Fiat 500 - vrací se ve velkém stylu

Kdo si snad ještě nedávno myslel, že italská pětistovka bude tak trochu ošizený Mini Cooper, ten se teď při skutečném setkání s turínským fešákem musí chytit za nos. Nový Fiat 500 není laciným pokusem, jak se přiživit na kultovním vozíku, ale ctí svůj pravzor ve všech důležitých detailech: klenutím karoserie, prolisy na kapotě a masce, volantem i celou přístrojovou deskou. Automobilka dotáhla svou práci do nejmenších podrobností. Vnější i vnitřní kliky jsou pochromované, pohodlná sedadla svými jednoduchými tvary věrně imitují spartánskost původní předlohy. Dojem by mohla zhatit ledabylá montáž nebo laciné detaily, ale kvalita materiálů i zpracování je nečekaně prvotřídní. Fiat se tak může směle postavit po bok britského konkurenta.
Italská značka přidala ještě jednu podstatnou "drobnost": za image se tentokrát nemusí připlácet statisíce. I když české ceny automobilka do uzávěrky tohoto čísla nezveřejnila, například v Německu se základní model s výbavou Pop a benzinovou dvanáctistovkou prodává v přepočtu za 283 000 korun. Komu by se to stále zdálo hodně, může si pár měsíců počkat na skromněji vybavenou verzi Naked, která bude ještě levnější.
Oficiálně se Fiat 500 začne v Česku prodávat v těchto dnech, otázkou však je, zda se dostane na všechny zájemce. Už v září registrovala automobilka 60 tisíc objednávek jen z Itálie - přitom roční kapacita továrny v polském Tychy, kde se retro vůz vyrábí, je maximálně 120 tisíc aut. "Pro každou zemi, kde se pětistovka uvádí na trh, je připraven určitý počet vozů," říká mluvčí českého zastoupení Fiatu Janka Konečná. Kolik jich bude rezervováno pro Česko, však zatím neví. Připouští ale, že se na pětistovku vytvoří pořadník.

Starý a nový bok po boku
Jak dramaticky se proměnila konstrukce automobilů za poslední tři desítky let, ukazuje přímé srovnání nové a původní pětistovky. Už samotný příjezd předsedy táborského Fiat Fan Klubu Josefa Koudelky na místo dostaveníčka obou aut je příznačný. Svého fiátka z roku 1972 přivezl naloženého v nevelkém furgonu, jakým se obvykle převážejí sušenky nebo chipsy. I když nový fiat se svou délkou 355 centimetrů patří k nejmenším autům na trhu, vedle původní pětistovky, dlouhé jen 297 centimetrů, vypadá jako otesánek. Starý fiat působí až neskutečně křehce. Za volant se dospělý člověk sotva složí a klaustrofobický pocit z malého prostoru je umocňován představou, jak by asi dopadla případná havárie. Hmota obou aut je totiž nesouměřitelná. Když Fiat 500 před padesáti lety vyrážel na silnice, vážil 470 kilogramů. Dnešní auto má něco kolem jedné tuny.
Pocit bezpečí, který má posádka v nové pětistovce, není jen iluzí. Pevná struktura karoserie a standardních sedm airbagů přinesly vozu v testech Euro NCAP plný počet pěti hvězdiček. Jak velký pokrok udělal Fiat u minivozů za poslední léta, dokládá stejný test modelu Panda z roku 2003 - tehdy dosáhl pouze na tři hvězdy.
Jediné, co by mohl nový fiat svému dávnému předchůdci závidět, je rozhled. Ve staré pětistovce má řidič kapotu jako na dlani, zatímco v té nové ji může jen tušit za hradbou přístrojové desky. Také sloupky karoserie jsou u novinky nepoměrně mohutnější - zejména výhled šikmo vzad je víceméně jen teoretický. S výhledem souvisí i nepříjemná zkušenost. Za deště se u novinky kapky vody nezvykle urputně drží na bočních sklech, což zvláště při noční jízdě znepříjemňuje orientaci na křižovatkách. A ještě něco: čelní sklo se při studeném počasí neustále mlží. Nepomůže ani zapnutá klimatizace, ani proud vzduchu namířený výhradně na něj.

Fiat 500 včera a dnes

	r. v. 1957	r. v. 2007
Motor - objem/výkon	479 cm3/13 k	1248 cm3/75 k
Karoserie - délka/šířka/výška/rozvor (mm)	2970/1320/1325/1840	3546/1627/1488/2300
Hmotnost - pohotovostní/celková (kg)	470/680	1055/1420
Maximální rychlost (km/h)	85	165
Spotřeba paliva (l/100 km)	4,5 (benzin)	4,2 (diesel)

Trable se sedadly
Stísněný a nepředstavitelně hlučný, takový je původní Fiat 500. Přesednutí do současníka provází zjištění, že pověstný nedostatek místa se stal u nové pětistovky minulostí. Prostor na předních sedadlech je i do šířky velkorysý. Vzadu už ho najdete o poznání méně, přesto však nejde o sedadla nouzová. Jen je k nim poněkud nepohodlný přístup. Doba, kdy se dopředu sklápěla celá přední sedadla, odešla s Fiatem 126. U dnešní pětistovky se dozadu nastupuje pouze přes sklopené opěradlo, celé sedadlo přitom popojede trochu dopředu. Na původní místo se však vrátí jenom někdy, pokud ten, kdo se sedadlem manipuluje, dodrží určitý postup. O intuitivním ovládání nemůže být ani řeč.
Čistě teoreticky by i současná pětistovka mohla mít motor uložený nad zadní nápravou. Tuto koncepci si však Fiat schoval až pro třímetrový model Topolino, který se chystá vyrazit na silnice za dva roky. A protože současná pětistovka je použitým podvozkem i motory blízkým příbuzným modelu Panda, motor se přestěhoval pod přední kapotu. Zde u testovaného exempláře pracoval poněkud krátkodechý turbodiesel s objemem 1248 cm3 a výkonem 75 koní, který si na každých sto kilometrů řekl o necelých šest litrů nafty. Podle zkušeností s prodejem srovnatelného modelu Panda je však zřejmé, že právě dieselový motor zůstane na okraji zájmu českých motoristů. Ti dají patrně nejčastěji přednost benzinové dvanáctistovce s výkonem 69 koní, případně čtrnáctistovce a jejím 100 koním. Za několik měsíců bude k mání i ostrá verze Abarth s benzinovým turbem a výkonem 180 koní.

Tvrdý suverén
Kdo u nové pětistovky čeká houpavý podvozek doprovázený bočními náklony karoserie, bude příjemně překvapen. Pětistovka se ve srovnání s pandou naklání jen minimálně a v zatáčkách je až nečekaně suverénní. Posádka na to však doplácí menším komfortem, protože tvrdě odladěný podvozek, u testovaného vozu navíc umocněný šestnáctipalcovými pneumatikami s nízkým profilem, bezpečně odfiltruje jen drobné nerovnosti. Ty větší, jako jsou příčné prahy nebo výmoly, už tak dobře nezvládá. Naopak žádnou stížnost si nezaslouží přesná pětistupňová převodovka, svůj úkol bezchybně zvládají i dobře dávkované brzdy. U vyšších verzí nebo za příplatek nabízí Fiat dokonce elektronický systém podvozku ESP, který v této kategorii vozů není samozřejmostí. A co je mezi miniauty skutečná rarita, jsou speciální světla pro denní svícení. Najdeme je pod hlavními reflektory a po zapnutí potkávacích světlometů se změní ve světla obrysová.
Zdaleka největší trumf se však jmenuje příplatková výbava. Chromovaná zrcátka nebo šachovnicová střecha se stejně vyvedeným klíčkem k zapalování jsou pouze pověstným vrcholem ledovce. Díky takřka nekonečnému výběru polepů karoserie existuje celkem půl milionu kombinací, jak si svoji pětistovku odlišit od těch ostatních.
Ale i bez samolepicích okras je nový Fiat 500 velmi osobní záležitost. Je z něj cítit historie i dobrý vkus starých časů. A skoro každý, komu je dnes přes třicet, v něm má uloženy své vzpomínky.