Hyundai i30 CW 1,6 CRDi a zkušenosti po 100 tis. km.

Tak jsem s "Hjundé" najel něco přes 100000 km, tak jsem se rozhodl podělit se o dojmy z dosavadního provozu s jinými, věříc, že to bude někomu k užitku. V prvé řadě, nejsem majitelem vozidla, tudíž jsem si auto sám nevybíral ani nekupoval, bylo mi přiděleno jako služební, takže se pokusím o co nejobjektivnější pohled.

Úvod - v hlavní roli cena:
Když se moje firma s již značně stárnoucím vozovým parkem začala rozhlížet po nových vozech, kritéria byla jasná. A to co nejlepší poměr ceny a užitné hodnoty, dieselový motor kvůli většímu nájezdu. Po chvíli hledání se naskytla možnost koupě v té době končícího modelu i30cw v akční výbavě Trikolor za cenu něco málo přes 300000,- Kč. Netrvalo dlouho a hned tři nové kousky přistály v našem parku. Pojďme se teď podrobněji podívat na ten můj...

Exteriér - hezký, nebo ošklivý?
Co se týče vzhledu vozidla, je to čistě subjektivní věc. I30 zná snad každý, někomu se líbí, někomu se příčí, někoho zase neuráží a nechává chladným - k těmto lidem se řadím i já. Není to bůhvíco, ale myslím si, že rozhodně neurazí. Dobrá jsou světla s čočkami, která dobře svítí, akorát se musí dát při absenci ostřikovače světel pozor na jejich čistotu, protože i při nevelkém zašpinění rapidně ztrácejí svítivost (toto platí zejména v zimě). Škoda absence denního svícení, ale i30 naštěstí netrpí moc na praskání žárovek H7(např. oproti Fábii). Příjemná jsou velká zpětná zrcátka, ve kterých je vše dobře vidět. Potřeba je dát si pozor na poněkud nízký předek, kde už mám pár šrámu od obrubníků.

Interiér a výbava - co dostanete za cenu Octavie Tour?
Výbava konkrétního kusu je za tu cenu poměrně pěkná: 8x airbag, vše v elektrice, tempomat, manuální klima, kožený paket, loketní opěrka, palubní PC atd., chybí pouze automatická klima, kožená sedadla a ESP. Když si vezmu, co za podobnou cenu nabízí ve stejné třídě nejlevnější Octávie Tour, dá se mluvit o luxusu. Vnitřek vozu vypadá oproti starším korejským autům už o mnoho lépe, zde se Hyundai myslím posunul o dost vpřed oproti předchozím Accentům, Getzům, atd. Nicméně to není prémiovka, je to stále korejské auto a tak, jak jsou některé materiály poměrně kvalitní, na některých věcech je až dost markantně vidět, že se na nich šetřilo. Mezi zmíněné věci patří např. věnec volantu obšitý čímsi evokujíc kůži, ale po sto tisících je už značně ošoupaný, taktéž řadící páka. V autorizovaném servise mi už byla přislíbena záruční výměna obou věcí. Občas také někde něco povrzne a zarezonuje, ale není to tak často a nic tak strašného. Velmi snadno poškrábete display rádia, který je ale zase pěkně uspořádaný a přehledný, poměrně kvalitní je i celé rádio s ucházejícími funkcemi, mezi které patří možnost připojit USB i AUX, čtení MP3 atd. Prostoru je vepředu poměrně dost, díky celkově vyššímu posazu je dobrý přehled o všem, co se děje okolo vás, sedačky jsou tvrdší, ale mají dobré boční vedení, takže v zatáčkách nelítáte, dá se ujet bez problémů v kuse 300 i více km bez bolesti zad, či něčeho jiného. Vzadu to s místem není tak skvělé, jak vepředu, ale dospělý člověk se v pohodě vejde. Kufr není tak gigantický, jako u "simply clever", ale je postačující, potěší rovná nakládací hrana. Zadní sedadla se dají jednoduše sklopit, čímž vznikne velká, nikoliv však rovná plocha. Na polstrovaní kufru je taky znát, že se šetřilo, ale to mě zas tolik netrápí.

Motor a jízdní vlastnosti - nejslabší ropák:
Motor je bohužel nejslabší z nabízených dieselových variant a oplývá pouze 66 kW. Tudíž to není žádný trhač asfaltu, to je jasné, nicméně díky krátkým převodům a šestistupňové převodovce je v rychlostech do 130 km/h docela obstojný, nejvíce je nedostatek výkonu znát nad výše zmíněnou hranicí, v rychlostech kolem 160 km/h již zcela ztrácí dech. Dá se jet i 180 km/h po rovince, ale to už chce dosti trpělivosti (vlastní i ostatních řidičů). Na druhou stranu se motor jeví jako zatím bezproblémový, pouze mě zarazila spotřeba oleje cca 1 litr/10000km už od nového auta. Dle servisu je to u těchto motorů normální a cca stejnou spotřebu mají i ostatní dva stejné motory v našem parku. Interval je potom oněch "zabijáckých" 30000 km, takže je potřeba hlídat hladinu, protože motor sice má žlutou kontrolku hladiny oleje, ale ta se vám rozsvítí, až když už jste pod minimální ryskou. Řazení jde dobře, je přesné a všech šest stupňů tam hezky padá. Dlouhodobá spotřeba je kolem šesti litrů při kombinovaném provozu, samozřejmě se dá jet i za 4,5, ale to už je "ecorun" a vy jste brzda provozu. Co se týče jízdních vlastností, tak ty bych hodnotil jako průměrné. Řízení jde díky elektrickému posilovači na můj vkus až moc lehce. Podvozek je poněkud tvrdší, ale ne nijak extra nepohodlný, na našich rozbitých silnicích musí pocitově trpět, nicméně v reálu se ještě kupodivu nic krom brzdových destiček neměnilo. A tak musím označit podvozek jako zatím docela odolný. Stabilita v zatáčkách je na ucházející úrovni, nijak extra se auto nenaklání a drží stopu i na úzkých 15" docela dobře. Věřím, že k lepší stabilitě by přispěly širší pneu, ale jak jsem řekl, výběr není až tak na mě... Co musím podotknout, tak auto má opravdu mizerný rejd, někdy se neotočíte najednou ani na místech, kde byste si mysleli, že musíte s přehledem, v tomto je to např. oproti mému soukromému téměř pětimetrovému Mondeu Combi hrůza, až někdy k vzteku. Brzdy jsou na všech čtyřech kolech kotoučové a osobně s nimi nemám problém, akorát při delším nepoužívání za jízdy mají poněkud pomalejší nástup.

Tip: Hyundai i30 1,6 CRDi - jaký je stav po 200 tis. km?

Poruchy - zlobivá spojka:
Co se týče poruch a závad, tak krom spojky se nedá skoro o čem mluvit, takže:
8000km: jako na potvoru jsem s téměř novým autem srazil srnku, naštěstí to nebylo ve velké rychlosti a odnesla to pouze levá mlhovka+prasknul nárazník.
67000km: Odešla spojka, začala neúměrně klouzat. Na spojku je záruka pouze 40000km, ale na vině bylo dle servisu prasklé gufero na převodovce a olej se dostával na lamelu, takže výměna komplet spojky v rámci záruky. Zajímavé je, že úplně ta samá závada se stala v podobných kilometrech na druhém autě. Při té příležitosti výměna předních brzdových destiček.
90000km: Výměna zadních brzdových destiček. V rámci záruky instalace pomocného kabelu pro ještě větší výdrž žárovek.
Jak vidíte sami, výčet opravdu není příliš obsáhlý, a to jsem do něj ještě zařadil srážku se zvěří a výměny destiček, které by se určitě jako závady popsat nedaly. Na servis se jezdí každých 30000 km nebo jednou za rok, a platí se cca 6-8 tis. Kč, což už zas taková hitparáda není, ale na druhou stranu není zatím absolutně žádný problém s uznáváním reklamací. Můžu ještě dodat - co cca 30000km výměna žárovek H7, které si s vypětím sil dělám sám, uvidíme, jak se výdrž změní po instalaci výše zmíněného kabelu.

Závěr - za ty prachy...
A opravdu na závěr bych si dovolil použít citaci "no nekup to, za ty prachy". Auto sice není žádný výkřik moderní techniky, ani se za vámi nebude nikdo závistivě ohlížet, sousedi si nebudou šuškat "kdeže jste na to vzal". Jistě existují i lepší auta v dané třídě a je dost možné, že pro spoustu lidí se zvláštními myšlenkami to bude stále jen "prašivý" Hyundai. Ale auto vám nabídne v porovnání s nejen "českou" konkurencí jen těžko překonatelný poměr ceny, výbavy a užitných vlastností, a jak jsem se mohl i já sám přesvědčit, i poměrně dobrou dávku spolehlivosti, protože tohle auto nemá lehký život, musí dojet všude možně, ať už jsou to rozbité okresky, městské kolony, či dálnice, a téměř každý den je v zápřahu. To vzhledem k mé původní nedůvěřivosti, doufám v další bezporuchové kilometry, i když jedna otázka mě nutí k zamyšlení. Ke konci své pětileté záruky bude mít v podobném tempu již zhruba 300000 km, tak uvidíme, jaká bude další recenze :)

Ojetý Hyundai i30 – jaký diesel pod kapotu vybrat?