Postavit na základě malého retro vozu rodinné auto chce odvahu! Ta designérům Fiatu rozhodně nechybí. Model 500L evidentně na malého sourozence - model 500 - navazuje, nabobtnal ale do praktických rozměrů. Z některých úhlů pohledu možná působí poněkud nepatřičně - auto je větší, než se zdá, dovnitř se vejde dostatek nákladu i cestujících. Jinak ale k testu přijel vůz se zajímavým vzezřením, který přiláká hlavně ženy.
Do kufru kompaktního rodinného vozu lze naložit rovných 400 litrů, což je výborný výsledek. Zavazadlový prostor je navíc možné rozdělit nastavitelným dnem podlahy. Sklápějí se nejen zadní sedačky, ale i místo předního spolujezdce. Dovnitř tak řidič může pohodlně uložit dlouhé předměty, třeba lyže, surfové prkno nebo rozměrnou krabici z IKEA. Hodně místa si užijí cestující vzadu, kterým neubere prostor nad hlavou ani rozměrné panoramatické střešní okno. Škoda, že se do druhé řady sedadel nevešla tři
plnohodnotná místa. Přes nabízenou prostornost si vozidlo zachovává svěží styl malé pětistovky. Ten se projevuje v pozitivním i negativním směru. Tak například červenočerné sedačky s vyšitým logem vozu vypadají sice pěkně, jsou ale poměrně ploché, takže v nich bude posádka v zatáčkách plavat. Na dojmu přidává povedená palubní deska, u které lze také zvolit dvoubarevnou kombinaci. Ovladače klimatizace jsou pojaté jako sjednocené kruhové voliče a snadno se s nimi zachází. Příjemné je autorádio s dotykovým displejem o velikosti pěti palců, které si své místo našlo uprostřed palubní desky. Nicméně v základní výbavě za ně zájemci musejí připlatit, a to nemalých 22 tisíc korun, ve vyšších výbavách je autorádio součástí balení. Bohužel systém neobsahuje GPS. Jedinou možností, jak do vozu dostat navigaci, je pořídit si přípravu na zařízení TomTom za 1.800 korun a pak dokoupit přenosný přístroj, což není příliš elegantní řešení.
Volant se třemi rameny a tlustým středem dobře padne do ruky. Přesto se za ním hůře hledá ta správná poloha. Pro řidiče je nezvyklý i výhled ven: dvojité A-sloupky a vzdálené čelní sklo položené pod malým úhlem dávají pocit, jako by šofér ovládal spíše mikrobus. Trochu zmatečný je také pohyb v položkách palubního počítače, který dostal jen černobílý displej s nevýrazným fontem.
Ekonom k testu získal naftový čtyřválec s nízkým objemem 1.3 litru. Agregát MultiJet je známý i z jiných modelů Fiatu a jeho naladění je tedy zřejmé: hraje hlavně na spotřebu. Dodávaný je se systémem Start - stop, jenž umožňuje vypínání motoru při stání. Opětovné naskočení jednotky ale není z nejrychlejších, proto jej mnozí uživatelé zřejmě vypnou. Příjemné je, že Fiat 500L je jedno z mála aut na českých silnicích, které i po dalším startu nechá Start - stop vypnutý a řidiči ho tak nevnucuje.
Se spotřebou souvisí i nastavení pětistupňového manuálu na delší převody. Přesto by automobilu slušela i šestá rychlost, která by ještě zlepšila konzumaci paliva při dálničním cestování. Díky ní by se také podařilo snížit hluk. Pohonná jednotka totiž nepatří k nejkultivovanějším. Malý diesel nemá příliš chutě do práce a nízké otáčky mu nevyhovují. Výkon 85 koní a maximum točivého momentu 200 Nm beztak nejlépe poslouží defenzivnímu stylu jízdy. To se pak dostaví i kýžený výsledek v podobě poměrně nízké spotřeby. Tabulkovému 4,2 litru se dá přiblížit snad jen mimo město. V metropoli je nutné počítat se 6,5 litru, stejně tak při rychlých cestách po dálnici. Ekonom po týdnu vůz vracel s údajem 5,9 litru nafty na 100 kilometrů. S čistým svědomím lze proto doporučit spíše volbu jednoho z benzínových motorů. Například přeplňovaný dvouválec 0.9 TwinAir má výkon 105 koní a je přitom v základu o 41 tisíc korun levnější než testovaná motorizace.
Přesto ani s tímto pohonem není možné od Fiatu 500L očekávat žádné závodní výkony. Naopak, manuální převodovka s dlouhými dráhami v kulise nebo řízení s výrazně silným posilovačem rozhodně nejsou správnými ingrediencemi pro řidičské zážitky. Přidá-li se k tomu na komfortní notu naladěný podvozek, je jasné, že toto vozidlo se bude líbit hlavně řidičům bez touhy po dravém jízdním stylu. To ale u takového auta rozhodně není problém. Majitel si totiž raději vyhraje s jeho barevným provedením. Dokoupit lze kombinaci dvou laků za 23.200 korun, povedená je třeba bílá s černou střechou. Parádní
prosklená střecha pak vyjde na 16.400 korun.