Volkswagen Polo TDI - první dojmy uživatele

VW Polo Classic - Das Auto Emoción

Polo Classic jsme si pořídili, protože se nám nabídlo v rámci rodiny. Původně jsem se poohlížel spíš po menším voze japonské provenience v benzínu, nicméně když se naskytla možnost koupit turbodieselové Polo od příbuzného, který ho zakoupil nové, nikdy s ním neboural a hezky se k němu choval, nebylo co řešit. Auto jsem znal, včetně jeho servisní historie, proto jej nehodnotím jen z krátkodobé zkušenosti.

Vlastníte vůz značky Volkswagen? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!

Volkswagen doplnil v roce 1996 řadu Polo 6N o sedan a kombi. Raději než lepit kufr na krátký hatchback a vytvořit paskvily jako Renault Thalia nebo sedany na bázi Corsy či Fiesty pro mimoevropské trhy, přidal své logo na koncernový Seat Cordoba (včetně kombíku Vario) s upravenou čelní maskou, zadní částí a interiérem. Výsledek působí robustně a usedle, přesto uceleně a zapadá do stylu VW rodiny. Zřejmě prodejní rekordy nelámal, neboť sedany od novějších verzí Pola se na evropském trhu nenabízely. Facelifty krátkého Pola 6N se verzí sedan a kombi dotýkaly jen zevnitř. V roce 2000 nahradila bachratou palubní desku nová sportovně působící z modelu 6N2, se zapuštěnými kruhovými přístroji alá Lupo, hezkým trojramenným volantem a řadící pákou z Bory.

Kufr nabízí ve své třídě neskutečných 455 l, po sklopení dělených zadních sedadel 762 l. Omezující je úzký vstupní otvor, kterým neproleze 19'' monitor (LCD by prolezl). Vysoký zadek znepříjemňuje výhled zejména při couvání. Prostor pro nohy cestujících na zadních sedadlech je ještě menší než u Octavie, navíc Marge Simpsonová by na nich musela sedět s nakloněnou hlavou.

Jízdní vlastnosti jsou poplatné době zrodu modelu v polovině devadesátých let, auto se však chová nezáludně a stopu drží. Pod kapotou našeho Pola vrní osvědčená 1,9 TDi (66 Kw, točivý moment 210 Nm při ot. 1900), která poháněla Sharany a Passaty, patřící do jiné váhové kategorie. Není divu, že tunovému autíčku poskytne více než dostatečnou dynamiku, při spotřebě mimo město okolo 4l. V hůře odhlučněném Polu dává o sobě vědět, zvláště v otáčkách nad 3000, kam však motor ani při svižné jízdě není třeba vytáčet. Váha vzduchu dostála své pověsti a po 100tis. km skutečně odešla, podobně jako problémové stahovačky předních oken, ve kterých praská plastový díl (samostatně nelze koupit) nepřežily 7 let. Samotná stahovačka bez motorku se dá pořídit do 2tis. Kč.

Jinak je auto bez poruch, mění se jen spotřební materiál (oleje, filtry, náplně, rozvody, pneu, brzdové kotouče a destičky, střední a zadní díl výfuku, čepy). Úroveň zpracování je velice solidní, ani po sedmi letech nic nevyluzuje pazvuky. Přestože je Classiců na našich silnicích málo, většina dílů je kompatibilních s dalšími koncernovými sourozenci. Komu nevadí smíšený původ (německý otec Das Auto a španělská matka Auto Emoción), konzervativní design (neplatí pro interiér novější verze) a o generaci starší platforma než má Fabia, Classica si pro jeho spolehlivost, nenáročnost a vysokou užitnou hodnotu oblíbí.