Závodní moped i české stroje pro závody mistrovství světa: Muzeum v Hořicích zve

Ve městě, kde se jezdí druhý nejvýznamnější závod silničních motocyklů na územi České republiky, tedy 300 zatáček Gustava Havla, funguje již dva roky speciální muzeum Czech Road Racing. Unikátní závodní stroje i předměty upomínající na legendy československého motocyklového sportu. Tedy třeba na Bohumila Stašu, Gustava Havla nebo samozřejmě Františka Šťastného. To vše se nachází ve dvou patrech muzea Czech Road Racing v historickém zámečku v Hořicích.

Na některé ukázky exponátů se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Město Hořice mělo zřejmě pro lidi usilující o rychlou jízdu na jednostopých strojích své kouzlo. Už historicky první motocyklový závod, který se na území Československa v roce 1902 jel, totiž vedl přes Hořice. V cíli byl nakonec nejrychlejší muž se vskutku uměleckým jménem - Narcis Podsedníček.

Světoznámé se ovšem Hořice staly až díky závodu 300 zatáček. Ten dnes nese název 300 zatáček Gustava Havla, ovšem nejdříve se jezdil jako 300 zatáček Podkrkonoší. Je zajímavé, že na plánku závodní původní závodní trati, kterí vedla i po dlážněných, případně šotolinou pokrytých vozovkých, jsou nápisy jako "Šetřte majetku druhých, neničte přírodu nebo "V lesích nekuřte".

Poprvé se závod na pětikilometrové trati, která vede zčásti městem a zčásti lesními úseky, jel v roce 1936. Nevyhovující povrch byl příčinou toho, že kromě válečných let se zde nejezdilo ani na konci čtyřicátých a po celá padesátá léta. Teprve, když se téměř všude objevil asfalt (zůstala ale také krátká dlážděná místa), se závodníci do Hořic vrátili.

Diváci zde pak mohli vídat nejen špičkové tuzemské závodníky, ale i hvězdy ze zahraničí. Zajímavostí je, že v některých letech se jezdily i závody sidecarů a dokonce tu soutěžili i jezdci ve formulích.

Nejpřitažlivějšími exponáty ale samozřejmě v muzeu jsou skutečné závodní stroje. V místnosti, která je letos věnována výstavě Československých dvoutaktních závodních exponátů, jsou skutečné rarity. Mnohé z nich vznikly v soukromých garážích konstruktérů a závodníků. 

Nepochybně zaujme Stadion 22, neboli tovární závodní stroj závodu na výrobu mopedů v Rakovníku. Dvourychlostní motorčička měla samozřejmě motor s objemem 50 cm3, který byl ale "vypiplán" v Motoru-Jikov v Českých Budějovicích na výkon přes čtyři koňské síly. To vzhledem k hmotnosti necelých čtyřicet kilogramů stačilo k vyvinutí rychlosti 98 kilometrů v hodině.

Hned vedle je další pozoruhodná "padesátka". Má označení Ahra 50. Zkonstruoval ji v roce 1975 v Hradci Králové Václav Rathouský. Motor poskytoval výkon až 18 koní a "točil" 16 200 otáček. Stroj, který mohl jet až 180 kilometrů v hodině, dokonce skončil pátý ve své třídě v závodě Mistrovství světa na brněnském okruhu.

Ovšem vrcholem technického umu českých tvůrců motocyklů je zcela určitě Jawa 350 typ 673 připravená pro tovární jezdce v seriálu Mistrovství světa. Bohužel se na tomto stroji zabil jeden z hlavních favoritů na zisk titulu Mistra světa v této kubatuře Angličan Bill Ivy. Krátce poté se Jawa z těchto světových závodů stáhla. A tak se největším úspěchem tohoto fenomenálního stroje stalo "jen" vítězství v Grand Prix Jugoslávie v roce 1969.

Asi málokdo také ví, že i v tomto tisíceletí se v seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů objevil stroj tuzemského původu. I na "stopětadvacítku" FGR se můžete podívat do fotogalerie.