AnderN, 18.10.2017 11:05
Dovolím si trochu upřesnit vesměs amatérskou odpověď pana Maška.
Ano, základním motorem byl zážehový čtyřválec 1.8 litru s výkonem 88 kW. Tento motor je originální konstrukcí Rover serie K, stejně jako tentýž motor s přeplňováním 1.8T (110 kW), který v průběhu výroby nahradil původní 2.0 V6 se shodným výkonem. V provedení 118 kW se motor 1.8T pod kapotou R75 nikdy nedostal, tato verze byla vyhrazena pro "převlečený" model MG ZT a je jich jako šafránu.
Oba uvedené šestiválce jsou také serie K konstrukce Rover, označované KV6. Slabší 2.0 / 110 kW byl tedy později nahrazen motorem 1.8T, silnější 2.5 / 130 kW vydržel ve výrobě až do konce. Pokud si někdo stěžuje na mdlou dynamiku těchto agregátů, jde s největší pravděpodobností o vadné vířivé klapky v sání, které nepřepínají délku sání tak, jak mají. Motor potom ve vyšších otáčkách postrádá gradaci výkonu, kterou má správně mít.
Všechny uvedené benzinové motory trpí závadami těsnění pod hlavou válců, což by samo o sobě nebylo tak hrozné (zkrátka je potřeba těsnění vyměnit jednou za cca 100.000 km) a kdo to udělá preventivně, má od toho pokoj (stejně jako u většiny aut měníme vodní pumpu spolu s rozvody). Katastrofa nastává tehdy, když těsnění selže náhle a řidič si toho nevšimne. Motory mají chladicí okruh konstruovaný tak, že rychle nabírají provozní teplotu, ovšem při selhání těsnění mají tendenci k rychlému přehřátí. Potom dochází k poškození hliníkových hlav, ventilů a někdy i samotných bloků. Ani v této krajní situaci není vše ztraceno, motory se dají koupit a vyměnit jako celek, prozatím je jich dostatek.
Vznětová jednotka disponovala výkonem 85 kW (2.0 CDT, označení M47R), později 96 kW (2.0 CDTi, označení 204D2). Motor má shodný základ jako tehdy používaný motor BMW 2.0d (označení M47), ale pro zástavbu v Roveru dostal jako první jednotka v koncernu BMW vysokotlaké vstřikování common rail. Motor je to nadprůměrně spolehlivý a je dobrým spolěčníkem na dlouhé cesty.
Tolik k motorům, k utopickým cenám oprav a dostupnosti náhradních dílů už se vyjadřovat nebudu. Kdo má zájem, skutečné náklady si snadno zjistí pohledem do katalogu náhradních dílů. Spotřební věci, jako jsou brzdové kotouče a desky, akumulátory, výfuky, nebo chladiče (ano, jsou to stará auta) stojí zhruba stejně, jako na každé jiné auto stejné kategorie a jsou samozřejmě skladem, protože jsou kompatibilní s jinými vozy, např. s některými typy BMW.
Také nevím, kde autor vzal informaci o nespolehlivém automatu. Je to pětistupňová japonská převodovka s měničem momentu Jatco JF506E, kterou kromě R75 disponovaly v té době také vozidla Land Rover Freelander, VW Golf a Sharan, Jaguar X-Type, Ford Mondeo nebo Galaxy a další. Převodovka je spolehlivá za předpokladu, že se v ní v předepsaném intervalu mění předepsaný typ oleje. To bych rád zdůraznil, protože stále existuje řada servisů, kde vám budou tvrdit, že náplň převodovky je doživotní, případně vám tam nalejí libovolný olej, který mají po ruce. To ale platí obecně pro všechny automatické převodovky.
Asi bych v dnešní době nedopručil tento neobvyklý automobil každému. Kdo očekává, že koupí starý Rover 75 (nejmladším je letos již více jak 12 let) a bude jen dolévat palivo a bezstarostně jezdit, může být nemile překvapen. Vážným zájemcům, kterým je jasné, že staré auto vyžaduje údržbu a čím komplikovanější stroj, tím náročnější s věkem, doporučuji návštěvu diskuzního fóra www.roverclub.cz, kde naleznou řadu informací, rad a tipů. S ohledem na sofistikovanost a výbavu je ale R75 jako celek nadprůměrně spolehlivé auto.