Tatra čeká, zda se v Iráku prosadí

Češi byli nedávno na krok od toho, aby se v Iráku výrazně prosadili. České firmy, které jsou v této zemi obchodně úspěšné, lze spočítat na prstech jedné ruky a jejich obchody byly dosud spíše menší. V únoru se ale průlom téměř povedl kopřivnické Tatře s nákladními automobily.

Češi byli nedávno na krok od toho, aby se v Iráku výrazně prosadili. České firmy, které jsou v této zemi obchodně úspěšné, lze spočítat na prstech jedné ruky a jejich obchody byly dosud spíše menší. V únoru se ale průlom téměř povedl kopřivnické Tatře s nákladními automobily.

Americká armáda ve veřejné soutěži vybrala konsorcium se sídlem v Jordánsku, aby nové irácké a afghánské armádě dodalo vojenský materiál za 174,4 miliónu dolarů. Původně byla v konsorciu i Tatra. Objem možných dodávek byl téměř pohádkový: za tři roky měl dodavatel poskytnout více než 2000 vozidel. To lze jen obtížně srovnávat s 35 vozidly, které Tatra do Iráku dodala loni.
"Splnili jsme všechny technické požadavky, měli jsme reference a vůbec všechno, co bylo třeba," řekl HN ředitel prodeje Tatry Luděk Krejčí. Američané ale oznámili změnu technického požadavku a zdálo se, že naděje na obří zakázku se rozplývá. Nastal ovšem další obrat a Tatra nyní opět doufá v úspěch.

Obrovský trh v Iráku

Součástí tendru na vyzbrojení irácké armády byla kolová technika, samopaly a kulomety, přístroje pro noční vidění, rádia a munice. Spojené státy, které nákup financují, požadovaly, aby všechen materiál dodal jeden dodavatel. To byl důvod, proč se Tatra původně spojila se španělskou společností ARPA a jordánskou firmou International Enginnering Group v konsorciu International Trading Establishment (ITE). "My jsme se do konsorcia hlásili jen s naším výrobkem jako dodavatel," uvedl Krejčí.
Šlo v podstatě o civilní vozidlo, dvounápravový valník pro přepravu zboží a osob, pouze mělo větší pneumatiky než obvykle. Původní představa americké strany byla, že "půjde o tříletý kontrakt s předpokládaným množstvím 686 vozidel v prvním roce, s opcí na více než 2000 kusů během tří let," uvedl finanční ředitel a předseda představenstva Tatry Igor Vlček.
Irácké potřeby jsou velké a stejně tak i podnikatelské příležitosti. "Dva tisíce aut není konečné číslo. Pro tuto zemi to nic není. To se ukáže, jakmile armáda začne fungovat a navyšovat své stavy do počtů, které potřebuje," řekl Krejčí.

Zvraty v tendru

Když americká armáda v prosinci vyhlásila veřejnou soutěž, Tatra měla důvod být sebevědomá. Chlubí se dobrou pověstí v regionu a zázemím americké korporace Terex, která je jejím vlastníkem. To vše se projevilo v roce 2003, kdy Tatra zvítězila v americkém tendru na dodávku stovky tahačů pro irácká ministerstva obrany a ropného průmyslu. Přímým účastníkem soutěže ale nebyla Tatra, nýbrž Terex. Na tomto základě loni Tatra do Iráku dodala celkem 35 vozidel.
Jenže ještě v prosinci přišla studená sprcha. "Z oficiální komunikace s americkou armádou vyplynulo, že vzduchem chlazený motor , který má Tatra standardně ve svých výrobcích, není pro tento projekt přijatelný," uvedl Vlček. V únoru se pak objevila další nečekaná zpráva: z tendru byla vyloučena kolová vozidla s tím, že na ně bude vyhlášen samostatný tendr.
Tatra opět doufá v úspěch, i když je po nedávných zkušenostech opatrná. "Bude záležet na tom, jaká bude specifikace výrobku do tohoto tendru," uvedl Krejčí. "Připraveni můžeme být, ale jistotu v žádném případě mít nemůžeme. Je tady tolik vlivů, které to mohou ovlivnit jak v procesu zadávání tendru, tak v procesu vyhodnocování," dodal. Starosti mu dělají i vnější vlivy: "Silná koruna nás v těchto tendrech vůči americkým výrobcům znevýhodňuje."