Nejvíce rizikoví jsou mladí motoristé ve věku 18 - 20 let. Doba, ve kterou chodí adolescenti spát, se posouvá do pozdějších hodin. Školní den však začíná poměrně brzy ráno, a to může vést k ospalosti. Podobný problém mohou mít i starší řidiči, když chodí spát pozdě večer a ráno vsávají brzy do práce. Ti se ale s únavou většinou dokážou lépe vyrovnat.
"Studie ukázala na zajímavou skutečnost - řidiči bourají v důsledku únavy mnohem častěji ve dne než v noci. Pozorovali jsme řidiče, jak se jim zavírají oči a uvolňují obličejové svaly - toto jsou první projevy mikrospánku," řekl Charlie Klauer, vedoucí skupiny pro prevenci úrazů dospívajících v Centru pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Vědci vybrali skupinu motoristů do věku 25 let, kterou potom následně porovnávali s řidiči různého věku a také s motoristy, kteří ročně najedou velký počet kilometrů. Jejich chování za volantem sledovali prostřednictvím několika kamer rozmístěných v automobilu tak, aby je řidič neviděl a nijak ho neovlivňovaly.
TIP:Řidiči se přeceňují, číhá na ně mikrospánek
Bylo evidováno přes 10 tisíc rizikových událostí, konkrétně 82 nehod, 761 situací, které neskončily havárií jen šťastnou náhodou, 8 295 krizových situací, mezi něž se řadí například prudké brzdění nebo zbytečné zastavení provozu, a 1 423 případů, v nichž řidiči brzdili z neznámého důvodu.Za téměř polovinu (82 zaznamenaných nehod) mohla právě únava.
Tom Dingus, ředitel Virginia Tech Transportation, řekl: "Z výsledků studie je patrné, že motoristé mají 4x větší šanci, že havarují nebo k havárii nedojde jen zázrakem, pokud usednou za volant ospalí. Z toho vyplývá, že asi za 12 % všech nehod mohou unavení motoristé."
Nyní probíhají další studie, které se orientují na nejmladší řidiče ve věku od 16 do 18 let. Jejich úkolem je zjistit, jak ovlivňují věk a zkušenosti řidiče jeho výkon za volantem za určitých podmínek, například při jízdě v noci.