Bývalé jugoslávské republiky se přou, komu patří vzácná sbírka aut Josipa Tita

Lublaň - Majetek, který po sobě zanechal někdejší jugoslávský komunistický vůdce Josip Broz Tito, budí dodnes vášně. Nedávno se po letech v Bělehradě otevřel sejf s cennostmi, ke kterým se kromě dědiců hlásí i někdejší královská rodina, a nyní se na světlo dostal spor o další cenné věci. Slovinští a srbští představitelé se totiž nemohou shodnout na osudu sbírky cenných automobilů, které jsou už roky vystaveny v Lublani. Tamní technické muzeum už skoro 30 let láká návštěvníky například na Packard, který Tito dostal od Stalina, pancéřované kupé Mercedes z roku 1939 nebo obrněný ZIS, který jugoslávskému vůdci věnoval Nikita Chruščov. Asi nejzajímavějším kusem mezi 13 automobily je Rolls-Royce, kterým se kdysi projížděli Tito a jeho souputník z Hnutí nezúčastněných zemí, bývalý egyptský prezident Gamál Násir. Na vozy si dnes v rámci majetkového vyrovnání mezi někdejšími jugoslávskými republikami činí nárok i Srbové.



Ředitel lublaňského muzea Orest Jarh přiznává, že není vůbec jasné, komu auta patří. "Výstava měla trvat jen pár let, ale skončila v roce 1991, kdy se Jugoslávie rozpadla, a tak jsou zkrátka od té doby v našem muzeu," říká Jarh. Srbský zástupce v komisi pro vypořádání majetku bývalé Jugoslávie ale tvrdí, že by se automobily měly ocenit a jejich hodnota zařadit do vzájemného majetkového vypořádání, které trvá už dvě dekády.

V lublaňském technickém muzeu přitom říkají, že zatím žádnou oficiální žádost o vrácení vozů do Bělehradu nedostali, přestože se v srbských médiích o nevrácených automobilech, jejichž cena se odhaduje na několik milionů dolarů, v posledních letech opakovaně psalo. "Možná se to časem změní, ale i v Bělehradu je dodnes řada věcí, které jsou významné pro Slovinsko," dodává Orest Jarh.