Vyšší střední třídě se počet prodaných automobilů počítá po desítkách. Těch nejúspěšnějších se prodá několik stovek. Vyjímku tvoří pouze mladoboleslavský Superb, který atakuje tisícovou hranici. Úspěchu v žebříčkách prodejnosti dosahuje i trojlístek sedanů německé provenience. Těm dominuje Audi A6, které jsme podrobili klasickému redakčnímu testu. Zajímalo nás, čím vyniká nad konkurencí a proč si pořídit právě tento model?
Karoserie: elegán
Karoserii A6-tky po uvedení na trh před třemi lety řada motoristů mohla zaměňovat za větší A8. Zejména při pohledu z dálky je lze snadno zaměnit. Agresivní příď masky dlouho přitahovala pozornost ostatních účastníků dopravního provozu (zejména pokud se na dálnici objevila ve zpětném zrcátku). Roky však plynou a mohutnou masku požírající všechno pomalé v levém pruhu dostaly díky faceliftům všechny modely německé automobilky, a tak se kouzlo hladové šelmy pomalu ale jistě vytrácí. Z boku se nezapřou klasické proporce limuzíny vyšší střední třídy. Za zmínku stojí pozvolna klesající střecha plynule přecházejí v zadní partii, která navíc opticky zkracuje dlouhý prostor pro zavazadla. Záď je tvořena oblým víkem kufru, obdélníkovými světlomety a rozměrným nárazníkem.
(+) adaptivní světlomety
Interiér: pohodlně ve čtyřech
Po otevření rozměrných dveří na Vás dýchne tradiční "německá architektura" vyznačující se precizností. Měkčenými plasty západní sousedé nešetřili a slícování jednotlivých dílů s přesností výroby mikroprocesorů musí potěšit každého, kdo usedne do A6. V interiéru se řidič cítí obdobně jako v křesle kabiny letadla a o něco lépe než v pětkovém BMW (můj subjektivní pocit). Dominantou celého vnitřku je velmi široký tunel procházející mezi předními sedadly a plynule navazující na středovou konzolu, což jen umocňuje celkovou robustnost a všudypřítomný pocit bezpečí. Na středovém tunelu je soustředěno několik zásadních ovladačů. Prvním a největším je otočný kruhový ovladač (MMI), který se používá pro pohyb v menu pro ovládání audiosoustavy, videosystému, navigace nebo informací o voze. Po stranách umístěnými tlačítky se přepínají jednotlivé sekce.
V kapličce za čtyřramenným multifunkčním volantem naleznete klasické kruhové budíky zobrazující rychlost a otáčky. Opticky jsou spojeny v jeden celek. Mezi nimi si vybojoval místo i displej palubního počítače. Velmi přehledně je řešena středová konzole. Té dominují otočné ovladače klimatizace, kde je navíc každý úkon doprovázen grafickým zobrazením na rozměrném LCD. Provedení středu volantu opisuje tvar masky chladiče na přídi vozu. Věnec padne dobře do rukou a s ovladači na volantu je radost pohybovat. Audi totiž zvolilo k ovládání netradiční řešení v podobě válečků se kterýmí otáčíte a jeho následným stiskem potvrdíte vybranou položku. Efektivní a rychlé.
Přední sedadla se nastavují manuálně, přesto po chvilce naleznete správnou pozici za volantem. Pohodlně s přiměřenou tuhostí poskytují dostatek prostoru i bederní oporu. To samé platí i o zadních sedadlech na které je díky širokým dveřím a velkému úhlu otevření dobrý přístup. Bohužel páté sedadlo uprostřed bude díky vyvýšené podlaze díky pohonu 4x4 jen těžko využitelné, přesto platí, že čtyři dospělé osoby naleznou dostatek prostoru všemi směry.
Prostorný zavazadelník pojme 546 litrů nákladu. Po otevření víka většina lidí zalapá po vzduchu. Jeho útroby vypadají impozantně. Bohužel obsah převážených věcí limituje malý vstupní otvor do zavazadelníku. Ten dovolí převést sportovní tašku, o převozu větších předmětů si nechte jen zdát. Po levé straně Audi umístilo elektroniku v podobě zesilovače a DVD. Pod dnem nenaleznete rezervu, nýbrž baterii a kompresor. Pro zavření víka kufru je nutné použít více síly než je obvyklé díky tuhým vzpěrám.
(+) objem zavazadlového prostoru
(+) špičkové provedení interiéru a kvalita použitých materiálů
(-) malý vstupní otvor zavazadelníku
(-) chybí kontrolka rozsvícení světel
Motor: dieselový samet
Třilitrový vznětový šestiválec, který se staral o pohon testovaného vozu nesoucí označení TDI svádí k automatickému zařazení mezi agregáty se vstřikováním PD (čerpadlo-tryska). Překvapením zajisté bude, že ho koncern Volkswagen vybavil systémem vstřikování Common-Rail. Díky tomu vděčí za naprostou kultivovanost a svým projevem se blíží zážehovým pohonným jednotkám. Klasické klepání u něj nezažijete ani za studeného startu. Šest válců těží z ze zdvihového objemu 2967 ccm3 výkon 171 kW dostupný při 4000 otáčkách. Maximum točivého momentu 450 Nm/min. je k dispozici mezi 1400 do 3250 otáčkami. Ve testované verzi vůz dosahuje maximálky 247 km/h a zrychlení na stokilometrovou rychlost za 7,1 sekundy, přičemž Audi udává průměrnou spotřebu 8,3 l nafty na 100 km. O spotřebě se více dočtete v již uveřejněném testu spotřeby.
Šest válců se nezapře ani ve vznětovém motoru ve kterém vynikají sametových chodem stejně jako v benzínovém provedení. Projev motoru je v celém spektru otáček stejný. Šestiválec táhne pěkně odspodu. Milovníci náhlého přísunu výkonu budou zklamáni. Žádného kopance se nedočkají. Agregát vyniká téměř lineárním zátahem, což mi osobně vyhovuje více. Poskytovaný výkon motoru je dostačující, přesto mi pocitově A6 přišla slabší než na papíře. Může za to dobré odhlučnění a potlačení nežádoucích vlivů (o většině nerovností nevíte) a vnímání rychlosti je také znatelně potlačeno.
(+) kultivovaný projev
(+) spotřeba
Jízdní vlastnosti: quattro k dobru
Od podvozku Audi A6 bude většina zájemců bude očekávat schopnost přepravit posádku s maximálním možným komfortem na dlouhé vzdálenosti v doprovodu svižného tempa. A přesně v tomto ohledu A6 vyniká. Jízda je pohodlná a cestující nejsou vystaveni nežádoucímu hluku, přesně tak, jak se od limuzíny vyšší střední třídy očekává. A6-tka neudělá svému majiteli či firmě ostudu jízdním komfortem. Hravě se ovládá ve městě i na dálnici při vysokých rychlostech. Neztratí se ani na silnicích mimo město nebo na zatáčkovité trati, kde díky systému pohonu všech kol vyniká výbornou přilnavostí. Jediným problémem může být těžší příď a mírná nedotáčivost o které si napíšeme dále.
Systém pohonu Quattro přenáší v běžných podmínkách výkon rovnoměrně mezi přední a zádní kola. V případě potřeby umí poslat až 75% veškerého výkonu pouze na jednu poháněnou nápravu. Při ostré jízdě je vůz nedotáčivý, přesto se v zatáčkách cítí dobře a zvolený oblouk opíše s chirurgickou přesností. Karoserie se příliš nenaklání a v případě nouze pomůže elektronika. Převodovka Tiptronic funguje znamenitě, za celý test se mi ji nepodařilo nachytat, že by se rozmýšlela nad okamžikem řazení/podřazení. Připomínku musím mít k samotné prodlevě řazení. TipTronic nepatří k nejrychlejším a téměř vteřinová prodleva při přeřazení se již nenosí. O něco lépe si vede například příplatkový Multitronic nebo konkurence v podobě Mercedesu či Lexusu. TipTronic v době svého vzniku patřil ke špičce a většina řidičů s ním bude naprosto spokojená. Při komfortní jízdě je změna rychlostního stupně téměř nepostřehnutelná.
(+) vyvážené jízdní vlastnosti
(-) odtažité řízení
Závěr: reprezentant plným coulem
Mezi trojicí odvěkých rivalů s německým rodokmenem se A6 rozhodně neztratí. Není tak sportovní jako pětkové BMW přesto nabízí sportovně zaměřeným řidičům dostatek emocí díky pohonu všech kol. Audi vytýčilo správnou cestu k zákazníkovi, což nejen v Česku dokazují statistiky prodejnosti. Ve vyšší střední třídě je A6 druhým nejžádanějším modelem (hned po SuperBu) a udržuje si stále dostatečný náskok před pětkovým BMW a "éčkovým" Mercedesem. Audi se podařilo zabalit špičkovou techniku do elegantního mírně sportovního kabátu, přidat německou přesnost a optimálně vyvážení jízdní vlastnosti pro každodenní pohyb po silnicích. Nevýhodou může být větší zájem ze strany zlodějů, výhodou naopak nižší pokles ceny na trhu ojetin. I v případě mírně ojeté A6 dostane zákazník odpovídající kvalitu za nepoměrně lepší cenu, než v případě dost drahého nového vozu.
Vůz pro test byl zapůjčen z programu "auto-plus". |