Vodík - nejen palivo pro budoucnost

Možnost vyčerpaní fosilních paliv v blízkých desetiletích z nich dělá strategickou surovinu. S ubývajícími zásobami především ropy a zemního plynu budou muset kalkulovat nejen komoditní burzy, ale i průmyslová výroba. Možnost vyčerpaní fosilních paliv v blízkých desetiletích z nich dělá strategickou surovinu. S ubývajícími zásobami především ropy a zemního plynu budou muset kalkulovat nejen komoditní burzy, ale i průmyslová výroba bez ohledu na teritoriální rozdělení současného světa

Cesta se ukazuje v hledání a zejména využití alternativních zdrojů energií. Jako velmi perspektivní se ukazuje využití vodíku. I ten se v budoucnu stane určitým způsobem strategickou surovinou, ale vzhledem k tomu, že jej lze uměle vyrobit, nebude podléhat tak silným politickým tlakům, jako je tomu u těžby nerostných surovin.
V převážné většině se dnes hovoří o ropě a jejích frakcích jako o palivu a topivu, o jejím přímém využití zejména pro pohon motorových vozidel. Již méně se diskutuje o tom, že ropa je jednou ze základních surovin pro druhotné zpracování v chemickém průmyslu, bez kterého si jen těžko lze představit fungování jakéhokoliv hospodářství. I v této oblasti však bude mít vodík co říci.

VODÍK JAKO NOSITEL ENERGIE BUDOUCNOSTI
Poptávka po vodíku se bude prudce zvyšovat v souvislosti s růstem jeho významu. Koncern Linde se na globální úrovni velmi intenzivně zabývá využitím vodíku. Dlouhodobě úspěšně spolupracuje na výzkumných projektech týkajících se daného tématu Jejich výsledkem je mimo jiné výstavba 20 čerpacích stanic na vodík pro automobily a autobusy ve světě, které vodík používají jako pohonné palivo.
Koncern v letošním roce prezentoval svou vizi "Evropské vodíkové dálnice" - dálničního okruhu procházejícího hlavními centry vývoje a výroby automobilů v Německu. Vize počítá s instalací čerpací stanice vodíku na každých 50 km dálnice. Podle zpracované studie nepřesáhnou náklady na dálnici 30 milionů eur. Tyto prostředky jsou potřebné na vytvoření evropské automobilové vodíkové infrastruktury do roku 2020 a zpřístupnily by vodík více než 120 milionům lidí, což představuje celou jednu třetinu populace Evropské unie. Tím, že je ČR součástí EU a zejména tím, že nejdynamičtěji se rozvíjející průmyslové odvětví je automobilový průmysl (VW a mladoboleslavská Škoda mají pro toto odvětví strategický význam), je naše republika na jednom z prvních míst budování vodíkové dálnice mimo území Německa.

TIP: Auto na vodík již jezdí stočtyřicítkou

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM
Smlouva o výstavbě plnicí stanice vodíkových trajlerů mezi společnostmi Linde Technoplyn, a BorsodChem MCHZ byla podepsána na konci června 2004. "Výstavba plnicí stanice vodíkových trajlerů trvala 14 měsíců a samotné plnění vodíku do trajlerů bylo zahájeno v listopadu 2005", říká Petr Choulík, generální ředitel Linde Technoplyn. Společnost se částečně podílela na modernizaci výroby vodíku v BorsodChem MCHZ investicí ve výši 50 milionů Kč, celková výše investic Linde do plnírny vodíkových trajlerů převýšila 90 milionů Kč. Vodík naplněný do trajlerů je zhruba ze 70% určen pro český trh, zbytek bude směřovat do Polska a na Slovensko. "Realizací této investice se stáváme jedním z hlavních hráčů na vodíkovém trhu v České republice", doplnil dále Petr Choulík. Spuštěním tohoto zdroje bude zčásti nahrazen dovoz vodíku ze zahraničí.

VODÍK ZE ZEMNÍHO PLYNU
BorsodChem MCHZ vyrábí vodík metodou parního reformingu ze zemního plynu. Vodík je součástí chemického procesu při výrobě anilinu. Část vodíku je po jeho stlačení pístovými kompresory na tlak 220 barů naplněna do trajlerů. Současná maximální kapacita plnění je 600 m3/hodinu, doba nutná k naplnění jednoho vodíkového trajleru činí zhruba 4 hodiny. V příštím roce plánuje Linde další investice do zařízení, které zvýší maximální kapacitu plnění na 1 000 m3/hodinu. Roční kapacita zařízení bude více než 7 milionů m3.

VODÍK JE PLNĚN AUTOMATIZOVANĚ
Plnicí stanice pracuje zcela automaticky bez asistence personálu. Je třeba pouze připojit trajler a přihlásit se pomocí karty k plnění. Provoz je dálkově sledován z výrobního centra Linde Technoplyn v Třinci.