Auto vycházelo z kupé Dacia 1410 Sport. Podle pamětníků bylo potřeba hodně řidičského umu, abyste ho udrželi na silnici.
Sportovní auta byla něco, o čem mohli obyvatelé zemí východního bloku obvykle jenom snít. Není proto divu, že se objevila celá řada pokusů napodobit západní stroje, bohužel však jen s tím, co se našlo doma. A výsledek pak obvykle způsobil rozčarování. To je i případ rumunské Dacie MD87.
Stojí za ní inženýr Nicolae Cosmescu (je vidět na jedné z fotografií, jak se opírá o své auto). Jako základ pro svůj vysněný sportovní vůz se rozhodl použít Dacii 1410 Sport, což je v podstatě kupé od známého rumunského modelu. I přes jeho „sportovnější“ styl šlo ale stále o trestuhodně jezdící auto a jako dárce orgánů pro sporťák se příliš nehodilo.
Jenže Cosmescu, který už od dětství snil o takovém voze, se tím nenechal zastavit. Auto kompletně rozebral a vše potřebné dostavěl s pomocí několika kolegů. Motor, benzinová čtrnáctistovka o výkonu pouhých 48 kW a s točivým momentem 100 Nm, putoval doprostřed za záda cestujících. Poháněl zadní kola! Nízká hmotnost vozu, konkrétně 890 kg, slibovala docela rozumnou dynamiku.
Dacia MD87
Přesné parametry nejsou dostupné, ale zase se ví, že se stavbou bylo opravdu hodně práce. Bylo nutné vyřešit nemalé technické problémy. Třeba táhlo spojky, které mělo tři metry na délku. Pod přední kapotu se schovaly chladič a rezerva. Bylo také nutné přesunout palivovou nádrž. A samozřejmě postavit zcela novou karoserii – tedy až na příď, která byla kompletně převzatá právě z Dacie 1410 Sport.
Z obrázků je ale patrné, že vzhled vozu nebyl právě okouzlující. Z dnešního pohledu vypadá směšně, jako slepený doma na koleni v garáži. Na konci osmdesátých let to ale byla pýcha nejen Dacie jako takové, ale i jejího konstruktéra. Cosmescu ji proto nazval MD87, což byl odkaz na jeho ženu Moniku, syna Dragose a rok vzniku 1987.
Bohužel, auto na malých kolech s měkkým podvozkem a motorem usazeným uprostřed jezdilo podobně špatně jako vypadalo. Podle některých zdrojů mají ještě dnes pamětníci noční můry z toho, jak těžké bylo vůz udržet na silnici. A to se měl pustit do závodů!
Krátce po prvním modelu proto vznikl jakýsi facelift. Cosmescu ho nazval Dacia MD87 Evo 2. Od tohoto modelu existuje jen několik fotografií. Poznáte ho podle změny designu přídě, která se víc podobá západním vozům té éry, povětšinou ho přirovnávají k Toyotě MR2 díky výklopným světlometům. Kromě vzhledu se ale změnilo i odpružení (bylo tužší), zvětšilo se nasávání vzduchu a přibyl spoiler.
A jak Dacia MD87 dopadla? Nikdo neví. Podle různých zdrojů vzniklo postupně několik prototypů. Některé se pustily do závodů, ale většího úspěchu nedosáhly. Na silnici už tento vůz nepotkáte a dá se jen odhadovat, že pokud nějaký ještě existuje, skončil někde v kopřivách. Ať už je to ale jak chce, jde o auto patřící do učebnic automobilové historie. Když už nic, byl to sportovní vůz ze socialistické země a to se cení!