Honda Accord 2.4 i-VTEC sedan

Současný model Hondy Accord se celkem dobře prodává, přesto pro modelový rok 2006 si prošla lehkým vylepšením a úpravami. Výčet hlavních změn můžene vidět v níže uvedené tabulce. A předem musím konstatovat, že uvedené změny opět přidaly Accordu na atraktivitě a jen prospěly.

Interiér: bohatá základní výbava

Testování Accordu mi stížil fakt, že týden před tím jsem jezdil s BMW sedmičkové řady, které je doopravdy velmi velké. Po přesednutí z vozu do vozu se mi interiér Accordu zdál úzký a celkově malý. Byl to však jen prvotní dojem. Po pár kilometrech jsem se za volantem japonce cítil pohodlně, avšak více sportovně. Čím déle jsem s Accordem jezdil, tím mi připadal větší. Prvotní dojmy byly ovlivněny zejména již zmíněnou sedmičkou.

V interiéru jsou použity samé kvalitní materiály, počínaje kůží a konče u měkčeného plastu. Dvoubarevné provedení interiéru zaručuje výborné prosvětlení a výhled je všemi směry naprosto výborný. K rozvržení interiéru nemám žádnou připomínku. Vše najdete na svém místě. Dokonce i ovládání adaptivního tempomatu je řešeno velmi elegantně a intuitivně. Ať jsem se snažil sebevíc, na žádnou závažnější slabinu jsem nepřišel. Snad jedinou výtku si za celý týden používání zaslouží menší úložná schránka před spolujezdcem, které navíc příliš nelícovalo plastové víko a zřídka obtěžovalo občasné drnčení v pravých předních dveřích. Tyto dvě maličkosti narušovaly jinak výborný dojem z kvalitně zpracovaného interiéru.

(+) ergonomie
(+) kožený a 2 směry seřiditelný volant
(+) sedačky
(-) kvalita zpracování
(-) absence úchytů ISOFIX ve výbavě Executive-E
(-) vyšší hladina hluku od kol

TIP: TÉMA - ACC, aneb adaptivní tempomat v praxi

Již základní výbava Comfort je velmi bohatá. Zahrnuje ABS+EBD, VSA, airbagy řidiče a spolujezdce, boční a okenní airbagy, předpínače bezpečnostních pásů, 4x kotoučové brzdy, posilovač řízení, vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, třetí brzdové světlo, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, ECU imobilizér, elektricky ovládaná přední i zadní okénka, elektricky ovládaná zpětná zrcátka, výškově stavitelný volant ve dvou osách, výškově nastavitelné sedadlo řidiče a tuhost bederní opěrky, digitální hodiny, sklopné opěradlo zadního sedadla v poměru 3:2, ISOFIX, zrcátko ve sluneční cloně řidiče a spolujezdce, kontrolka zapnutí bezpečnostních pásů, čtecí lampička, multi-informační display, klimatizaci dual-zone, pylový mikrofiltr, kliky dveří v chromu, nárazníky i zrcátka v barvě vozu, směrová světla ve zpětných zrcátkách, čidlo venkovni teploty, autorádio s CD přehrávačem + ovládání na volantu, 4x reproduktory, integrovaná anténa v zadním okně.

Výbava Executive navíc oproti Comfort obsahuje přední mlhová světla, xenonové světlomety, ostřikovače předních světel, alarm systém, elektricky ovládané střešní okno, elektricky stavitelné sedadlo řidiče i spolujezdce, kapsu na opěrce řidiče,zrcátko ve sluneční cloně řidiče i spolujezdce s osvětlením, tempomat + ovládací prvky na volantu, kožený volant, doplňky ve dřevě a kovu, dešťový senzor, vyhřívaná přední sedadla, audio-přehrávač na 6 CD, 8x repro.

Výbava Executive-E má navíc oproti výbave Executive adaptabilní tempomat, interiér provedený v kůži.

Honda poskytuje na vůz záruku 5 let nebo garantuje 100.000 km, záruku 3 roky na lak , 5 let na výfuk, 12 let na prorezivění a 10 let na podvozek.

Karoserie: svěží ostré hrany

Ostré hrany vládnou celému Accordu a nutno říct, že i po pár letech výroby mu to sluší. Šípovitá příď s úzkými světlomety jasně dává najevo své sportovní ambice. Úzké světlomety zasahují do předních blatníků. Chromová vodorovná mřížka uprostřed skrývá nepřehlednutelné logo automobilky Honda pod kterým je ukryt radar tempomatu. Mohutný nárazník zdobí oválná mlhová světla. Při pohledu zepředu vynikají především boční zpětná zrcátka, která v sobě ukrývají směrová světla, jak již se stalo zvykem u vozů této třídy (současná móda).

Bok vozu zdobí chromové orámování dveří a klik. Právě z bočního pohledu mi přijde akord proporčně nejvyváženější. Do velkého zadního blatníku zasahují v podobě trojúhelníčku zadní světla. Dveře se otevírájí zlehka a zavírají s příjemnou zvukovou kulisou. Boční linie ještě zdobí devítipaprsková hlníková kola.

Zadní partie vozu i po přepracování působí trochu usedle, přesto ze zádi vyřazuje potencionální výkon. Ve spodní části vysokého nárazníku se ukrývají dvě odrazky, pod nárazníkem se napařují dvě koncovky výfuku, které dávají ostatním řidičům tušit, jaký vůz jede před nimi.

Motor: i-VTEC v hlavní roli

Při běžném používání se čtyřválcová dva-čtyřka jeví jako motor běžné kvalitní produkce. Vyniká tichým a kultivovaným chodem. Svým projevem připomíná šestiválec. Neprotestuje ani při nízkých otáčkách a spotřeba se za všech jízdních režimů nepřehoupne přes devět litrů. Lineární zátah končí těsně za sedmi tisíci otáčkami, kdy nekompromisně zasáhne omezovač. Líbilo by se mi, kdyby konstruktéři posunuli hranici otáček ještě více. Ale vím, že tohle je sedan a k němu se závodění prostě nehodí. Navíc třeba osm tisíc otáček by zrovna neprospívalo samotnému motoru, výsledné spotřebě ani uším posádky. Přesto tento agregát kdykoliv ochotně zrychlí, třeba i z nízkých otáček, což je oproti konkurenci značná výhoda. Motor zvládne dokonce rozjezdy na druhý rychlostní stupeň, nebo jízdu padesátkou na šestku. Prostě motory Honda umí.

(+) konstantní tah celým spektrem otáček
(+) nízká spotřeba
(+) odhlučnění motoru

Jízdní vlastnosti: tužší ale pohodlný

Nastartování je doprovázeno jemným zaduněním, bez sebemenších vibrací. O přítomnosti motoru ve voze do rozjezdu prostě nevíte. Ve vyšších otáčkách se projevuje příjemným hlubokým zpěvem, kterů uchu lahodí jako šepot šestiválců. Řazení jednotlivých stupňů je bezproblémové a šestistupňová převodovka je naprosto ukázková. Rychlostní stupně řadíte lehce v přesně vymezených drahách. Charakteristika motoru dovoluje klidně podřadit ze šestky na trojku a opačně. Volant skvěle padne do rukou a rozmístění ovládacích prvků na něm je taktéž ukázkové. Výhled z vozu je velmi dobrý.

S vozem se mi za dobu celého testu jezdilo velmi dobře a nerad se s ním loučil. Ale emoce stranou. Při jízdách po městě se Accord řídí snadno, téměř jako o metr kratší auto. Na okrskách, silnicích první třídy a dálnicích je jako doma. Tuhá stavba karoserie dovoluje velmi rychlé průjezdy zatáčkami. Dosahování vysokých rychlostních limitů je pro Accord doménou, kterou zvládá na jedničku.

Přesto, že Accord je sedan, můžete se s ním dokonale vyřádit třeba na letišti. Obuté pneumatiky Bridgestone Potenza se osvědčily a vůz spolu se stabilizací vždy ochotně podržely. I bez zapnuté stabilizace se velmi dlouho chová Accord neutrálně a vámi zvolený směr dodrží. Až potlačení pudu sebezáchovy uvede vůz do smyku. Rychlé změny volantu zvládá s noblesou. Přesto pokud najedete na příčné nerovnosti, počítejte s odskočením vozu do strany. V případě zapnuté stabilizace systém perfektně zasáhne a pouze zabliká varovná kontrolka.

Brzdy skvěle doprovázejí celkové naladění Accorda. Zpočátku jsou vlažné, ale když vaše noha přitvrdí v tlaku na brzdový pedál, brzdy zopakují Vaše počínání ještě s větší razancí a vůz zastaví dříve než počítate. Ještě musím dodat, že díky vydařenému počasí jsem Accorda testoval pouze na suché vozovce, kde dosahoval skvělých výsledků.

(+) příjemně tuhé nastavení podvozku
(+) brzdy
(+) přesné řízení
(+) dobré odstupňování šestirychlostní převodovky
(-) odskakování na nerovnostech
(-) větší náchylnost na vyjeté podélné koleje

Závěr:

Faceliftovanému Accordu nemám téměř co vytknout. Výborný a na svůj výkon zároveň úsporný motor patří k tomu nejlepšímu co můžeme v této třídě vozidel dostat. Přičteme-li bohatou základní výbavu, skvělý podvozek a dostatek prostoru na všech místech, bude to mít konkurence ve srovnání těžké. I přes vyšší pořizovací cenu Accord vychází ve srovnání velmi dobře.