Toyota Aygo X 1x0 VVT- i - minicrossover do města

Toyota se nenechala odradit nepříznivou situací, jež panuje na trhu s malými automobily a představila již třetí generaci Ayga, která se snaží co nejvíce přizpůsobit zákazníkům, kteří stále více vyhledávají crossovery. Aygo tak není jen klasickým městským miniautem, ale městským minicrossoverem. Přestože se razantně zvýšily nároky na emise a bezpečnost, Toyotu to neodradilo a představila již třetí generaci malého městského vozu se spalovacím motorem. Jelikož však musela oslovit co nejvíce potencionálních zákazníků, sáhla po prvcích, které mají z Ayga udělat crossover.

První dvě generace Ayga pocházely ze spolupráce s Peugeotem a Citroenem. Když tento segment opustili, rozhodla se Toyota pokračovat a udělala dobře. Na trhu už moc „malých městských vozů“ nezbylo, jelikož se ukázalo, že výroba takto malých vozů vychází draze a navíc zhoršují flotilové emise. O tyto mini auta pak není moc zájem v elektrifikované variantě, a tak řada značek tento segment jednoduše opustila (VW, Seat, Škoda, Renault, Citroen, Peugeot či Ford).

Design vozu vznikl ve Francii, zkonstruován byl v Belgii, motory se vyrábějí v Polsku a konečná výroba probíhá u nás v Kolíně. Aygo X je primárně určeno pro Evropský trh.

Exteriér

Přídomek X jasně naznačuje, jakou cestou se Toyota ubírá (X znamená v angličtině Cross). Zatímco konkurence nabízí u srovnatelných vozů i pohon všech kol, Toyota nabízí pouze pohon předních kol. Aygo je postaveno na platformě TNGA-B, kterou sdílí společně s vozy Toyota Yaris a jeho alternativou Cross. Hybridní verzi byste také hledali v ceníku zbytečně, Aygo zůstalo věrné spalovacímu motoru. Že se nově jedná o crossover je nejlépe poznat z plastového zvýraznění blatníků a obutím vozu do větších kol. Celkově působí nové Aygo X robustnějším, svalnatějším dojmem.

Vůz se poměrně výrazně protáhl – oproti předchůdci o 235 mm na délku, světlá výška narostla o 11 mm (v nejvyšším bodě je 18m cm) a rozvor dokonce o 90 mm - stále je však o něco kratší než Toyota Yaris. V jediném údaji však Aygo X Yaris překonává, a to ve výšce, o celých 5 cm. Díky vyšší světlé výšce je s Aygem X snadné přejíždět retardéry, parkovat u obrubníků bez strachu z odření laku karoserie atp. Pro provoz ve městě je opravdu dobře připravené.

Standardně je vůz vybaven halogenovými světly, za příplatek si můžete od třetího výbavového stupně Style, LED světlomety připlatit (paket Tech + 28 000 Kč), automaticky jsou k dispozici od výbavového stupně 4 – tedy Executive.

Aygo X je nabízeno v sedmi barvách, ve čtyřech odstínech inspirovaných kořením pak může být v dvojbarevném provedení s kontrastní černou střechou – červená Chilli, zelená Cardamon, béžová Ginger a modrá Juniper. Mě osobně oslovila právě zelená varianta s názvem Cardamon, která je opravdu elegantní, decentní a Aygu X vyloženě sedne. Zapomenout můžete na třídveřovou variantu, v nabídce je už jen pětidvéřová.

Zvenčí je Aygo X výrazné a bezpochyby i originální díky karoserii v dvoubarevném laku. Pokud si připlatíte za 18“ litá kola (případně jsou k dispozici v nejvyšší výbavě), vyniknou i výrazné podběhy, díky kterým má vůz široký postoj. Jinak se musíte spokojit se 17“ koly, které jsou však na Aygo X také obří (oba rozměry pak v kombinaci s úzkými pneumatikami – kvůli valivému odporu/nižší spotřebě atp. - bohužel někdy při jízdě vedou k uskakování).

Přestože je Aygo X designově zajímavé a dá se říci, že i povedené, neubráním se hodnocení, že předchůdce se mi líbil o poznání víc. Příď byla dravější, propracovanější a více výrazná, než jakou Aygo X nabízí nyní. I u třetí generace chybí klasická maska, kterou do určité míry nahrazuje mřížka na spodní části nárazníku, doplněná mlhovými světly. Nové Aygo X působí více oble a usedleji. Vzhledově nejblíže druhé generaci je tak záď, která nese podobné prvky – celoskleněné víko zavazadelníku a svítilny táhnoucí se po bocích vozu.

Toyotu Aygo X je možné pořídit i se stahovací plátěnou střechou (dostupná je pouze v nejvyšším výbavovém stupni za příplatek + 26 000 Kč), díky které je vůz znatelně lehčí a zároveň automobilka ušetřila na výrobních nákladech. Tato alternativa klasické střechy (která je zase zajímavě zvrásněná) se k vozu opravdu hodí a přidává mu na originalitě. Otvírání/zavírání je řešeno elektricky, tlačítkem na stropnici mezi řidičem a spolujezdcem.

Zavazadlový prostor nabízí 231 litrů (oproti předchozí generaci tak narostl o rovných 63 litrů). Po sklopení zadních opěráků vznikne v kufru výrazný schod a nákladová hrana je vyšší, než by bylo příjemné, nicméně objem kufru se zvětší na celkových 829 litrů. Škoda, že plato, na které se mnohdy dá ještě naskládat pár drobností – odložit bundy atp. je zde téměř nepoužitelné, jelikož je vyrobeno z tenkého materiálu, který se kroutí a prohýbá. Prostor pro náhradní kolo zde už není, vozit lze jen opravnou sadu.

Interiér

Zpracování interiéru je na dobré úrovni, přestože zde nalezneme poměrně velké množství tvrdých plastů. I tak působí interiér hodnotněji než u předchůdce a co je důležité, i bytelněji. Co se nám však vyloženě nelíbí, je ponechání odhalených plechů v interiéru (na dveřích) a ryze plechový zvuk při dovírání dveří.

Interiér je plný oblých tvarů, působí jednoduše, přehledně a ergonomicky. Nejzajímavější je pak střední „vejcovitá“ část palubní desky s infotainmentem, která je nepřehlédnutelná a zajímavá. Podobný motiv pak naleznete i u výdechů klimatizace. Lemování infotainmentu i výdechů klimatizace lze mít i v laku. Ovládání klimatizace zůstává na samostatném dotykovém ovládacím panelu, netřeba tedy ovládání přes infotainment.

Jak jsem se již zmínil, vůz se zvětšil jak na délku, tak i na výšku. Pro posádku to znamená tedy jedno, a to více prostoru (ale jen omezeně a na vybraných místech – zejména pro řidiče a spolujezdce o cca 4 cm v prostoru ramen). I přesto však Aygo nadále zůstává vozem čtyřmístným.

Vzadu nad hlavou je místa dostatek, zato prostoru pro nohy moc nepřibylo a osoby s vyšším vzrůstem se neobejdou bez kontaktu kolenou s předními sedadly. Řidič i spolujezdec mají prostoru akorát. Přední sedadla jsou komfortní, přestože jsou poměrně plochá bez výrazného tvarování a taktéž chybí boční vedení.

Zadní sklopná sedadla (v poměru 50:50) jsou také rovná a nejlépe budou vyhovovat dětem, dospělá osoba zde však zvládne nutný úsek cesty. Nastupování do vozu vpředu je snadné (výhled z vozu je také dobrý), avšak cestující vzadu mají přístup dost ztížen kvůli dveřím, které jsou úzké. Při nastupování jsme se museli dost shýbat, abychom se nepraštili do hlav, což se nám hned napoprvé také povedlo.

Výhradu bychom pak měli i k zadním oknům, které nejdou otvírat jinak než vyklopením, jsou poměrně malá a výhledu z nich si moc neužijete. Dále bych zmínil i absenci a zároveň nemožnost dokoupení loketních opěrek. K dispozici je také pouze výškové nastavení volantu (a to i v nejvyšší výbavě).

Dotyková obrazovka (s HD rozlišením) s 9“ úhlopříčkou zobrazuje všechny potřebné informace (v základu je 7“ úhlopříčka), mimo jiné i cloudovou navigaci s dopravními informacemi v reálném čase či spotřebu v přehledném grafu, několik dní nazpět. Přístrojový štít má nadále kulatý tvar, naleznete zde otáčkoměr, 4“ displej počítače, jež slouží i k nastavení vozu a ukazatel paliva. Oproti starší verzi Ayga je však více zakomponován do palubní desky.

Klimatizaci zůstal samostatný panel – za co chválíme. Automatickou klimatizaci však pořídíte až s nejvyšším výbavovým stupněm, od základu je k dispozici pouze manuální (případně je možné si ji dokoupit za příplatek). Rychlé a samostatné zapínání/vypínání zůstalo i funkci Stop/start. Volant ničím nepřekvapí, je autentický s volantem v Yarisu – naleznete zde tempomat, ovládání audia, displeje a k dispozici jsou i pádla pro řazení /varianta s CVT/.

Aygo X umožňuje synchronizaci telefonu s vozidlem pomocí Android Auto či Apple CarPlay (bezdrátově) vč. bezdrátového nabíjení přes Toyota Smart Connect. K dispozici je i USB – A. Nicméně místo, kam se telefon při dobíjení odkládá, není dobře tvarované a při jízdě tak telefon různě cestuje. Dle výbavy pak Aygo X může být vybaveno 2, 4 nebo 5 reproduktory (JBL).

Co se týče odkládacích prostor, ani s těmi to není v Aygu X slavné. Největší tak zůstává nejspíše prostor před spolujezdcem. Dále jsou k dispozici dva klasické držáky na nápoje a prostor v kapsách dveří na menší lahve či drobnosti.

Aygo X je vybaveno i moderními bezpečnostními a zábavními systémy. Nechybí zmírňování rizika kolize na křižovatkách, čtení dopravních značek, sledování únavy řidiče, nouzové brzdění s rozpoznáváním cyklistů/chodců, asistent pro jízdu v jízdním pruhu či adaptivní tempomat atd.

Motor - jízdní vlastnosti – spotřeba

Pod kapotou je atmosférický litrový tříválec s variabilním časováním VVT-i a nepřímým vstřikováním, s celkovým výkonem 53 kW (72k) při 6 000 ot/min s max. točivým momentem 93 Nm/4400 ot/min. Od základu je vůz spjatý s pětistupňovou manuální převodovkou, připlatit si můžete i za automatickou S-CVT (+ 35 000 Kč). Jedná se o dokonalý motor pro krátké časté jízdy – právě proto, se bude nejlépe cítit ve městě. Emisně se motor pohybuje na nejnižší úrovni v dané kategorii.

Zrychlení z 0 na 100 zvládne tento 995kg vůz za 15,6 sec s 5st. manuální převodovkou a za 15,5 sec. s automatickou převodovkou S-CVT. Nám se však nepodařilo tuto hodnotu potvrdit. Ať jsme se snažili sebevíc, nedostali jsme se pod 17,2 sec. Nejedná se tedy o žádného sportovce, ale o to Toyotě rozhodně ani nešlo.

Když se k vozu chováte patřičně (vyžadujete po něm plynulou jízdu bez zbytečného vytáčení), odvděčí se vám ukázkovou spotřebou. Ve městě se nám spotřeba ustálila na 4,5 litrech, mimo město na 5,3 litrech a na dálnici si Aygo X vzalo 6,2 litru. Pokud jsme se opravdu hodně snažili, dostali jsme se ještě níže, a to mezi 4,1-4,3 l/100 km.

Při jízdě jsou náklony karoserie dosti výrazné a několikrát se nám dokonce stalo, že se nám jedno kolo odlepilo ze silnice. Na suché vozovce s dobrým asfaltem však vůz neměl žádné zásadní problémy s nedotáčivostí a elektronika ponechává řidiči stále dostatek prostoru.

Při vyšších otáčkách je pak znát horší odhlučnění motoru, přestože Toyota právě na odhlučnění pracovala a na voze přibyly nové izolační panely – v předních dveřích, motorovém prostoru i na přední kapotě. Pružnost motoru je slabá, takže s tím musíte počítat zejména při jízdě mimo město a po dálnici, na druhou stranu je akorát dostačující právě v městském provozu. Na dálnici se nám podařilo dosáhnout maximální povolené rychlosti za 35 sec., takže to chce opravdu trpělivost. Navíc při vysokých otáčkách již výrazně pociťujete hluk od motoru v kabině. Předjíždění chce rozvahu a při stoupání se raději držte v pravém pruhu.

Řazení je přesné, ale dráhy i řadicí páka jsou zbytečně dlouhé, převody naopak zase krátké. Řízení je ve třetí generaci Ayga X vylepšeno, je přesné a dá se dokonce mluvit o lehce sportovním nádechu. Pokud se s vozem sžijete, využijete řidičské šikovnosti a zkušeností, možná se s ním odvážíte vyjet i mimo hranice města. Opět ale zdůrazňuji, že je opravdu určen do města, případně na roviny, kde lze využít jeho atmosférický charakter/nízký výkon – solidní krouticí moment a zátah od podlahy. Do města na křižovatky, rozjezdy a odbočování je tedy optimální. Rozhodně bych se vyhýbal kopcům, okreskám a dozajista i dálnicím.

Vzadu má Aygo X bubnové brzdy, zadní náprava je jednoduchá vlečená, vpředu je pak zavěšení MacPherson.

Výbava

Toyota Aygo X je nabízena jako 5dveřový crossover pouze s jedním motorem, a to 1.0 VVT-i (72 k) s 5st. manuální převodovkou ve výbavě Active od 319 000 Kč, Comfort od 332 000 Kč, Style 354 000 Kč, Executive od 404 000 Kč až po nejvyšší výbavový stupeň Selection od 426 000 Kč. Pokud byste raději vůz s automatickou převodovkou, je k dispozici S-CVT od druhého výbavového stupně Comfort od 367 000 Kč, Style od 389 000 Kč, Executive od 439 000 Kč a nejvyšší Selection od 461 000 Kč. Výbava Style, Executive a Selection je však podmíněna zakoupením příplatkového dvoubarevného lakování karoserie (+15 000 Kč).

V základní výbavě Style jsou například 17“ ocelová kola, LED světla denního svícení, manuální klimatizace, Apple CarPlay a Android Auto, multimediální systém se 7“ dotykovou obrazovkou, dálkové ovládání centrálního zamykání, elektricky ovládaná přední okna, elektricky nastavitelná a vyhřívaná boční zrcátka, předkolizní bezpečnostní systém s funkcí rozpoznávání chodců a cyklistů, asistent pro udržení v jízdním pruhu, adaptivní tempomat, automatické přepínání dálkových světel, systém rozpoznávání dopravních značek.

Zajímavé jsou i pakety TECH (+28 000 Kč) dostupný pro verzi Style jež obsahuje automatickou klimatizaci, bezdrátové nabíjení mobilního telefonu, ambientní LED osvětlení interiéru, vyhřívaná sedadla řidiče a spolujezdce, senzor deště, podporu Apple CarPlay a Android Auto (bezdrátově), navigaci Connected s předplacenými daty na 4 roky, multimediální systém Toyota Smart Connect s barevnou HD dotykovou 9“ obrazovkou a dálkové ovládání zámků a spouštění směrových světel přes aplikaci MyT na 4 roky.

Paket VISION (+18 000 Kč) dostupný pro verzi Style s paketem TECH, jež obsahuje přední a zadní parkovací senzory, LED světla denního svícení světlovodná trubice, LED přední světlomety, přední směrová světla LED a uvítací funkci světlometů.

Paket SMART (+9000 Kč) dostupný pro verzi Executive pak Aygu přidá startování tlačítkem, bezklíčové odemykání a startování Smart Entry and Start, dálkové spuštění klimatizace přes aplikaci MyT na 4 roky s automatickou převodovkou S-CVT.

Závěr

Pocity z nového Ayga X jsou rozporuplné. Na jednu stranu lze pochválit nárůst světlé výšky, rozvoru i karoserie, na druhou stranu vozu extra nesvědčí ať již 18“ či 17“ kola, která ve spojením s úzkými pneumatikami nejsou zrovna stavěna na kvalitu našich silnic. Ne zrovna příjemné zážitky máme i s nakláněním karoserie, odskakováním a také slabým motorem, který je opravdu určen pouze do městského provozu. Na druhou stranu Toyota vylepšila řízení, nabízí poměrně slušnou výbavu, vylepšený interiér, nový – nápaditý exteriér vč. možnosti pořízení látkové střechy, dobrou spotřebu a chválíme i skutečnost, že dala možnost takovému vozu vůbec šanci vzniknout.

Nemůžeme upřít komfortnější vybavení a širokou škálu bezpečnostních prvků. Pokud si budete vůz pořizovat jako městské vozítko, bude se vám rozhodně líbit a ušetříte i nějakou tu korunu za provoz. Na druhou stranu ceny rostou a u automobilů je zdražování cítit velmi výrazně. Ani Aygo X se zdražování neubránilo a zatímco druhá generace šla zakoupit od 200 000 Kč a něco málo k tomu, třetí generace začíná na 319 000 Kč, a to je opravdu znatelný rozdíl.

Mezi nejbližší konkurenty Ayga můžeme zařadit Fiat Panda, 1.0 FireFly/51 kW, Hyundai i10, 1.0i/49,3 kW anebo Suzuki Ignis, 1.2 DualJet-61 kW.

Klady

• Slušná výbava
• Hodnotněji působící interiér
• Přesné řízení, sportovní nádech jízdy
• Nízká spotřeba
• Nápaditý design vč. barevnosti
• Trochu více místa (do šířky) v druhé řadě (oproti 2. generaci)


Zápory

• Horší úroveň odhlučnění vozu
• Nízký výkon motoru
• Ne příliš stabilní podvozek
• Malá a vyklápěcí zadní okna
• Stísněný prostor před koleny v druhé řadě
• Odhalené plechy na dveřích
• Vysoká nákladová hrana
• Tenké plato v zavazadelníku, nemožnost náhradního kola
• Cena