout i nějaké ty Španěle, Francouze a zahraniční návštěvníky těžko identifikovatelné. Pravdou ale je, že už při sobotních trénincích a kvalifikacích to při pohledu na nabité tribuny vypadalo, jako leckdy v neděli při závodech.

S tím se pojil i další fakt, kterým byly přeplněné kempy. Již v pátek či sobotu ráno bylo leckde hledání místa takřka nadlidským úkolem. Přeplněná parkoviště všude v okolí autodromu pak v neděli nabízela zajímavé pohledy nejen na tisíce dvoustopých plechovek, ale spíše na tisíce motocyklů nejrůznějších značek. Od veteránů až po žhavé novinky. Kvůli tomu sem ale jezdí málokdo, takže si pojďme povědět něco o Rossim, tedy pardon, o závodech. Je až s podivem, jaké množství lidí dokáže tento mladý Ital zfanatizovat a přitáhnout. Nevím čím to je, ale domnívám se, že zatímco Schumacher v minulosti svojí neohrožeností diváky spíše odrazoval, Valentino tak činí nějakým zvláštním způsobem přesně naopak. Každý ho chce vidět v akci, díky němu se na závody každý těší a přinejmenším polovina ze všech mu fanaticky fandí. Všudypřítomná 46ka a žlutá barva dávala jasně najevo, kdo že se bude těšit největší podpoře a nic na tom nemohli změnit ani v rohu se krčící jedinci s trojkou a nápisem Max na kšiltovce či s modrým trikem a patnáctkou, kteří se rozhodli podporovat trápícího se Gibernaua.

Ale pěkně popořádku, MS není jenom MotoGP a celá řada především českých fandů sem přijela fandit i našim zástupcům v kategoriích do 125 a 250 ccm. Asi největší šance byly připisovány Lukáši Peškovy, který se ve stopětadvacítkách kvalifikoval krásným osmým místem. Start však Lukáš moc nezvládl, k čemuž se navíc připojila závada na zadní brzdě. Byť Lukáš podal statečný výkon a mocně sahal po bodech, jeho snaha již téměř tradičně vedla k pádu. Podobně si počínala i zbylá trojice českých zástupců, a tak nikdo z našich v téhle třídě cíl neviděl. Závod tak naštěstí pro českého fandu vyhrál alespoň jezdec českého týmu Elit Grand Prix, mladičký Švýcar Thomas Luthi, který si tak nadále podržel průběžné vedení v celkovém hodnocení. Druhý dojel Mika Kallio s KTM a třetí Marco Simoncelli. V kubatuře do 250 ccm máme po Rossim další fenomén. Daniela Pedrosu, který bude příští rok jezdit již MotoGP v továrním týmu Hondy, tedy u Repsolu. To je zpráva nejen velice čerstvá, ale možná i trochu překvapující. Rozhodně více, než další první místo, které Dani v Brně znovu vybojoval a neohroženě tak kráčí za titulem. Druhý dojel v Brně v této třídě letos debutující Jorge Lorenzo a třetí sympatický Australan Casey Stoner. Oproti dvackám nás v této třídě výrazně potěšili naši. Zejména Jakub Smrž, který po celou dobu závodu předváděl ostré souboje s pilotem rakouské tovární KTM Anthony Westem. Z tohoto souboje nakonec v posledním kole vyšel k radosti všech domácích fandů vítězně a vybojoval tak pět bodů za krásné jedenácté místo. Bez bodu neodešel ani náš druhý zástupce Radomil Rous, který si odvezl dva body za čtrnáctou příčku.

V nejvyšší a nejprestižnější kategorii MotoGP již pochopitelně žádného našeho jezdce nemáme, i když jsme se hodně těšili na premiéru českého stroje Blata V6, který zde měl podle původního prohlášení startovat. Bohužel se tak znovu nestalo a pan Blata znovu nedodržel to co slíbil. Premiéru svého stroje do MotoGP znovu odložil, a tak velké množství českých fandů zklamal. Že se jedná o počin velmi hrdinský a složitý, o tom nikdo nepochybuje, avšak neustálé odkládání může snadno hodně lidí kulantně řečeno odradit, a navíc zničit dobré image značky. Další otázkou je smysl nákladné investice v době, kdy litrové stroje MotoGP v podstatě končí. Dobře, nekončí, avšak po příští sezóně je nahradí „slabší“ motocykly s motory o objemu 800 ccm, na jejichž vývoji světový výrobci již pracují.

Tento fakt však nemohl nikomu zkazit náladu a navíc věřím, že velká většina českých fanoušků má svého favorita i mezi světovými jezdci. Ti nám předváděli neuvěřitelnou podívanou nejen při kvalifikaci, ale i při všech trénincích. Sledovat rychlost a poslouchat zvuk těchto monster je jedinečným zážitkem, který si snad nedokáže nikdo, kdo to nezažije na vlastní kůži, představit. Při pomyšlení na fakt, že kolem vás lítá Rossi a spol., tedy ti nejlepší jezdci planety a v podání Valentina snad i historie...Nemusím asi dvakrát popisovat. S atakováním rekordu okruhu se dalo počítat, ale že bude většina jezdců již v tréninku jezdit kola na hranici starého rekordu, to byla záležitost těžko předvídatelná a těžko uvěřitelná. Nová hodnota kvalifikačního kola, tedy rekord okruhu se ustálila na hodnotě 1:57:504. Tento čas zajel Sete Gibernau a snížil rekordní hodnotu o více než 1 vteřinu.

Při závodě se o vítězství prali podle očekávání dva tradiční rivalové na modrých motocyklech. Tím prvním byl Rossi na Yamaze a druhým právě Sete Gibernau na Hondě. Oba jezdci se během závodu několikrát předjeli, přičemž šlo znovu kolikrát o hodně tvrdé souboje. Všichni asi tušili, jak že by měl tento souboj dle analogie dopadnout, avšak všichni byli plní očekávání, zda-li se to Setemu konečně podaří. V přímém souboji porazit několikanásobného Mistra Světa Valentina Rossiho. Ale některé věci jsou prostě dané a nemění se. Stejně jako se země otáčí kolem své osy za 24 hodin a jako rok trvá 365 dní, tak Rossi v přímém souboji poráží Gibernaua. I když tentokrát se k tomu u Seteho přidala vada na palivovém systému, a tak nedojel tento Španěl bojující o celkové druhé místo ani do cíle. A to mu scházela poslední zatáčka a mohl mít alespoň slušnou porci 20ti bodů za druhé místo. Myslím, že je jen otázkou času, kdy začnou sázkové kanceláře vypisovat kurzy na Seteho oběšení či zbláznění se ze syndromu Rossi. Druhý tedy dojel po vynikajícím výkonu Loris Capirossi na Ducati, třetí pak šťastný Max Biaggi, který předvedl v konci neuvěřitelný závod.

Valentino Rossi má nyní, šest závodů před koncem šampionátu, náskok již 132 bodů a téměř jistý sedmý titul mistra světa. K tomu mu stačí, aby již v příštím závodě dojel znovu první nebo druhý a může slavit. Zatímco první místo je již jasné, o druhé se budou svádět ještě tvrdé boje. Na post vicemistra si totiž může brousit zuby hned šest jezdců, mezi které patří Max Biaggi, Marco Melandri, Colin Edwards, Sete Gibernau, Alex Barros a Nicky Hayden.

Co by ještě mohlo někoho zajímat, je cena lístků. Ty bylo možné si v předprodeji pořídit za výhodné ceny. Na přírodní tribuny ABDEG byla cena určena na 590 Kč. Na tribunu C a F činilo vstupné 1240 Kč. Cena nedělního lístku činila na místě v prvním případě 600 Kč, v druhém 1250 Kč. Pro opravdové nadšence a zbohatlíky zde byla i možnost vstupu za zlatý plot, kdy se za cenu 585 Euro mohli podívat s programem VIP Village přímo na dění v boxech. Já osobně si myslím, že tato cena (mluvím o tradičním vstupném, ne o VIP) za tak velký zážitek opravdu stojí. Jenom ceny v občerstveních a stánkách na tribunách jsou značně přemrštěné, ale to asi nikoho ani nepřekvapí. Já mám za sebou další neuvěřitelný víkend, který bude navždy zapsán v mé paměti. Všichni kdo v Brně na Grand Prix byli asi vědí o čem mluvím a ti ostatní to mohou napravit zase za rok. Tak ať se tam sejdeme znovu v hojném počtu!