Audi A7 3.0 TDI - podrobné zhodnocení majitelem po prvních 13 tis. km.

Jsou bezpochyby řidiči, kteří si svůj vůz nevybírají, prostě si koupí to, co zrovna výše konta dovolí a jejich preference jsou spíše pragmatického rázu.

Značka:	Audi
Model:	A7
Typ:
Karoserie:	kupé
Obsah motoru:	2998
Palivo:	nafta
Rok výroby:	2011
Typ řazení:	automat
Najeto km při koupi:	0
Najeto km nyní:	13000
Koupen jako:	nový
Jak dlouho vůz využívám:	5 měsíců
Průměrná spotřeba:	8.5
Předchozí vozidlo:	BMW Řada 3

Úvod:
Začnu tím, proč jsem se rozhodl napsat něco málo o mém novém voze Audi A7. Jsou bezpochyby řidiči, kteří si svůj vůz nevybírají, prostě si koupí to, co zrovna výše konta dovolí a jejich preference jsou spíše pragmatického rázu. Vůz u nich slouží opravdu jen coby dopravní prostředek. Když auto zazlobí, odvezou jej do servisu, dostanou vůz náhradní a po jistém počtu kilometrů vůz prodají a koupí nový, neboť svoji funkci již splnil. Já mám však na vůz i jiné nároky, požaduji od něj jistou přidanou hodnotu ve formě zábavy za volantem a svůj vůz beru vždy jako věc, o kterou se rád starám. Tudíž se snažím i vyhnout se potencionálně poruchovým vozům, či vozům, které mi nic „navíc“ nenabídnou. Při záplavě nových vozů ale i vozů zánovních a mírně jetých, které lze dnes díky převyšující nabídce výhodně koupit je složité udržet se v bdělostil a tak je člověk při výběru vozu vděčný za co nejvíce informací. Osobně velice rád čtu něčí vlastní zkušenosti a praktické postřehy, které pomáhají dotvořit si názor na daný vůz. Nechť tedy i tato má recenze pomůže potencionálnímu kupci tohoto vozu v rozhodování.
Na úvod ještě považuji za nutné zmínit fakt, že jsem až doposud byl koncernovými vozy a hlavně pak značkou Audi naprosto nedotknut a nekritický obdiv majitelů aut se čtyřmi kruhy na kapotě mne spíš rozesmíval. Měl jsem tu možnost vyzkoušet pár modelů A4 a A6 v rámci firmy mého otce a tyto vozy mi přes jejich nespornou kvalitu a výdrž nic neříkaly. Od mých 25 let bylo (a bilo) mé srdce v Mnichově a byl jsem skalním příznivcem vozů BMW. Sestupně jsem přešel od X5 přes několik pětek až k trojce a jedničce, přičemž trojková řada s třílitrovým benzinem mému naturelu vyhovovala nejvíce a také opakovaně a nejdéle. Bohužel poslední generace E90 před FL mne velice zklamala kvalitou zpracování a i ceny za drobné opravy jako aretace stěračů a natáčení světlometu se posunuly do výšin, které už indikovaly, že jsem v servisu za blbce. Nastal zlom, kdy jsem se rozhodl změnit značku. Ohlašovaná generace trojky se mi na obrázcích vůbec nelíbila, navíc preferuji kupé a než toto přijde, uplyne ještě nějaký čas. Jak jsem již výše zmínil, Audi bylo v hledáčku někde na posledním místě, popravdě jsem o něm vůbec neuvažoval. Hledal jsem sportovní auto, které by nahradilo stávající trojku, tedy těžká volba. Navíc jako druhý vůz používám turbínový Subaru Forester, takže tím byla laťka požadavků nastavena ještě výše. Kolega v práci pěl ódy na Audi A5, které ovšem v mém případě prošly jedním uchem tam a druhým ven. Pak jsem se v A5 svezl. Byl jsem samozřejmě nadšený z interiéru, auto bylo i velice příjemné na ovládání a navzdory jménu Audi v technickém průkazu až skvěle ovladatelné. Audi se posunulo v žebříčku směrem vzhůru. Stanovil jsem si tedy požadavky, co za vůz chci: Více teď jezdím – budu chtít diesel, jsme skoro pořád na horách a Forester opravdu není z nejúspornějších – budu chtít 4x4, chci, aby to vevnitř nějak vypadalo, trojka tedy jedině po FL a to ještě s odřenýma ušima, no a pak drobnosti jako šedá či černá nenápadná barva a pár nutných prvků výbavy. A pochopitelně má orientace byla jasně na německé vozy, nic proti francouzům, korejcům, japoncům, ale jsem prostě snob. Právě v tento moment přišlo zděšení, že vlastně není z čeho vybírat. Přes měsíc jsem absolvoval dvě zkušební jízdy týdně, byl jsem v Mercedesu, BMW, VW, v návalu zoufalství jsem zavítal i do Alfy. Nic mi nebylo recht, prostě z BMW se špatně přesedá. Propaganda kliky Audistů v práci sílila, Audi je podle posledních průzkumů nejoblíbenější značkou Němců. Došlo na nejhorší a já si objednal zkušební jízdu v A5. Ceny předfaceliftových modelů se zdály být výhodné, takže jsem se jedno páteční ráno objevil u dealera. Se zklamáním v hlase mi sděloval, že A5 se včera prodala a tudíž mají jen dvě na showroomu, samozřejmě nelze se v nich projet. Další předváděcí vůz bude přistaven příští týden. Ale pokud chci, tady jsou klíčky od A7, co stojí venku, podepíšu jen pojistku a můžu si vůz půjčit na celý den. Tehdy jsem A7 viděl poprvé, předtím mne tato bezmála pětimetrová loď na obrázcích nechávala naprosto chladným. Tak když už jsem tady, svezu se. Zkrátím to: vůz jsem vrátil už za tři hodiny a rovnou podepsal objednávku. Dodám, že impulzivita mi je normálně zcela cizí.

Představení modelu:
Požadavky na vůz jsem již výše nastínil. Prodejce mi na můj současný vůz nabídl takovou slevu, že nešlo říci ne a tak jsem oželel i S-line, který se mi původně zamlouval. Můj konkrétní A7 je tedy 3.0 TDI 180 kW, Quattro, dvojspojkový sedmistupňový automat. Barva Oolong grey mne coby milovníka čajů obzvláště potěšila a považuji ji vzhledem k odstínům, které za různých světelných podmínek odráží za nejzajímavější barvu na voze vůbec. Když už nic jiného, na fotkách vypadá jako černá. Kromě již zmiňovaného S-line a LED předních světlometů a nočního vidění má vůz maximální výbavu. Konkrétněji se rozepíšu dále. Vůz jsem přebíral jako nový a protože jsem jej kupoval v prosinci a bylo třeba vyprázdnit sklady, dostal jsem slevu ve výši bezmála 16tis EUR, což jsem považoval za velice příjemný vánoční dárek. Pocit z prodávajícího a celkové chování personálu bylo příkladné, ale popravdě řečeno, nejsem v Německu na nic jiného zvyklý. Uvedu malou perličku vypovídající něco o německé důkladnosti: V Německu je zvykem mít „svoji“ SPZ, většinou jsou na ní za označením okresu vaše iniciály a oblíbená číselná kombinace. Značku si pak při prodeji vozu ponecháte a přenesete na další vozidlo, stojí to minimální peníz. Obzvláště na malých městech to má výhodu, že v záplavě golfů bezpečně poznáte auto vašeho souseda. Také mám svoji značku, táhne se se mnou už nějaký čas, samozřejmě jsem si ji chtěl dát i na nové Audi. Tu však volá prodejce, že nad tím přemýšlel, a když si vůz s touto mojí značkou vizualizuje – měl jsem na konci pouze číslo 99 – zdá se mu na široké a placaté Audi příliš krátká a kazí to celkový dojem. Pokud bych nic nenamítal, na náklady autosalonu by mi rezervoval jinou SPZ, delší. Když jsem pak viděl výsledek, musel jsem se smát – A 7001 vypadá jako z reklamního letáku Audi. Svoji starou značku tedy budu muset použít na nějaké příhodnější vozidlo…
První seznámení:
Jakmile jsem usedl do kabiny A7 bylo mi jasné, že si v tomto ohledu budeme rozumět. Kvalita je vidět na každém milimetru, vše je navíc maximálně promyšlené a jednoduché. Množství tlačítek a ovládacích prvků je při prvním pohledu matoucí a svádí k myšlence, že k ovládání vozu musíte použít manuál a mít nejméně jednu vysokou školu. Opak je pravdou, vše je velice intuitivní, na rozdíl od i-Drive v BWM, který jsem zrovna nemusel. Navíc v A7 platí, že všechny cesty vedou do Říma a tak k určitým funkcím se prostě propracujete na různých místech kokpitu, přičemž však logika zůstává zachována a ovládání není nikterak matoucí. Zde před inženýry z Audi smekám, velice inteligentně navržený systém.
A7 je velká, ve všech směrech. Primárně bych takový vůz vůbec nehledal, pětkové BMW mi bylo moc velké a optimálně jsem se cítil v jedničkovém BMW, ale kupodivu s Audi jsem se sžil velice rychle a cítím se v ní opravdu útulně. O výhledu z nízkého pseudokupé a o problémech s hledáním vhodného místa pro parkování auta delšího než kombíkový Superb je nesmysl psát, prostě je to tak, na ježdění po městě bude Smart výhodnější. Co mne velice překvapilo, je však jakási lehkost s jakou se vůz chová, vůbec nemáte pocit, že řídíte tak velké auto. Tím se dostávám k jízdě. Nečekejte ode mne chvalozpěvy na motor. Jsem duší benziňák a tahle koupě byla čistě rozumová záležitost. 3.0 TDI je úplně přepracovaná jednotka, nevím, jak na tom byla předchozí generace, ale nový 180kW agregát ve všech testech poráží konkurenci z mnichova, což mne překvapilo. Motor je tichý, v mrazech jsem nepozoroval žádné rezonance v interiéru, ani hlučnost. O motoru v podstatě nevíte, do chvíle kdy jej nevytočíte. Pak má na diesel ucházející zvuk šestiválce, poměrně jadrný a hluboký. Při staženém okénku nebo při poslechu projíždějícího vozu je ale i pro mne projev motoru ucházející. Jak říkám, nejsem milovník nafty, avšak od německých novinářů čtu samou chválu, ponechám na uvážení milovníků nafty. Zrychlení 0-100km/h dělá A7 za 6,3 sekundy, elektronicky omezená 250-ka je sériově, já mám již od výrobce omezovač odstraněn. Po zajetí vozu jsem při jedné cestě z Mnichova ujížděl před pronásledujícím Boxsterem a tachometr ukázal 272, řidič Boxsteru pak sjel z dálnice. Se sedmistupňovou DSG převodovkou si motor dobře rozumí, lze samozřejmě řadit pomocí funkce tiptronic nebo pádly pod volantem – asi věc vkusu, vyzkoušel jsem jen jednou, přijde mi to jako naprostý nesmysl. V závislosti na nastaveném režimu auta vůz různě řadí – buď sází kvalty jeden za druhým a nevytočí se více než na 2000 otáček, nebo lze i „sportovat“ a motor nechat točit do 4500. V manuálním režimu dělá převodovka, co chcete, zasahuje ale samozřejmě omezovač. Rovněž vás automat nenechá udělat nějakou hloupost, a když si kupříkladu spletete pádla a s vytočenou trojkou si místo čtyřky podřadíte na dvojku, nestane se nic, převodovka udělá co je správně, ne to, co chcete vy. Hezký je diodový indikátor omezovače, který je závislý na teplotě motoru, takže po ránu vidíte, že přes 4500 otáček vás nepustí, jak se motor ohřeje, posouvá se pásmo otáček k vyšším hodnotám. To je pro mne mimo jiné dobrá signalizace toho, jak je motor ohřátý, neboť podle teploty vody se motor ohřívá i půl hodiny! K převodovce bych měl ale i výhrady: v dynamickém módu je podřazování jaksi „umělé“, přijde mi to jako v počítačové hře, prostě náhle na displeji svítí o stupeň nižší převod, otáčky okamžitě přeskočí (dvojspojka už měla dávno zařazeno), chybí mi ta vazba na motor, to lehké zhoupnutí a plynulé „vyjetí“ otáček nahoru. Ve městě při popojíždění v koloně je automat někdy váhavý s přerazením níže a podle mne zbytečně dlouho točí nepříjemných 2000 otáček, bez tempomatu je třeba opatrně dávkovat plyn, jinak pozoruji nepříjemné trhnutí. Jinak je práce převodovky perfektní a ať už na okresce při agresivní jízdě nebo při dlouhém zrychlování na dálnici k rychlostem poblíž omezovače není po nějakém škubání ani známky. Nechybí klasický přepínač režimu D/S, takže lze velice rychle přeřadit na sportovní mód a například do kopce předjet kolonu. Audi s úspěchem zdokonalilo u A5 používaný Audi Drive Select, kdy lze nastavit chování vozu. Jsou přednastavené režimy Comfort, Dynamic, Auto, poslední režim Individual můžete nastavit vy. V nastavení ovládáte tlumiče, tím auto, které je i v komfortním režimu dostatečně tvrdé, ještě přitvrdíte, podvozek je pak jako prkno. Nastavíte odezvu řízení, takže posilovač už není tak gumový, jako bylo vždy Audi vytýkáno. Upraví se síla napružení bezpečnostních pásů, upraví se chování bixenonů a jejich natáčení. Rovněž převodovka se chová líně komfortně či dynamicky. Ve spojení s on-line mapami Google vozidlo předem načítá trasu a podle té podřazuje, tu o jeden, tu o dva stupně. Rovněž inteligentní světla přisvěcují při průjezdu křižovatkou či ve městě na chodník. Ke světlům zmíním ještě tolik, že je považuji za jedny z nejlepších, co jsem měl možnost vyzkoušet, jejich funkčnost je jedním slovem geniální. Jen automatická dálková světla by mohla o sekundu dříve reagovat a tlumit, mám pořád pocit, že někoho musím oslňovat, i když ne často mne někdo problikne. Prodejce se snažil působit jako férový chlap a tvrdil mi, že Audi Dive Select je jen taková hloupost, že on osobně má pravděpodobně necitlivý zadek a rozdíl mezi jednotlivými nastaveními necítí. Silně uvažuji, že jej představím některému ze svých kolegů neurologů, protože má pravděpodobně nějakou senzorickou poruchu. I moje žena, která nerozlišuje mezi dvoulitrovou naftou a třílitrovým benzínem, pozná rozdíl v nastavení, tedy alespoň dva protipóly Comfort a Dynamic.
Jízda v Audi je příjemná, pro mne dostatečně sportovní, zde se Audi o tisíc procent zlepšilo. Samozřejmě jde o limuzínu a tak vyloženě Sport-feeling čekat nelze. To doporučím koupit M3 nebo RS4 či podobné hračky. Samostatnou kapitolou by byl centrální display, respektive celý palubní počítač. Považuji jej opravdu za promyšlený, byť na první pohled je informací skutečně dost. Po pár dnech ale přesně víte, kde co je a máte pořád perfektní přehled. Pomocí tlačítek (a opět jak na volantu, tak na centrálním panelu) lze listovat v menu, chcete-li přeladit stanici, můžete tak učinit rychle pomocí touch-padu, na displeji lze zobrazovat aktuální rychlost, detaily navigace, například schéma křižovatky, či sousled odbočovacích pruhů, seznam skladeb, telefonní seznam, v jednotlivých rozích pak vidíte další méně podstatné údaje o dojezdu, čase, teplotě, času příjezdu do cíle atd. Navigace také průběžně aktualizuje informace TCM Pro, takže víte o každé nehodě či uzavírce a objížďce před vámi. Velký výsuvný panel pak nabídne plnohodnotnou navigaci, či samozřejmě rádio skladby, Audi select atd. K hudbě: A7 má interní disk asi 20GB, k tomu dva sloty na SD karty, samozřejmě DVD s podporou MP3, navíc pomocí Bluetooth perfektně najde třeba I-Phone nebo I-Pad a lze přehrávat streamované audio rovnou z něj (a pochopitelně telefonovat, vůz si načte i data z registru hovorů). Máte tím zajištěno opravdu mnoho hodin hudby. Z kvality poslechu jsem byl napřed trošku překvapený, zdálo se mi, že kamarádova A5 hraje lépe, ale bylo mi řečeno, že reproduktory je třeba trošku „zajet“, a skutečně, po pár týdnech je poslech excelentní.
Sedadla jsou klasická, kožená, vyhřívaná a elektronicky nastavitelná, ale nejsou vůbec sportovní, což je důsledek absence s-line. Jsem rozhodnut je časem vyměnit za skořepinová sedadla z R8, jen nutno vyčkat na výhodnou příležitost ke koupi. Každopádně s ergometrií kabiny jsem absolutně spokojený a opravdu nemám co vytknout. Tento inovovaný interiér přejmula i nynější generace A6. Kapitola sama o sobě je pak kufr, který je po sklopení zadních sedadel úžasný, odvezl jsem v něm zatím celou ložnici, prostě věc, o které jsem v BMW bez sklopných zadních sedadel jen snil. S manželkou plně naloženi na dovolenou na horách (dvoje běžky, dva snowboardy, sjezdovky, boty a manželky tašky), nebylo třeba ani sklopit sedačky, vše se vešlo do ski-vaku a kufru.
O pohonu quattro nebudu speciálně nic psát, je notoricky známý, jen dodám, že jsem s nízkým placatým Audi vyjel tam, kam předokolky s řetězy ani do půlky. Nejsem nějaký nekritický obdivovatel tohoto pohonu kol, doposud jsem v zimě jezdil se Subaru a nikdy jsem problém neměl, dovolím si z letošní krátké ale intenzivní zimní zkušenosti napsat, že A7 se s dobrými gumami mému Foresteru, co se schopností vyjet týče, vyrovná – považuji to za pochvalu, nečekal jsem takovou suverénní jistotu na sněhu. Když už byla řeč o gumách, nevýhoda A7 může být, že na 18-palcových kolech vypadá trochu směšně. V rámci šetření jsem si je coby zimáky objednal, nechal nasadit, auto z profilu prohlédl, nechal sundat, objednal 19-ky, a teprve teď se dá říct, že tak to má vypadat. Na léto mám velice pěkné dvacetipalcové, už se těším, až je nasadím.
Resumé:
Dlouho jsem přemýšlel, jak sdělit své pocity z jízdy tímto vozem. Je to pro mne naprosto odlišné auto, než na jaká jsem byl doposud zvyklý, ale kupodivu se žádné zklamání nekoná, ba naopak. S A7 jsem se hrozně rychle sžil, naprosto mne její sportovně elegantní charakter vyhovuje. Dokonce i ten diesel už jsem akceptoval, obzvlášť když odjíždím od pumpy, nemám záchvaty špatného svědomí. Dle palubního PC je spotřeba (prozatím jen zimní provoz a zimní obutí) 7,7l, dle spritmonitor.de, kam jsem však začal zadávat tankování teprve nedávno, jsem na 8,1 L. Považuji to za slušné, samozřejmě s vědomím, že výrobcem deklarovaných 6l mimo město bude těžko dosáhnout. Za brumlání nafťáku se tedy přesunuji dle aktuální nálady, tu komfortně, tu rychle a na tvrdém podvozku, se čtyřkolkou jistě a bezpečně, mám pocit luxusu a kvality, auto mne hýčká svým interiérem, který je opravdu klasse, při pohledu zvenčí mne auto odmění originalitou a elegancí, na rozdíl od ostatních modelů značky Audi sedmička doslova vyčnívá z řady. S tím souvisí i pochopitelné negativum, které osobně nelibě nesu, a tím je zbytečná pozornost okolí. Minimálně jednou do týdne se mi stane, že mne někdo osloví, třeba na pumpě či na nákupu, zda je to to ono bájné biturbo, sen každého Němce, a nebo kolik to jede a jak se mi s tím jezdí. Jak jsem již psal, Audi je v Německu momentálně modla. Ale jinak zatím nemám, co bych A7 vytknul. Původně jsem vůz kupoval s vědomím tak razantní slevy a s plánem vyzkoušet jej a do roka opět prodat. Poté, co jsem před měsícem absolvoval zkušební jízdu s 328i, mimochodem plnou zklamání, a tento týden si lehce spravil chuť v již mě známé 335i, jsem však stále více přesvědčen, že pokud se A7 neprojeví nějakou nečekanou poruchou, zůstane v mé garáži déle, než bylo zamýšleno. Coby bývalý nekritický uctívač BMW totiž teď s nadhledem mohu říci, že Audi už není, co bývalo, alespoň u A7 myšleno v pozitivním smyslu, a BMW bohužel také ještě nenašlo ten správný směr, spíše stále více tápe, žel bohu i v cenové politice. Počkám si na 3-kové kupé, možná pak budu mluvit jinak, teď ale vím, že rozhodnutí zaprodat se a přejít ke konkurenci nelituji.
Proto, pokud je někdo, kdo váhá udělat krok do neznáma a je nahlodán okusit Audi, mohu A7 doporučit. Je to vážně povedené a vyvážené auto, s lehce provokativním designem, který se bohudíky nelíbí každému, je praktické, technologicky vyspělé, v zimě bezpečné a s dieselem i úsporné. Při mém dosavadním nájezdu zatím nemohu přidat eventuální poruchy, či o něco bližší popis, jedná se opravdu spíše o seznámení a prvotní pocity z tohoto vozu. Doufám, že někomu ulehčím rozhodování. Přeji všem autofreakům mnoho bezpečných kilometrů, ať až máte radost z jízdy či náskok díky technice či něco jiného.

Klady	Zápory

Spolehlivost	1
Provozní náklady	1
Cena náhradních dílů	3
Dostupnost náhradních dílů	1