Nejznámějším typem již neexistující automobilky Crvena Zastava v srbském městě Karagujevac byl typ 101. Poslední kusy sjely z výrobní linky až 37 let od zahájení produkce, k čemuž došlo v roce 1971. Historie této značky je vůbec velmi spletitá. Například i zmíněný typ 101, jehož číslo se stalo v domácích poměrech podnětem pro vznik přezdívky stojadin, musel být v zahraničí kvůli možným sporům s Fiatem přejmenován.
V ČLÁNKU NAJDETE
•
VIDEO: Zastava na Top Gearu•
Nejprve hatchback, pak i sedan•
Skala, Yugo, Florida...Fakticky je možné říci, že za motorizací mnoha bývalých socialistických zemí ve východní Evropě stojí italský
Fiat. Třeba známé žigulíky alias Lady byly fakticky Fiatem 124, techniku i design italské automobilky převzaly i modely vyráběné v Polsku. A do třetice jsou tu vozy s logem Zastava. Dnes leží původní továrna Crvena Zastava na území Srbska, to ale bylo za druhé světové války součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Na modely, které se s logem Zastava vyráběly i prodávaly, se můžete podívat do naší fotogalerie.Automobily se ve městě
Kragujevac vyráběly již od třicátých let. Vždy ale šlo o modely montované na základě licenční smlouvy a vesměs užitkového nebo vojenského ražení. Nejprve Chevrolety, později třeba Jeepy Willys.
V padesátých letech ovšem vedení Jugoslávie rozhodlo, že je třeba obyvatelstvu nabídnout malý lidový automobil. Na vývoj vlastního typu logicky nebylo know-how ani prostředky, a tak se uzavřela smlouva s italským Fiatem. Došlo k tomu v roce 1954, tedy právě před 70 lety.
Modelem automobilky Zastava se v jednom dílu svého pořadu zabývali i moderátoři Top Gearu:Prvním typem, který začali zdejší dělníci montovat, byla fakticky kopie modelu Fiat 600. A jak bylo pro socialistické automobilky typické, ve výrobě Zastava 600 a pozdějí modernizované typy s větším motorem (Zastava 750 a 860) vydržela následující tři desetiletí.
Zajímavější historii má ovšem Zastava 101 alias 1100. Opět to byl Fiat, tentokrát typ 128. Jednalo se o první model této značky s motorem vpředu a pohonem předních kol. Určitě se na svoji dobu jednalo o vydařený vůz, díky čemuž si také vysloužil v roce 1970 titul Evropské auto roku.
Nejprve hatchback, pak i sedan
Na dnešní dobu se nejedná o příliš velký vůz - na délku měřil 3836 milimetrů, ale oproti Zastavě 600 mohl přece jen více plnit požadavky na rodinné auto.
Poháněl ho kapalinou chlazený zážehový čtyřválec se zdvihovým objemem válců 1116 cm3 a se solidním výkonem 55 koňských sil. I vzhledem k nízké pohotovostní hmotnosti 835 kilogramů šlo o poměrně hbité auto. Dalo se s ním uhánět tempem až 135 kilometrů v hodině. Jízdní vlastnosti také i díky nezávislému zavěšení všech kol nebyly vůbec špatné.
Konstruktéři Fiatu tento vůz stvořili jako dvoudveřový nebo čtyřdveřový sedan. Ovšem z Jugoslávie zazněl požadavek na to, aby automobil dostal záď s větším nakládacím otvorem. Speciálně pro pro Jugoslávii se tedy zrodila verze liftback, nebo chcete-li hatchback se zadním okem zakomponovaným do víka zavazadelníku. Zadní čelo vozu ovšem zůstalo pevné. Nakládání a vykládání předmětů tak z kufru nebylo úplně jednoduchou záležitostí.
Zastava začínala s modelem 600, zdroj: Deník/Radek Pecák-archiv
Několik let vozy Zastava 1100 prodávala i tuzemská Mototechna. Například v letáku této organizace z let 1977-1979 uvádí oficiální cenu 64 000 Kčs. Stála tak v té době stejně jako Lada 1300 a byla dražší než třeba tuzemská Škoda 120.
Pozoruhodné je, že se ale nakonec v Kragujevaci vyráběl i klasický sedan. Italové totiž po skončení montáže Fiatu 128 v jejich vlastní továrně nabídli Srbům i možnost produkce jejich původní verze.
Mezitím se Zastava 101/1100 průběžně modernizovala. I když jen v mezích mírného pokroku, jak to bylo tehdy v socialistických automobilkách obvyklé. Zajímavá ale byla například výkonnější verze převrtaná na třináctistovku a poskytující řidiči k využití až výkon 73 koňských sil.
Zastava v akci:
Výraznější zásahy do vzhledu vozu nastaly v letech 1983 a 1988. Při první se na vůz dostaly nové nárazníky a zcela přepracován byl interiér. Při druhé se dokonce měnil název modelu - stala se z něj Skala.
Další zajímavostí z historie Zastavy 101 je to, že jeho výrobu nezastavilo ani spojenecké bombardování v roce 1999, kdy si vojska NATO továrnu spletlo s nedalekou zbrojovkou.
A tak poslední kus vyrazil za svým zákazníkem až 21. listopadu 2008. Stále se jednalo o vůz stejné konstrukce jako původní Fiat 128 z konce šedesátých let, stále se motor obešel bez elektroniky a bezpečnost cestujících nezajišťovalo nic modernějšího než jednoduché bezpečnostní pásy.
Model 101 se stal zdaleka nejznámější a nejdůležitější v historii Zastavy. Ovšem v osmdesátých letech se značka pokoušela prorazit ještě s dalšími typy. Samozřejmě i ty vycházely z originálních typů Fiatu.
Menším z nich bylo Yugo 45 (v originálu Fiat 127), větším pak Yugo Florida (pro změnu vycházející z modelu Tipo). Yugo se Zastava pokoušela prodávat i v USA. Tam bylo s cenovkou pod hranicí čtyř tisíc dolarů zdaleka nejlevnějším autem na trhu. To zpočátku zařídilo slušný odbyt, ale pak se objevilo množství reklamací a stížností na kvalitu. Ta ostatně bývala problémem všech Zastav od samého počátku jejich výroby až do hořkého konce.
V současnosti patří továrna v Kragujevaci do struktury nadnárodního koncernu Stellantis. Nyní prochází modernizací a snad již v letošním třetím čtvrtletí by z ní měly začít vyjíždět elektromobily.