Citroën Berlingo 2.0HDI Multispace a zkušenosti při 300 tis. km.

Peknej vtip, ten jeste neznam

Za devatero kopci a devatero údolími, v samém centru Vysočiny, žily byly dvě Berlinga. Jedno 2.0HDI 66kW a druhé 1,6i 80kW. Nebyly to žádné mladice, ale šikovný plastický chirurg jim provedl celkem zdařilý facelift, čímž svou zastaralou konstrukci úspěšně tajily.

Pán domu si nepotrpěl na luxus a při výběru přibližovadel dával přednost praktičnosti a nízkým provozním nákladům, proto se nechal zlákat na tyto dvě francouzské služky.

Vzhledem k tomu, že se mělo jednat zejména o dělnice, tak ani moc neřešil nejisté řízení, neochotu zatáčet, nepohodlné sedačky, mdlé brzdy a nedostatek výkonu pro bezpečné předjíždění. Majitel byl zvyklý na Japonské standardy a proto nebyl dostatečně ostražitý při objednávání doplňků a až po dodání vozu zjistil, že komfortní paket sice obsahuje klimu, el stahování okýnek a el. nastavitelná zrcátka, ale že ona zrcátek nejsou vyhřívaná, klima spíš temperuje, než klimatizuje a na abs, že ve Francii taky zapomněli …

Původní rozčarování, ale celkem rychle pominulo a Berlinga se ukázaly jako milé a příjemné společnice. Až do první zimy… S prvním snížkem se totiž naplno projevila zhýčkanost francouzských karasavic. Přesto, že obdržely nové zimní papučky, tak bylo jejich chování na sněhu velmi rozverné a zejména ta naftová ráda laškovala se silou, kterou jí propůjčovalo turbodmychadlo a na příkrých kopcích vysočiny rozverně protáčela kola a nechtěla se hnout z místa. Žádné přemlouvání nezabíralo a pomohlo až to, že ji majitel spoutal řetězy…

Minulo několik zim a majitel pochopil, že hýčkat si francouzské krasavice je i patřičně drahé. Nešlo ani tak o spotřebu vína, kdy HDi si řekla o 7 litrů červeného a 1,6i o 9 litrů bílého. Problémem nebyly ani běžné záležitosti jako brzdy nebo rozvody. Když totiž krasavice dovršily plnoletosti, což je u francouzek někde okolo 200tis. km, začaly zdvíhat nosánky a žádaly si značné pozornosti. Jednou to bylo servo, podruhé alternátor, potřetí výměník klimatizace, mezitím nové brejle, aby dámy mohly správně mrkat blinkry, kulové čepy, silenbloky a kosti, poté nové kliky do zadních dveří a vrcholem všeho byla generální oprava zadní nápravy.

I naštval se majitel na rozmařilé Francouzky a rozhod se, že tu benzínovou pošle z domu. To ovšem HDI sestřičce bylo líto a tak se připomněla vstřiky, čerpadlem a spojkou i setrvačníkem. A tak šly z domu obě …

305 tisíc a vše původní? Tak to je pecka. Asi začnu hledat na netu Berlinga. Provozuji trošku dražší značku,ale můžu dělat co chci.ale od 250 tisíc km už se to sype. Prostě klasika-turbo,dvouhmota,těsnění,vstřiky. Asi jsem z tolikati aut měl vždy ten páteční kus...

Nemam citroen berlingo ale peugeot partner 1,9d což je vpodstatě to samé auto. Zvlastní zkušenosti -tahle recenze životnosti je fak blábol.auto mi vcelku vyhovuje jsem velký člověk, takže se do to ho pěkně vlezu a jizdní vlastnosti mě vcelku vyhovují a odpovídají tomu zčeho tohle auto vyšlo a to je užitkáč,hlavně by mohlo být tišší .v zimě má tendenci ujíždět lehký zadek ,předek drží dobře a zatím jsem vyjel kam sem potřeboval. K závadám ato má skoro 300 000 astálo mě už pěkné peníze pominuli spotřební věci brzdy rozvody atd.-tak jsem měnil tlumiče dvakrát spojku na zadní nápravě náboj a nějake drobnosti,poloosi obě, palivové hadičky spíše preventivně už byly lehce steřelé.těd mě zlobí palivové čerpadlo ale ten problém je hlavně v zimě, a už to nebudu řešit protože je čas na výměnu pravděpodobně zase peugeot partner tepe,o kterém si myslím že bude vychytanější.jinak se mi ho podařilo nastortovat i ve velkých mrazech.