Škoda Rapid Spaceback 1.4 TSI - lepší, než jsme čekali

Škodu Rapid jsme již dříve vyzkoušeli ve čtyřdveřové verzi, která nás nějak zásadně neoslovila. Rapid fungoval odpovídajícím způsobem a za svou cenovku nabízel adekvátní hodnoty. Až nyní jsme měli možnost otestovat karosářskou verzi Spaceback, která přišla na trh později a dostala vylepšený podvozek s řadou drobných úprav (stejně jako liftback). Novinkou je uzamknutí víčka palivové nádrže, které se zamyká pomocí centrálního zamykání a již nehrozí ukradení vestavěné škrabky na led. Karoserie Spacebacku se nám nejenže více zamlouvá, ale také se nám s ní lépe jezdilo (jak s motorem 1.6 TDI, tak s dnes recenzovanou 1.4 TSI).

Interiér: úzký, ale v pořádku
Nový volant z octavie k rapidu lépe sedí, nutné je se však smířit se starou technikou na středovém panelu (se starou, avšak vylepšenou navigací, jen jednozónovou klimatizací či absencí samočinného stahování bočních okének). Palubní desku může tvořit pás, který je zdoben jedním ze čtyř nabízených dekorů. Volit můžete mezi lesklým bílým, černým, grafitově šedým nebo imitací kovu (hliník). Většina plastů v interiéru je tvrdých, ale působí hodnotým dojmem. Nové jsou potahové látky. Pochvalu zaslouží přední sportovní sedadla, která získáte v paketu Dynamic za 5.900 Kč. Ty poskytují zádům dostatečnou oporu a akorát dlouhý sedák. Přestože je Spaceback o 179 mm kratší než liftback, cestující na zadních sedadlech nebudou trpět. Místa na hlavu je díky rovné střeše dostatek. Jediným minusem může být objem zavazadlového prostoru, který je oproti verzi sedan menší o 135 litrů (přesto dosahuje skvělé hodnoty 415 litrů). Díky pravidelnému tvarování je dobře využitelný. Po sklopení zadních sedadel vzniká schod, který lze vyrovnat pomocí dvojité podlahy kufru.

+ ergonomie
+ sedadla
+ zavazadelník
+ výhled z vozu
- absence aut. stahování bočních oken
- úzký interiér (vzadu se vlezou jen dva cestující)
- chudá základní výbava

Motor: spotřeba by mohla být lepší
Otázkou může být, jaký motor zvolit. Základní 1.2 MPI postačí nenáročným řidičům. Čtyřválec 1.2 TSI je čipernější a agilnější. Nelze k němu mít závažnější připomínku. Vznětová šestnáctistovka TDI s rozdílem několik desítek tisíc korun se nevyplatí každému. Sáhnout po ní by měli jen řidiči, co najedou doopravdy hodně kilometrů a ocení zhruba o litr nižší spotřebu paliva v běžném provozu (při rychlejší jízdě může být úspora spotřeby paliva až 2,5 litru). Navíc se dotyčný musí smířit se zatíženější přední nápravou (hmotnost vozu je v případě dieselu vyšší o 90 kg). Dalším minusem jsou jen bubnové brzdy vzadu, jen pětirychlostní převodovka a horší akustický projev. Vrchol nabídky pak tvoří námi testovaná čtrnáctistovka TSI spojená se sedmistupňovým DSG a paketem GreenTec, u které výrobce slibuje průměrnou spotřebu 5,4 l/100 km. Dostat se na udávanou hodnotu vyžaduje jezdit defenzivně, cestu maximálně promýšlet a zbytečně nebrzdit. Testovaný vůz měl najeto něco málo přes tisíc kilometrů a trasu dlouhou přes 600 kilometrů zvládl za průměrných 6,7 l/100 km. Rychlé opakované přejezdy Jeseníků pak znamenaly spotřebu kolem devíti litrů, stejně tak rychlejší jízda po dálnici. Zvuk motoru ve vyšších otáčkách není příliš zajímavým a spíše obtěžuje. Oproti 1.2 TSI silnější 1.4 TSI lépe táhne z nízkých otáček, ale díky spojení s automatem není rozdíl tak markantní.

- spotřeba paliva

Jízdní vlastnosti: výběr motoru rozhoduje
Hned zkraje musím zdůraznit, že není rapid jako rapid. Výběr motoru hraje velkou roli ve vnímání vozu. S motorem 1.2 MPI rapid přijde jako skořápka, s 1.2 TSI pak působí lehce a s 1.4 TDI nebo 1.6 TDI tak nějak dospěleji. Přední náprava je v obou případech více zatížena a odhlučnění od předních kol lepší. Rapid 1.4 TSI pocitově přijde o půl třídy výše, robustněji a stabilněji.

Rapid po zásahu automobilky lépe tlumí nerovnosti a celkově působí dospělejším dojmem. Upravený podvozek se chová toporněji jen v extrému, jinak se projevuje ukázkově. Oproti prvním rapidům je znát citelný pokrok v tlumení. Podvozek dostal nové naladění (zejména pak tlumiče), což přineslo vláčnější a příjemnější projev. Rapid je skvěle ovladatelným vozem, který se i na hraně chová čitelně. Na nerovnostech neposkakuje jako splašená koza a neztrácí se ani v ostrých zatáčkách. Spaceback se na dálnici chová příkladně, stejně tak ve městě či při jízdách mimo obce. Podvozek je poddajný, mrštný a skvěle filtruje nerovnosti.

Abychom ověřili kvality podvozku, vzali jsme ho do Jeseníků, kde je mnoho míst, kde si některá auta sáhnou až na dno svých sil. Při poměrně dlouhé trase z Prahy přes Hradec Králové, Žamberk, Šumperk a Rýmařov nás rapid překvapil skvělým komfortem na palubě. Většinou po zdolání této trasy v kuse býváme solidně rozlámání, v rapidu nikoliv. Na pohled obyčejná sedadla poskytují slušnou oporu a jsou příjemně tvrdá a záda v nich nebolí ani po třech stovkách kilometrů. S vozem jsme během tří dní zdolali všechny horské přejezdy v Jeseníkách, nouze tak nebyla o ostré zatáčky a vracečky s kvalitním, ale i hodně rozbitým povrchem na suchu i mokru. Vše zvládl překvapivě dobře. V zatáčkách s hladkým povrchem jsme si mohli dovolovat stále více, přičemž vůz lze krásně (při dobré práci s volantem a plynem) vodit na hraně. Zajímavostí je i stabilizace, která do řízení příliš nepovídá a dovoluje celkem dost. Za zmínku stojí také nový posilovač řízení, který již není elektrohydraulický, ale elektromechanický (je to levnější řešení). Připomínku máme jen k sedmistupňovému DSG, které první stovku kilometrů při podřazování jemně cukalo a nebylo vždy tak rychlé, jak bychom si představovali. To se však časem zlepšilo a při doopravdy ostré jízdě se DSG chovalo znamenitě, rychle podřazovalo i řadilo. Sportovní režim je zklamáním, nedělá nic jiného, než že motor vytáčí do otáček, kde už příliš netáhne. Lepší je proto řadit si sám.

+ přesné řízení i řazení
+ jízdní vlastnosti a slušný komfort
+ užitná hodnota
+ servisní náklady
- škubání převodovky DSG

Závěr – lepší, než jsme čekali
Spaceback je velmi dobrým vozem, který přes přijatelnou cenovku umí výtečně zdolávat dlouhé trasy. Z jeho předních sedadel nebolí záda, posezení za volantem je téměř ideální a rozvržení interiéru nelze po stránce ergonomie nic vytknout. Nevidíme tak žádný závažný nedostatek, kdy bychom se rozhodli rapida si nepořídit. Testovaná vrcholná benzínová verze 1.4 TSI s převodovkou DSG je určena pro všechny, kteří chtějí automat a touží po nejuhlazenější variantě. Všem ostatním doporučujeme 1.2 TSI/77 kW s manuální šestirychlostní převodovkou.