anonym napisał:
věty typu
"Nápravové diferenciály jsou nejčastěji v provedení s kuželovými koly, ale mohou být i planetové s čelními koly. Pro nesymetrické diferenciály je běžná planetová konstrukce s čelními ozubenými koly."
jsou mi zcela nesrozumitelné stejně jako informace o vnitřním tření a vlivu na protáčení kol a podobně .... článek vypadá odborně a pro techniky bude podle vývoje diskuse asi i přínosný
Zkusím jednoduše vysvětlit:
Kuželové kolo má tvar kuželu a zuby jsou na jeho površkách - zabírá opět do kuželového kola. Hřídel moho svírat úhel 90°jsou to různoběžky.
Čelní ozubené kolo má zuby na čele (nejklasičtější ozubené kolo) a hřídele jsou buď rovnoběžné (přímé zuby a šikmé zuby s levou a pravou šroubovicí) nebo mimoběžné (šikmé zuby obě kola stejný sklon šroubovice). Zvláštním případem je šnekový převod, který je jedním směrem samosvorný vlivem nízkého stoupání závitu šneku (pozor existuje vícechodý šnekový převod, který samosvorný není a je použit v maticovém řízení spíše už starších vozidel a Mercedesů).
A pak jsou typy převodů. Klasický převod - jedno kolo zabírá do druhého bez ohledu na jejich tvar (v převodovce auta)
Planetový převod je specální typ, ktrý se obtížně slovy popisuje. Většinou se roztáčí klec s několika satelity kolem stacionárního ozubeného kola. Satelity se roztočí kolem své osy a jsou v záběru ještě s dalším kolem, které tímto pohybem roztáčejí. A kola mohou mít zase různý tvar - tyto převodovky se používájí bro extrémně nízké nebo extrémně vysoké převodové poměry.
Jinak to je opravdu skvělý článek, ale je nutné mít technické znalosti. Od pana Stýbla mám články rád, tam se opravdu člověk něco dozví. Možná, že schema klasického diferu by hodně lidem pomohlo pochopit, co jsou satelity, klec, kuželové kolo a tok výkonu.