Moped Babetta míval v názvu i slovo transistor. Nejznámějšímu typu je 40 let

Moped Babetta skutečně získal své označení podle písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Babetta šla do světa. Samotný produkt ale zase tak velkou díru do světa neudělal. Připomeňte si jeho příběh. Moped Babetta - tento produkt československého dopravního strojírenství je typickým dokladem nekoncepčního přístupu československých řídících orgánů. Vše začalo po skončení druhé světové války, kdy se hledaly vhodné projekty pro slovenský průmysl. A tak se rozhodlo, že tradiční výrobci motocyklů Jawa a ČZ Strakonic se musejí vzdát produkce motokol s malými objemy motorů. Naopak Povážské strojírny na Slovensku se musely tyto dopravní prostředky naučit vyrábět. 

Na to, jak se moped Babetta postupně měnil, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

A tak se zde od roku 1947 začal vyrábět model Manet (jméno dostal podle nedaleké hory Manín s dvoudobým motorem o objemu 90 cm3). I vzhledem se spíše než o moped jednalo o malý motocykl.

Z výrobní linky sjížděl čtyři roky. Pak dostala přednost výroba zbraní. Zuřil totiž korejský válečný konflikt. Po dvou letech válka skončila. Manet již byl zapomenut a Jawa dostala za úkol vymyslet pro dělníky v Považské Bystrici nový jednostopý dopravní prostředek. V Považských strojírnách se tak za socialismu několikrát změnila výroba zbraní za motocykly a naopak.

• Video představující jednu speciálně upravenou Babettu si můžete prohlédnout zde:
Montáž kultovní Jawy 550 zvané Pionýr a také Pařez začala v roce 1955. O tři roky později ji vystřídala Jawa 555, která byla ve výrobě do roku 1962. Následně z Považských strojíren za zákazníky vyjížděla Jawa 05, která již byla dílem slovenských konstruktérů. 

Velká část současníků si pak pamatuje další Jawy ze Slovenska. Těmi byly Jawy 20 a 21 Sport a Jawa 23 Mustang. Zejména první dva se vyráběly ve velkých sériích a vzniklo jich do roku 1980 kolem milionu kusů.

V mezidobí Považské strojírny dodávaly na trh rovněž dva typy skútrů. Prvním byl Manet, druhým Tatran. Oba měly výkonnější motory s kubaturou 100 a 125 cm3. A dalším (technicky poměrně zajímavým strojem) byl SK-90. O něm ale až někdy příště.

Nyní se vraťme do poloviny šedesátých let, kdy opět rozhodnutí pražských soudruhů ukončilo produkci mopedů Stadion v Rakovníku a pokračovat nemohla ani montáž strojů Jawetta.

Zákazníci si však mopedy žádali, a tak se začala konstruovat první Babetta. První vyráběný typ neslo označení 228 a pozná se podle velkých devatenáctipalcových kol. Zadní kolo bylo neodpružení, moped měl jednorychlostní převodovku.

Přestože šlo o poměrně jednoduchý stroj, konstruktéři na něm uplatnili řadu pozoruhodných nápadů. Například jako první na světě dostala Babetta bezkontaktní tranzistorové zapalování Tranzimo. Na verzi, která byla určena na export do tehdejší Německé spolkové republiky, a která měla maximální rychlost sníženou ze 40 na pouze 25 kilometrů v hodině, se dokonce objevoval štítek Jawa 25 Transistor.

To, že šlo o Jawu, je vlastně další absurdita. Toto obchodní označení si kvůli snazšímu jednání se zahraničními obchodními partnery vyžádal podnik zahraničního obchodu Motokov. Slováci pak za to Jawě, přestože s Babettou neměla nic společného, platili ročně licenční poplatek ve výši jednoho sta tisíc československých korun.

Základ konstrukce Babetty se používal celou řadu následujících desetiletí. Postupně však byly do výroby zaváděny drobnější či větší vylepšení. 

Nejprve byla v roce 1973 kromě dalších úprav vyměněna původní velká kola za menší šestnáctipalcová. Tak vznikla Babetta 207. Následně v roce 1975 získala zadní náprava odpružení pomocí tlumičů.

Nejpodstatnější změna nastala v roce 1983. Babetta tehdy získala dvourychlostní automatickou převodovku. Typ 210 lze rozpoznat také díky nově tvarované nádrži.

Z hlavního výrobního závodu v Považské Bystrici se od poloviny sedmdesátých let výroba postupně stěhovala do pobočných provozů. V roce 1982 tak vyrobili poslední Jawu 23 Mustang a v roce 1986 se ukončil vývoj veškerých jednostopých strojů.

Přesto se Babetta v pobočném závodě Kollárovo montovala nadále. Dokonce zde i po pádu komunistického režimu zkonstruovali další moped Korado. Ten byl ve výrobním programu v letech 1993 až 2006. Ovšem na podobné výrobní objemy jako Babetta nikdy nedosáhl.