Vysoká spotřeba, špatná dynamika a možná i nuda při řízení. To jsou stále opakující se argumenty těch, kteří nedají dopustit na tradiční manuální řazení. Takové názory mají kořeny ve znalosti deset dvacet let starých automatů, které v řadě případů opravdu nestály za nic. Moderní převodovky ale často fungují mnohem lépe. Přes odpor některých řidičů je trend jasný - automatické převodovky se objevují ve stále větším počtu modelů. Spolu s jejich rozšiřováním dochází také k jejich rozdělení do několika typů.
Určeno pro silné
Majitelé velkých luxusních vozů se stále budou nejčastěji setkávat s klasickými planetovými převodovkami s hydrodynamickým měničem. "Ty totiž nejlépe zvládají stále větší porce točivých momentů, které se na ně z motorů valí. Dobře je to vidět třeba u Audi. Zatímco model A6 3.0 V6 TDI ve verzi s jedním turbodmychadlem dostal dvouspojkovou S-Tronic, má dvouturbová verze motoru klasický automat od společnosti ZF s osmi převody," říká nezávislý technický poradce v automobilové oblasti Jan Kos, který působil v servisech automobilek Citroën, Volkswagen nebo Fiat.
Výhodou klasických automatů je právě možnost instalace většího počtu převodů. Standardem jsou už dnes sedmistupňové převodovky, některé automobilky nabízejí i osmirychlostní a ve vývoji je i devítirychlostní soustrojí. Díky tomu jsou auta úsporná i ve vysokých rychlostech.
Proč nezkusit dvě spojky?
Stále častěji se ale místo klasických automatů objevují dvouspojkové převodovky. Průkopníkem v tomto oboru je koncern Volkswagen. "Dvojspojkové převodovky jsou skvělý vynález, který udivuje rychlostí řazení. V tom nemá konkurenci. Na druhou stranu jsou zcela nevhodné pro tahání těžkých přívěsů (na to je nejlepší právě klasický automat s měničem) a ani spolehlivost prvních skříní tohoho druhu nebyla nijak oslnivá. U ojetin bych byl proto velice opatrný," vysvětluje Kos. Dvojspojkové skříně jsou díky své rychlosti hodně oblíbené u modelů, které jsou zaměřené na prožitek z jízdy. Takový automat najdeme tedy například u Škody Octavia RS, Volkswagenu Golf GTI, ale třeba i Porsche 911. Všechny verze umožňují volit mezi režimy řazení (komfortní, sportovní), ale nabízejí i manuální volbu stupňů páčkami pod volantem. Řidiči tak umí vsugerovat pocit podobný tomu, jaký by zažíval za volantem závodního vozu.
Variátor jede hladce
Kdo ale příliš nespěchá, mohl by ocenit jiný druh automatické převodovky - variátor CVT. "Základní myšlenka variátoru je dobrá. Nabídne totiž plynulý tah bez cukání. Navíc, pokud se například v městském provozu často rozjíždíte, můžete ušetřit palivo. I proto se používá v hybridních automobilech," vysvětluje Jan Kos. I variátor má ale své mouchy. "Při jízdě trvalou rychlostí má CVT už z principu poměrně velké mechanické ztráty, takže vozy s variátorem třeba při dálničních jízdách jen málokdy dostojí slibům výrobce ohledně spotřeby paliva v režimu mimo město. Spíše údaje o dost překonávají. Přesto se automobilky dále snaží a vyvíjejí nové skříně, které by na tom mohly být lépe," tvrdí technik. Nevýhodou CVT je také slabší dynamika a nepříjemný hluk, kdy motor drží stále stejné otáčky.
Lehký robot
Výše zmiňované automaty mají oproti manuálním převodovkám také nevýhodu kvůli své vyšší váze. Proto inženýři hledali způsob, jak zachovat nízkou hmotnost manuální převodovky a přitom nenutit řidiče, aby musel pracovat s pákou a spojkou. Výsledkem byly robotizované mechaniky. "Robot je ve skutečnosti klasický manuál, pouze s tím rozdílem, že řadicí vidlice a také přítlačný kotouč spojky ovládá buď servomotor nebo elektrohydraulika, případně kombinace obojího. Nasazení robotizovaných převodovek některé automobilky zdůvodňují tím, že motor spojený s tímto systémem vykazuje nižší emise než stejný agregát, kombinovaný s klasickým manuálem," vysvětluje Kos, proč se robotizované převodovky objevují například u ekologických modelů. Nevýhodou je velká prodleva a cukání při řazení.
USA je země automatů
Podle statistik je 95 procent vozů jezdících v USA vybaveno automatickou převodovkou. V oblibě jsou už od 50. let minulého století. Velké atmosférické motory tamních modelů jsou navíc pro spojení s automaty nejvhodnější.
Převodovka s hydrodynamickým měničem
Je v současnosti vůbec nejrozšířenější. Dobře si rozumí s motory s vysokým točivým momentem. Staré verze mívaly jen málo rychlostních stupňů, dnes už ale nebývá výjimkou ani osm rychlostí. Nové automaty také umožňují řadit manuálně, a to buď pohybem páky, nebo samostatnými páčkami umístěnými pod volantem.
Výhody: zvládá vysoký točivý moment, má více rychlostních stupňů
Nevýhody: vysoká cena, vyšší spotřeba
Dvojspojková automatická převodovka
Automat pracuje se dvěma spojkami a vlastně i se dvěma převodovkami, mezi které jsou rozděleny sudé a liché rychlostní stupně. Díky tomu se mohou střídat v práci a připravit se ještě před samotným řazením na změnu stupně. Výsledkem je bleskové přeřazení bez ztráty zátahu.
Výhody: okamžité přeřazení bez ztráty tahu, nižší spotřeba, možnost manuálního řazení
Nevýhody: vyšší hmotnost, nižší životnost, není vhodná pro motory s vysokým toč. momentem a pro tahání přívěsů
Bezstupňová převodovka CVT
Variátor ke změně převodů nepoužívá řadu jednotlivých ozubených kol, ale párová kuželová kola. Ta plynule mění svůj rozestup, po kterém se pohybuje řetěz, mění se tak i převodový poměr. To má velký přínos pro hladkou jízdu. Variátory nejsou ale příliš příjemné zvukově, protože motor i při akceleraci zůstává ve stejných otáčkách.
Výhody: nepřerušovaný tah, nižší spotřeba při rozjezdech
Nevýhody: hlučný provoz, slabší dynamika, vyšší spotřeba na dálnici
Robotizovaná převodovka
Konstrukčně jde o běžnou manuální převodovku, pohyby spojky a řazení však obstarává počítač přes servomotor nebo hydraulicky. Díky tomu je celé soustrojí jen o něco málo těžší než manuální převodovka, ušetřená hmotnost se pak může projevit na nižší spotřebě. Nevýhodou ale je velká prodleva, která vzniká při řazení. Ta může vadit v krizových situacích nebo třeba při předjíždění, kdy motor náhle přijde o sílu.
Výhody: lehká konstrukce, možnost manuálně řadit páčkami, nižší spotřeba
Nevýhody: dlouhá prodleva při přeřazování, horší dynamika