Nová mapa ukazuje silnice smrti. Nejhorší je u Lanškrouna

Nejnebezpečnější silnicí v Česku zůstává komunikace I/43 mezi Svitavami a Lanškrounem. Vyplývá to z rizikové mapy Ústředního Automotoklubu ČR a společnosti AF-CityPlan na základě šetření počtu nehod v rozmezí let 2012 až 2014. Mezi silnice s největším poměrem závažných nehod při zohlednění intenzity dopravy rovněž patří například I/16 ze Slaného k Řevničovu nebo I/71 u Veselí nad Moravou. Zlepšila se naopak situace na silnici I/37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, která byla zmodernizována a rozšířena na čtyřpruhovou s oddělenými jízdními směry.

Právě tato komunikace si odnesla ocenění za přínos ke zvýšení bezpečnosti silniční infrastruktury. Největší riziko závažných nehod tradičně číhá na řidiče na silnicích prvních tříd. Nehody se závažnějšími následky se navíc odehrávají na těchto komunikacích mimo města. "Může za tozejména vyšší rychlost," tvrdí technický ředitel AF-CityPlan Jiří Landa.

Podle něj jsou největšími strůjci závažných a mnohdy smrtelných nehod převážně čtyři situace: čelní střet s protijedoucím vozidlem, boční střety v křižovatkách, náraz vozidla do pevné překážky, například sloupu nebo stromu a srážky aut s chodci a cyklisty. Části těchto nebezpečí je prý přitom možné předejít jednoduchými úpravami silnic.

Nová mapa ukazuje silnice smrti.

V průměru je podle Landy možné na našich komunikacích nalézt na jednom kilometru třináct bezpečnostních závad, z nichž 43 procent je možné chápat jako velmi závažné. Čtyři pětiny z těchto bezpečnostních nedostatků je přitom možné relativně lacino odstranit v řádu desetitisíců korun na kilometr komunikace. Zbylých 20 procent pak připadá na náročnější rekonstrukce, například na přeložky nevhodných komunikací a přestavby křižovatek.

Největším bezpečnostním rizikem, které AF CityPlan dlouhodobě zmiňuje, jsou podle společnosti směrově neoddělené komunikace, stromy a sloupy u silnic, které nechrání bezpečnostní svodidla, nebo podobně nechráněné konstrukce mostů a dalších staveb. Naopak bezpečná silnice musí mít široké pruhy kolem vozovky, ve kterých není možné narazit při vyjetí z dráhy do pevné překážky. Bezpečnější jsou rovněž mimoúrovňové křižovatky a komunikace, kde se chodci a cyklisté pohybují mimo dráhu určenou pro motorová vozidla.

AF-CityPlan hodnotí komunikace jednak absolutní nebezpečnosti a rovněž podle relativní nebezpečnosti. Druhý pohled zohledňující intenzitu provozu ukazuje, že nejbezpečnějším typem silnic v ČR jsou dálnice, na které při započtení množství projíždějících vozidel připadá několikanásobně méně nehod než na silnice prvních tříd.