Opel Astra: Na dámskou jízdu i víkend s rodinou

Astra si získala miliony příznivců jako auto praktické, dostupné a nenáročné na provoz. Teď je navíc zatraceně cool. Opel Astra asi nemusím představovat - nejeden z mých vrstevníků s ním má spojené své řidičské začátky nebo aspoň výlety s rodiči. Vyrábí se více než 30 let a za tu dobu se jich po celém světě prodalo přes 15 milionů. Astra je zkrátka důkazem toho, že i z docela obyčejného auta se může stát legenda. 
Nová generace, která se právě teď začíná objevovat na českých silnicích, začíná psát v dějinách modelu úplně novou kapitolu. A nejsou to jen tradiční marketingové řeči. Astra měla vždycky pověst ničím nevyčnívajícího, praktického a spolehlivého rodinného parťáka. Byla autem, které se kupovalo hlavou, nikoli takovým, u kterého si řeknete: “To se mi líbí, to musím mít.” No - a s tím je teď konec. Nová Astra už nechce vstupovat jen do sňatků z rozumu, je připravena i na lásku na první pohled. 

Zvenčí ničím nepřipomíná svého předchůdce s hezkými, ale nijak nápaditými tvary. Image maminy ve středním věku je definitivně pryč, teď tu máme odvážné a strohé, až technicistní linie, které na ulici otáčejí hlavy kolemjdoucích. Nikdy dřív nebyla Astra tak výrazná a sexy. Aby bylo pozornosti ještě víc, tuhle parádní zlatavou barvu dostanete v základní nabídce, tedy bez příplatku. Kromě toho, že vám zaručeně rozjasní den, má ještě jednu výhodu - docela dobře maskuje špínu. 

Občas můžete zaslechnout názor, že Astra je pouze překapotovaný Peugeot 308, ale takové tvrzení je hodně daleko od pravdy. Ten nejzákladnější základ je možná stejný, auta se však liší v mnoha ohledech, rozhodně ne jen vnějším designem. Třeba posezení v kabině je typicky opelovské. Začnu ergonomickými sedačkami s certifikací AGR, německé iniciativy pro zdravá záda, sdružující ortopedy a fyzioterapeuty. Na první pohled nevypadají nijak výjimečně, zkrátka pěkné alcantarové sesle. Jejich kvality poznáte, až když vás okolnosti donutí posedět si za volantem několik hodin a pak vystoupíte z auta bez ztuhlých a bolavých zad. Jsou opravdu bezkonkurenční!

Německý původ se dále nezapře v tom, že pod centrálním displejem zůstala lišta tlačítek - opravdových, hardwarových, příjemně lupajících pod prsty. Pro základní ovládání klimatizace tedy není nutné se dobývat do infotainmentu. Kabina zůstala i tak hezky “uklizená” a přehledná. Při bližším ohledání zjistíte, že se to v okolí řidičova pracoviště jen hemží úložnými prostory. Box v loketní opěrce připomíná bezednou šachtu, takže když potřebujete rychle uklidit doopravdy, naházíte do něj všechny drobnosti, které jinak leží na očích. Dále se na středovém tunelu najdou dva držáky na pití, malá přihrádka třeba na mince či žvýkačky a větší přihrádka s bezdrátovým nabíjením. Pod výdechy ventilace se navíc po stisknutí správného místa otevře ještě skrytý šuplíček na brýle. 

Kabina sice v černé barvě působí spíš útulně než vzdušně, v reálu je ale překvapivě prostorná. Pokud vozíte kromě své maličkosti i další pasažéry, bude vás zajímat, že na zadní sedačky se vejdou nejen děti, ale i dospěláci běžného vzrůstu. Pojďme se podívat ještě do kufru - ten má 442 litrů a dvojitou podlážku, která může zcela eliminovat nakládací hranu. Uvítala bych zde jen síťku nebo přihrádku na zajištění menších předmětů. Variantou je jejich umístění pod podlážku, ale toto řešení jsem například v případě kytky v květináči použít nemohla. Zas je tu ale otvor na lyže v zadních sedačkách, což nebývá v této třídě právě zvykem.

Vrcholná výbava Ultimate má všechno, na co si dokážu vzpomenout. Nechybí parkovací asistenty s kamerou i pohledem z ptačí perspektivy, bezdrátové propojení s mobilem, head-up displej, překvapivě dobré audio a adaptivní tempomat, který učiní jízdu po dálnici či městském okruhu neskonale příjemnější, nota bene bezpečnější. I tahle Astra je poměrně “upovídané” auto, to znamená, že se často ozývá všelijakým pípáním asistentů, ale oproti minulé generaci se mi zvuky zdají být mírnější a už neobtěžují. Třeba hlasitý blinkr mi naprosto vyhovuje, stejně tak pípnutí ohlašující automatické zamčení auta, když od něj odcházíte.

Novou Astru můžete mít v klasické spalovací - benzinové i naftové - variantě nebo jako plug-in hybrid. Čistě elektrická verze by se měla představit během příštího roku. Testovací kousek má pod kapotou benzínový tříválec s výkonem 130 koní, který k autu dokonale pasuje. Není to žádné žihadlo, ale jezdí hezky svižně a hlavně působí dojmem příjemné lehkosti a perfektní ovladatelnosti. Pokud už bych motoru musela něco vytknout, jsou to občasné vibrace, ale celkový dojem nijak neruší. Do výrobcem udávané hodnoty spotřeby 5,7 litrů na sto se s lehčí nohou bez potíží vejdete, při dynamické nebo rychlé dálniční jízdě se dostanete přibližně na 7,5 litru. 

Osmistupňová převodovka řadí příkladně a pádla pod volantem jsem prakticky nepotřebovala, pro rychlejší reakce plynového pedálu a vyšší otáčky motoru si můžete zvolit režim sport. Ke sportování však auto příliš nevybízí, i když je podvozek v zatáčkách tuhý a dobře drží stopu. Mnohem lépe k tomuto Opelu sedí jízda takzvaně “na pohodu”, protože je komfortně naladěný a tlumení si bez potíží poradí i s typickou středočeskou silnicí bez drncání a mlácení. Dokonce i na těch efektních osmnáctipalcových kolech. Vzhledem k rozměrům Astry, která rozhodně není žádný důstojný koráb, je jízda nečekaně konejšivá, a to ve městě, na okreskách i na dálnici. I přes svůj nový progresivní design se auto hrdě hlásí k linii svých předchůdců a chce být především pohodlným dopravním prostředkem pro celou rodinu.  

Startovní cena nové Astry je 539 990 Kč za benzín, nafta začíná na 609 990 Kč a dobíjecí hybrid na 859 990 Kč. Když uvážím, že dokáže zastat funkci jediného auta v rodině, jsou to velmi konkurenceschopné ceny. Výbava samozřejmě dokáže částku vystřelit o dost výše, například výbavový stupeň Ultimate, který byl předmětem testu, stojí 749 990 Kč. Praktické verze kombi by měla na trh dorazit začátkem příštího roku.