Praha - Výroba nákladních vozů Avia v Česku zřejmě letos zanikne. Podle zdroje týdeníku Ekonom mateřská firma Ashok Leyland zavře továrnu v praských Letňanech a skončí prý i tuzemská prodejní sí Avie. Automobily odvozené od Avie se budou montovat v Indii. Výkonný ředitel společnosti Tomá Jiřička odmítl informace listu potvrdit.
"Koncern Ashok Leyland nedávno rozhodl, e během letoního roku zruí výrobu nákladních aut v praských Letňanech, demontuje výrobní zařízení a rozprodá budovy i pozemky," řekl týdeníku představitel velké české firmy s úzkými vazbami na indický automobilový průmysl, který si přál zůstat v anonymitě. Vekeré duevní vlastnictví se podle něho převede do Indie, kde Ashok Leyland právě začíná montovat obdobný model.
Podle indického listu Hindustan Times bude vůz uveden na trh v červenci. Se sputěním montáních linek a výrobou potřebných dílů pomáhají odborníci z praské firmy Avia Ashok Leyland.
Skupina Ashok Leyland sice hodlá obdobná vozidla ze svého indického závodu vyváet téměř do celého světa, ale nikoli do zemí Evropské unie, uvedl zdroj. Firma o chystaných změnách zatím veřejně neinformuje.
Avia loni zvýila trby o 56 procent na 665 milionů korun, stále ale byla ve ztrátě, prodej se zvýil o dvě třetiny na 1 003 aut. Za letoek firma dosud zhotovila čtyři kompletní vozidla.
Součástí koncernu Hinduja Group, jeho vlajkovou lodí je druhá největí automobilka v Indii Ashok Leyland, je Avia od roku 2006. Ke konci roku 2012 zaměstnávala 227 pracovníků.
Automobily se v továrně Avia vyrábějí přes 60 let
Společnost Avia byla zaloena v roce 1919 v praských Vysočanech, původně jako letecká továrna, jak napovídá i její název. Z výroby licenčních typů rychle přela pod vedením konstruktérů Pavla Benee a Miroslava Hajna k vlastním modelů. Z Avie pocházela například nejvýkonnějí československá stíhačka 30. let Avia B-534.
Letňanský závod byl zaloen v roce 1931, původně také pro výrobu letadel. Po druhé světové válce ale dostala továrna v rámci restrukturalizace průmyslu nové úkoly a začala vedle letadel (například dopravní Avia Av-14) a drobnějích strojírenských výrobků jako loiska nebo vstřikovací čerpadla produkovat nákladní automobily nebo autobusy, které postupně ovládly její výrobní program.
Poměrně dlouho ale letňanská automobilka nevyráběla vozy pod svou značkou. Nejprve od roku 1947 produkovala nákladní automobily koda 706 i z nich odvozené autobusy. V roce 1961 pak z vysočanské pragovky převzala výrobu terénních nákladních vozů Praga V3S, které produkovala do 80. let.
Na silnici značku Avia proslavily a typické větinou modré "saviemy", licenční verze francouzského lehkého nákladního vozu z koncernu Renault, které se začaly vyrábět v roce 1968. V 80. letech se ročně vyrábělo asi 17 000 avií a jetě na počátku 90. let téměř 10 000. V různých obměnách se původní model řady A vyráběl a o roku 2001, celkem jich vniklo na čtvrt milionu. Poté nastoupil nový vůz, jeho vývoj přiel automobilku na čtyři miliardy korun.
V letech 1991 a 1992 se původní podnik s 20 000 zaměstnanci a sedmi odtěpnými závody rozdělil do samostatných společností. Akciová společnost Avia vznikla v roce 1992 a o tři roky později do ní vstoupila jako majoritní vlastník jihokorejská skupina Daewoo. Ani ta ale nedokázala automobilku postavit na nohy. V roce 2004 Avii ovládla investiční skupina Odien, která v říjnu 2006 prodala výrobu vozidel indickému producentovi nákladních vozů a autobusů, společnosti Ashok Leyland z koncernu Hinduja Group.
Počty vyrobených vozů v posledních dvou dekádách větinou meziročně klesaly. Jetě v roce 1998 firma vyrobila 3 500 automobilů, o tři roky později to u bylo 1 100 a v roce 2009 zhruba 300. Poté se ale situace začala pomalu zlepovat a loni automobilka výrazně zvýila prodej a po více ne deseti letech překonala hranici tisíce prodaných nákladních vozů.
Hospodaření letňanské společnosti, která ke konci loňského roku zaměstnávala 227 lidí, se v posledních 15 letech pohybuje větinou v červených číslech. V roce 2011 firma vykázala ztrátu přes 260 milionů korun, o rok dříve 199 milionů. Loni sice zvýila trby meziročně o polovinu na 665 milionů korun, i tak ale zůstala v zatím neupřesněné ztrátě. V černých číslech byla firmy naposled (a výjimečně) v roce 2009, kdy vykázala konsolidovaný zisk 28,5 milionu korun.