Řízení auta jedním pedálem. Funkce elektromobilů vyvolává neshody

Pro mnoho lidí jsou tři pedály stále jediným možným počtem pedálů v autě. Ti, kdo zakusili kouzlo automatické převodovky, už uznali že i dva pedály jsou cesta, ale co když se pokusíme ještě jeden pedál ubrat a zkrouhnout tak ovládání auta na pouhý jeden? Přesně to už nabízí mnohé elektromobily. Řízení jedním pedálem však vyvolává neshody a vyžaduje změnu řidičských návyků. Poměrně stěžejní součástí jízdy s elektromobilem je rekuperace kinetické energie do baterie. V principu jde o to, že elektrický motor (či motory) které pohání auto, lze využít i jako generátor elektrické energie a využívat kinetickou energii při zpomalování k dobíjení baterie. Namísto toho, abychom ji v brzdách přeměnili na odpadní teplo.

Moderní elektromobily, které umí rekuperovat vysokým výkonem, vlastně používají mechanické brzdy jen v několika případech. Jednak k zabrzdění auta při stání, například při čekání na semaforu na nerovné vozovce, kdy by jinak bylo potřeba napájet elektromotor, aby vůz volně nesjížděl. Jednak tehdy, když je baterie již plně dobita a není možné do ní hrnout další energii z rekuperace. A pak samozřejmě tehdy, když brzdná síla vyvolaná rekuperací přestane stačit a je potřeba brzdit silněji – typicky při nenadálé situaci na silnici a nouzovém brždění.

Řízení jedním pedálem je funkce, která zahajuje rekuperaci už tehdy, když řidič pouští plynový pedál. Když jej pustí úplně, mělo by být rekuperační brždění natolik silné, aby pokrylo většinu běžných situací na silnici. Takto vůz dobrzdí až do úplného zastavení, kde se „zajistí“ mechanickými brzdami a stojí, dokud řidič opět nesešlápne plynový pedál.

Pedál brzdy je v autě pochopitelně přítomen i nadále, pokud ovšem řidič využívá řízení jedním pedálem správně, nemusí jej využít prakticky nikdy. Vlastně jej použije pouze pro případ nouzového brždění.

Pro lepší představu – s trochou fantazie se dá říci, že se elektromobil se zapnutým řízením jedním pedálem chová asi tak, jako když u spalovacího auta s klasickou převodovkou necháte zařazenou nízkou rychlost – třeba jedničku nebo dvojku – a ve vysokých otáčkách potom pustíte plyn. Přijde velmi silný efekt brždění motorem, takže v mnoha případech vlastně ani nemusíte šlapat na brzdu. Používat takovým způsobem spalovací auto je samozřejmě nemyslitelné, u elektromobilu ovšem silná rekuperace snižuje spotřebu, a tedy prodlužuje dojezd.

Systém řízení jedním pedálem může u různých automobilek nést různé názvy. Třeba u Tesly se hovoří prostě o „One-Pedal Driving“ (Řízení jedním pedálem), to samé platí pro Volvo. U Nissanu naleznete e-Pedal, u Hyundai zase i-Pedal.

Liší se způsob jeho aktivace a do určité míry i ovládání, princip ale zůstává vždycky stejný. Všechna auta vybavená řízením jedním pedálem rozsvěcí při určité síle rekuperace zadní brzdová světla, téměř všechna pak umí zapojit i mechanické brzdy, aby zůstala úroveň zpomalení konzistentní, a to třeba i ve zmíněném případě, kdy má vůz plně nabitou baterii.

Ovládání jedním pedálem ovšem nemají zdaleka všechna elektrická auta. Například Škoda Enyaq nebo Volkswagen ID.3, které patří v Evropě mezi velmi populární elektrické modely, touto funkcí nedisponují – alespoň ne přímo.

Lze u nich však nastavit maximální úroveň rekuperace – tedy režim „B“ na „voliči převodovky“, a tuto rekuperaci pak využívat místo brzd, jako u aut s jednopedálovým ovládáním. Rozdíl je ovšem v tom, že jakmile Enyaq nebo ID.3 zpomalí zhruba na úroveň rychlosti chůze, rekuperovat přestanou a k zastavení je potřeba použít klasicky brzdový pedál.

Největší výhoda jednopedálového ovládání je četnější použití rekuperace, a tedy snížení spotřeby vracením části energie do baterie. Tento způsob řízení zkrátka přinutí řidiče trochu změnit návyky a v ideálním případě lépe pracovat se získanou kinetickou energií auta.

Z toho ovšem plyne také největší nevýhoda. Ne nadarmo se říká, že zvyk je železná košile, a přeučit se z klasického řízení dvěma pedály na jeden primární, může být v počátečních fázích skutečně o nervy. Zpomalovat auto postupným sešlapáváním brzdy, nebo naopak pouštěním pedálu akcelerátoru, je výrazně odlišnější zážitek, než by se mohlo na první pohled zdát, a je potřeba vypěstovat si úplně nový druh citu.

Výzva je to zejména pro řidiče, kteří častěji jezdí mimo město po okresních silnicích, a v rámci úspory jsou zvyklí často nechávat auto „plachtit“ s puštěným plynem. Aby při jednopedálovém ovládá auto tímto způsobem plachtilo, je potřeba najít nohou na pedálu „rovnovážný bod“, kdy vůz ani nezrychluje, ale ani nerekuperuje.

Ani zarytí milovníci elektromobilů se tak často neshodnou, zda je řízení jedním pedálem lepší nebo horší variantou oproti konvenčnímu způsobu ovládání, kdy vůz rekuperuje až po sešlápnutí brzdového pedálu. Obě varianty mají svoje pro i proti, záleží tedy primárně na preferencích řidiče a na tom, zda si na jednopedálové ovládání dokáže skutečně přivyknout.