Dálnice D4 je v mnohém jiná než ty ostatní. Třeba auta silničářů nejsou oranžová

Dálnici D4 Via Salis, kterou postavila a provozuje soukromá společnost, tvoří 32 kilometrů nových úseků a 16 kilometrů modernizovaných. Nachází se na ní 40 mostů a vzniklo i speciální operační centrum pro správu a údržbu komunikace. Celou dálnici jsem projel a objevil na ní řadu věcí, které jsou buď zcela unikátní nebo neobvyklé. Při sněžení nebudou řidiči jedoucí po nové části dálnice D4 potkávat silničářské vozy lakované klasickou oranžovou barvou, nýbrž sypače s lakem v barvě citronu. Všiml jsem si jich hned při své první jízdě po této autostrádě.

Na rozdíl od ostatních rychlostních komunikací, kdy veškerou údržbu, tedy včetně zimního uklízení sněhu, zajišťují střediska Správy a údržby silnic řízené Ředitelstvím silnic a dálnic, bude mít totiž společnost Via Salis vlastní centrum s bezmála padesáti pracovníky a technikou pro zajištění potřebných úkonů na dálnici.

Na snímky zajímavostí z nové dálnice se můžete podívat do komentované fotogalerie.

„Máme k dispozici sedm vozidel pro zimní údržbu. Dvě z nich jsou v provedení 8x4, dalších pět ve specifikaci 6x4. Dále budou naši pracovníci využívat jeden zametací vůz, jeden nakladač, dvě dodávky a tři sklápěcí vozy. Kvůli zajištění bezpečnosti provozu v případě různých událostí pak budeme na konkrétní místa umisťovat šest velkých signálních přívěsů a čtyři menší," uvedl v rozhovoru pro Deník vedoucí inženýr Via Salis Petr Andrýsek.

Na různé druhy nebezpečí bude možné řidiče upozornit také předem díky informacím na 34 variabilních dopravních značkách a informačních tabulích. Také je podél komunikace rozmístěno 10 meteorologických stanic, 48 nouzových SOS telefonů a 27 čidel pro analýzu dopravy.

Celá dálnice je nepřetržitě kompletně pod dohledem 112 kamer. Část z nich bude moci sloužit také pro úsekové měření. Místa, kde měřené úseky začínají a končí, nebude pro řidiče tak snadné rozpoznat jako jinde. Zatímco běžně silnici pod kamerami protíná příčná bílá čára přes celý pruh, zde jsou vždy na okrajích daného jízdního pruhu pouze kratší a relativně tenké úsečky.



Přínosem pro bezpečnost je nepochybně doplnění starších úseků komunikace s úzkým odstavným pruhem o takzvané zálivy. V nich je možné v případě potřeby vůz odstavit a poměrně bezpečně vystoupit. Jak jsem si ověřil, často následují po sobě s odstupem i menším než pět set metrů. Třeba v případě náhlé poruchy motoru je tedy možné do takového místa dojet takzvaně na neutrál.

V současnosti je dálnice podle Petra Andrýska v místech, kde se pohybují vozidla, prakticky kompletně dokončena. „Zbývá jen na několika místech dokončit vodorovné značení. K tomu ale přistoupíme až na jaře. V současné době se řidiči rozhodně nemusejí obávat, že by hrozilo nějaké zúžení či třeba úplné uzavření jednoho pásu dálnice," ujišťuje.

Také asfaltový povrch je teď podle něho tak kvalitní, aby vydržel následujících deset let. „Plánujeme, že první obnovu asfaltu provedeme za deset let a tu další pak za 20 let od nynějška. Stát by pak komunikaci do svého užívání měl převzít za 25 let, tedy v roce 2049.