Chorvatsko karavanem a přes Bosnu. Září je skvělý čas na dovolenou

Ne každá nejkratší a nejrychlejší cesta musí nutně být nejlepší. Většině turistů, kteří touží být co nejdříve u moře, unikne po cestě spoustu zajímavostí. My jsme se za plážovou dovolenou ve Střední Dalmácii vydali trochu dobrodružněji přes Maďarsko a Bosnu a Hercegovinu... A přesto na pohodu. Naše cesta začíná v dopoledních hodinách v Praze a směřuje k maďarskému městečku Sárvár. Dobrá volba. Cesta zabrala z Prahy příjemné 4 hodiny a zvládli jsme ji díky on-line zakoupeným dálničním známkám na jeden zátah. V Sárváru máme předem vyhlídnutý kemp (thermalcamping.com), který sice nepatří k nejlevnějším, za to je opravdu krásný, čistý a především je v ceně celodenní vstup do termálních lázní. Na ty jsme se opravdu těšili. Není nad to, začít dovolenou pořádným relaxem. Benefitem je fakt, že ve všední den a pár týdnů po sezóně nejsou nacpané k prasknutí. I městečko Sárvár stojí za prohlídku. Krásně upravená botanická zahrada, arboretum a hrad Nádasdy jsou ideálním tipem na krátkou nenáročnou procházku.

Dalším záchytným bodem naší výpravy je už poněkud dobrodružnější Banja Luka, druhé největší město Bosny a Hercegoviny. Není to právě top turistická destinace, ostatně, tohle město si v uplynulém století zažilo své. Přesto se tu v poklidu setkávají obyvatelé tři vyznání – muslimové, katolíci a pravoslavní. Nejznámější stavbou je zlatě se třpytící pravoslavný chrám Krista Spasitele, který byl vystavěn až v 90. letech. Jako jeho kontrast stojí o kus dál katolická katedrála svatého Bonaventury z 60. let.

Banja Luka je místo jako stvořené pro gastroturistiku. Za drobný peníz je tu k mání tolik dobrot, že jsme neuměli včas přestat. Nocujeme v krásném čistém kempu Camp San kousek pod Banja Lukou a druhý den vyrážíme za přírodním bohatstvím. Městem a prakticky i naším kempem protéká úžasně čistá řeka Vrbas, která mění barvy od tyrkysové po smaragdovou. Příroda okolo řeky je opravdu fascinující. Sotva pár metrů od našeho kempu, který se nachází přímo u řeky, je možnost zapůjčit si raft a poklidnou řekou a nedotčeným údolím proplout. Tohle se prostě musí zažít.

Po dvou nocích nedaleko Banja Luky přejíždíme přes celou Bosnu a Hercegovinu na jih. Není to pro každého, ale pokud se smíříte s tím, že budete trochu víc točit volantem a spíš si užívat okolí než nedosažitelnou sportovní jízdu, stane se tahle cesta nezapomenutelným zážitkem. Kempujeme poblíž Mostaru v malém, čistém a moc příjemném kempu Auto River Camp Buna - Half Island za 17 euro se vším všudy. Rodinný, čistý, tichý a velmi přátelský kemp je podle nás na vyšší úrovni než v mnoho jiných ve střední a západní Evropě.

Využili jsme nabídky a milý syn majitelky nás za 15 euro vzal do Mostaru na komentovanou prohlídku. Byli jsme nadšení. Pokud chcete zažít na vlastní kůži orient v Evropě, pak se tu zastavte. Za občanské války byly mešity i kostely srovnány se zemí stejně jako symbol města - Stari most z roku 1566. Dnes je město opět pohádkově krásné plné křivolakých uliček s historickými domky, malebných zákoutí a kaváren se silnou sladkou kávou připravovanou tradičně v džezvě. Od roku 2005 je věrohodně zrekonstruovaný Stari most na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Nadšení jsme také z údolí azurové modré řeky Neretvy.

Krása Bosny a Hercegoviny nás jednoznačně nadchla. Ale moře volá. Z Mostaru už je to, co by kamenem dohodil. Další den jsme na cestě do chorvatského Zaostrogu strávili jen hodinu a půl. Následujících pár dní si užíváme moře v příjemném kempu Viter a poté volíme nejkratší cestu domů. Dobrodružství už bylo dost. Na jeden zátah se ale cesta zvládnout nedá. Nocujeme tedy na vytipovaném stellplatzu u bistra Marina v Korenici nedaleko Plitvických jezer, který je na nocování fajn i v případě, že návštěvu jezer neplánujete. Zajedete si jen pár kilometrů a navíc je zdarma. Pouze za další servis je třeba zaplatit.

Obytné vozy Plzeň