Opel Omega nebo Alfa 166? Souboj velkých vozů na okraji zájmu

DOTAZ: Zdravím, chtěl bych se zeptat na koupi vozu a rozhoduji se mezi dvěma modely: Alfa Romeo 166 2.0TS, rok výroby 1999, nebo Opel Omega 2.2, rok výroby 2000. Rád bych se zeptal nějakého odborníka, které z těchto dvou vozů je spolehlivější, popř. jaké nejčastější závady nastávají. Samozřejmě mě zajímají i záležitosti spotřeby, ceny náhradních dílů, motor apod. Díky za info a za srovnání. Jakub

ODPOVĚĎ: Vážený pane Jakube. Výběr Alfy 166 a Opelu Omega u někoho může vyvolat chuť zaťukat si na čelo. Ne tak u mne. Omegy jsem měl za dob jejich slávy rád a je to možná nejlepší Opel, co pamatuji. Bohužel to bylo v devadesátých letech, což je dost dávno. Alfa 166 je velký vůz, na rozdíl od Omegy s předním náhonem, kterému se nikdy nepodařilo dosáhnout tolik uznání, kolik by si zasluhoval. Můj pocit (a Vaši dobrou volbu) potvrzuje fakt, že Jeremy z Top Gearu ji dal do seznamu sta nejlepších aut dvacátého století. Vybral jste si benzínové čtyřválce a nebudu tedy v dalším textu zabíhat do dieselů nebo šestiválců. Chci Vás jenom upozornit, že u těchto aut dvojnásob záleží na výběru kusu. „Zhuntovaná“ 166 může do stejného stavu přivést Vaši nervovou soustavu. Naopak jsem viděl nádherný exemplář se 110 000 km a neprůstřelnou historií prodávat za naprosto směšnou částku kolem 60 tisíc. A to byla mladší než Vámi poptávaný vůz. U Omegy platí totéž. Prostě při koupi velkého starého vozu se dá udělat obrovský průšvih. Ale pokud se trefíte, moc si nepřiplatíte. Tahle auta jsou na okraji zájmu. Vybírejte co nejopatrněji. Teď něco k Opelu Omega. Motor 2.2 Ecotec je poměrně nezáživný a zvládne jen to, co se dá z technických parametrů vyčíst. Byl instalován pouze do faceliftované verze, která začala nabírat kurz k podivné ergonomii a podivnému pojetí přístrojové desky, kterého se opely nezbavily dodnes. Omega před faceliftem začala už ztrácet krok oproti konkurenci a upravená verze dech nenabrala. Pokud se ptáte na spotřebu, obecně je u motorů Ecotec vzhledem k obsahu i velikosti Omegy velmi příznivá. Dokonce i u motoru V6. A ceny náhradních dílů jsou v dané třídě také velmi přijatelné. K nejčastějším problémům patří koroze a obecně čekejte závady na čidlech a periferiích motoru. Prostě rozsvícené kontrolky, které ale většinou neznamenají nic děsivého. Dejte pozor na spotřebu oleje, která je u tohoto motoru sice normální, ale může vyústit v jednu velkou nepříjemnost. Olej ubývá a nakonec není dost tlaku k napnutí rozvodového řetězu, který pak praská. Pár jsem jich už viděl. Co se týká jízdy, je Omega, pokud je v dobrém stavu, překvapivě vyspělé a pohodlné auto. Vyvážený vůz se zadním náhonem se všemi jeho klady i nectnostmi. Pohodlí umocňují příjemné sedačky a prostorný interiér. Jízda Opelem Omega neurazí snad nikoho. V dané cenové hladině budete hledat alternativu jen těžko. Jednou z nich je právě Alfa Romeo 166. Auto je pojato v mnoha ohledech odlišně. První rozdíl je v koncepci. Alfa má přední náhon. Jenomže poměrně sportovně naladěný podvozek v kombinaci s tímto uspořádáním je příčinou nejčastějších problémů. Zkrátka přední náprava bývá poničená a je třeba si říct, že pravděpodobnost nutnosti jejího servisu je vysoká. Jedná se o uložení ramen, čepy, tyčky řízení a další díly. Vše se dá naštěstí sehnat i ve druhovýrobě, a to v různé kvalitě a ceně. To, co jsem napsal o kontrolkách a čidlech u Omegy, platí i pro „stošestašedesátku.“ Interiér má z velkých vozů snad nejsportovnější charakter a motor Twin Spark také, alespoň co se týká zážehových čtyřválců. Jak rozhodnout? Klady Omegy: nižší spotřeba, nižší cena originálních náhradních dílů a servisu. Asi i větší pohodlí. Víc místa a existence opravdu obří verze kombi. A plusy Alfy? Asi design, i když to je hodně subjektivní. Silnější a točivější motor ve spojení se sportovněji pojatým podvozkem umožňují tomuto velkému sedanu překvapivou agilitu i v zatáčkách. A alfy nebývají tak často zkorodované jako omegy. Je to možná také tím, že jich hodně pochází z Itálie, kde se nesolí. Naproti tomu omegy se vozily z Německa, kde se asi více dbá na servis, a kupovali si je klidnější řidiči než ti alfoví. Který vůz bych si vybral? Ten v nejlepším stavu. To by bylo mé kritérium. Kdybych našel skvělou Omegu, koupil bych ji. Kdybych měl štěstí na takovou Alfu, šel bych do ní. Věřte, že se bavíme o ročnících a třídě, kde rozhoduje právě tohle. A kdyby (hypoteticky) přede mnou stály dva vozy v naprosto stejném stavu, se stejnými kilometry a výbavou a za stejné peníze? To, co napíšu, mě docela bolí. Omegy mého mládí, měl jsem vás rád. Vy jste byly světlým zábleskem v modelové paletě Opelu. A mám rád zadní náhon. Přes tohle všechno bych bral Alfu. Protože motor je o tolik zábavnější a zvuk o tolik podmanivější. A protože Alfa je méně zastaralá. Je pořád krásná. Hlavně zezadu je to kočka. Ale je to o fous a šance, že byste vybíral ze dvou vozů ve skvělém stavu za stejné peníze, je mizivá. Dejte si dobrý pozor. Budete rád, když najdete jeden. A ten kupte. Jestli to bude pohodlný, prostorný a úspornější Opel Omega nebo sportovnější a pěknější Alfa Romeo 166 je potom jedno.