Jestliže ekologické vozy a automobily na alternativní pohon slavily dosud úspěch hlavně u standardních vozů a na přehlídkách inovativních projektů, začínají se nyní hlásit o slovo i v oblasti, kde by si to dříve asi motoristé nedokázali představit: ve sportu a na závodních dráhách. A biopaliva silným strojům jak se zdá docela svědčí.
Ferrari F430 Spider BiofuelU Ferrari vyvinuli sportovní vůz na etanol. Italský výrobce luxusních vozů, který je součástí italské automobilky Fiat, představil na detroitském autosalonu prototyp sportovního automobilu s pohonem na etanol. Vůz s názvem Ferrari F430 Spider Biofuel je podle firmy odrazem jejích zkušeností z Formule 1 (v důsledku nařízení, že závodní vozy musejí používat benzín s více než pětiprocentním obsahem biomasy) a reakcí na stoupající poptávku po alternativních palivech v USA. Automobil je poháněn směsí E85, kterou tvoří z 85 % etanol a z 15 % benzín. Vůz je součástí snahy firmy o snížení výfukových emisí o 40 % do roku 2012.
I když nasazení biopaliva do výkonného sportovního vozu vzbudilo u fanoušků značky zpočátku nedůvěru, podle výrobce vůz s tímto palivem zvýšil výkon o deset koní (na rovných 500 koní) a také točivý moment vzrostl o 4 % na 483 Nm - při stejné hmotnosti vozu a navíc snížení spotřeby a emisí. Vůz prý vykazuje průměrnou spotřebu o 5 % nižší.
Ferrari však není jediným silným strojem, který vstoupil do oblasti alternativních paliv. Bioetanol E85 najdeme např. v nádrži i u další ikony - jezdí na něj Lotus Exige 265E, který je považován za vůbec nejvýkonnější silniční verzi této řady. Přeplňovaný motor 1.8L inline-4 (2ZZ VVTL-i) dává výkon 264hp při 8 000 ot/min. a z 0 na 60 mil (96,56 km/h) zrychlí za 3,88 s.
I sportovci rádi alkohol - ale zásadně BIO!
Koenigsegg CCXRDalším silničním dravcem, který využívá biopalivo, je Koenigsegg CCXR - maximální rychlost 250 mil za hodinu, tj. 402,34 km/h, zrychlení z 0 na 60 mil (96,56 km/h) za 3,2 s. Zajímavé je mj. i to, že supersport na biopalivo je ještě výkonnější než jeho protějšek jezdící na benzín - spalování etanolu v biopalivu má totiž pozitivní vedlejší efekt na chlazení spalovacích komor.
Na biodiesel jezdí i závodní speciál Peugeot RC(jeho 2.2 liters HDI motor vybavený částicovým filtrem používá směs 50 % nafty a 50 % biopaliva Diester).
Bioetanol pohání i Ford Focus Coupe-Cabriolet, sportovní verzi vozu Ford Focus. Focus FFV, uvedený na britský trh v roce 2005, se stal vůbec prvním britským vozem na biopalivo, který byl na tamním trhu v prodeji. Jeho současné verze LX stejně jako FFV mohou jezdit na směs bioetanolu a benzínu v jedné nádrži v různém poměru. Nyní si ekologických vozů mohou užít i příznivci kabrioletů - vývojáři z londýnské Imperial College vytvořili 1.8-l FFV v podobě Coupé-Cabriolet concept (poprvé se představil v roce 2006 na British International Motor Show). S kabrio verzí už přišel i další z výrobců aut na biopaliva, Saab u svého modelu 93, a to dokonce v hybridní variantě. BioPower Hybrid Concept s 2litrovým turbomotorem na čistý etanol spolupracuje v tandemu s elektrickou pohonnou jednotkou, která posiluje hlavní motor při akceleraci a start/stop operacích a pohání vůz při městské jízdě. Vůz využívá rovněž dobíjení baterií při brzdění. A opět překvapení pro ty, kdo jsou skeptičtí k používání biopaliv v silných sportovních vozech: zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 6,9 s., zhruba o dvě sekundy rychleji než obdobný benzínový model.
Na alektřinu rychle i úsporně
Venturi FétishFirma Venturi vstoupila do povědomí motoristického světa jako výrobce prvního sportovního elektromobilu Fétish. Její záběr je však širší a další pozoruhodné projekty, např. elektrosolární hybridní vůz Astrolab: jeho kapota z uhlíkových kompozitů je pokryta 3,6m2 filmu s fotovoltaickými články se speciální strukturou "nanopyramid", umožňující až 21% účinnost. Velmi úsporný motor o výkonu 16 kW umožňuje dojezd až 110 km, a maximální rychlost dokonce 120 km/h!
Za pozornost však stojí hlavně unikátní vozítko zaoblených tvarů s označením Eclectic s hliníkovým šasi a kabinou z kompozitních materiálů. I když je jeho pohonnou silou elektřina, nejde o běžný elektromobil, ale v podstatě o malou pojízdnou elektrárnu a úschovnu energie, která si elektřinu ke svému provozu sama vyrábí. Na rozdíl od ostatních vozidel, která v převážné většině nejsou z 90 % času využita, využívá Eclectic dobu, kdy není v pohybu, pro výrobu a ukládání elektřiny, a proti klasické automobilové nádrži tuto nashromážděnou energii může poskytnout i pro jiné účely.
Jeho designér Saša Lakič charakterizuje Eclectic jako "moderní, autonomní a inteligentní vůz, který využívá energie, jež proudí všude kolem nás". Je prvním vozidlem poháněným obnovitelnou energií - a to dokonce více druhy zároveň v jediném autě, prvním vyrábějícím solární energii, a prvním vozidlem, které může být přímo poháněno energií z osobní větrné turbíny.
Venturi EclecticElektrickou energii ke svému pohonu ve "standardním" provedení (lze li vůbec tento výraz u tak kuriózního vozidla použít) čerpá jednak ze zásuvky, jednak ze solárních článků umístěných na jeho střeše, a využívá samozřejmě i energii vytvořenou rekuperací při brzdění.
Na přání se vůz dodává i s novou generací kapalinou chlazených NiMH (NIV-7) baterií, které umožňují při padesátikilometrové rychlosti (elektronicky omezena) dojezd až 50 km - což je dostatečné pro městský provoz. Podíl solárního dobíjení je asi 7 km jízdy na jednodenní nabíjení. Při využití elektřiny ze sítě je vozidlo plně dobité asi za 5 hodin (za 3 hodiny při doplňkovém použití sekundární nabíječky). Jako opční možnost je nabízena také malá přenosná větrná turbína, kterou lze umístit na zem poblíž vozidla, a v tomto případě ve větrných oblastech podle výrobce poskytne za den energii zhruba na 15 km jízdy.
Z projektů Venturi je ve výrobě zatím jen Fetish, ale všechny tyto pozoruhodné vozy se budou vyrábět, byť jen v omezeném počtu - např. u Eclecticu se uvažuje s výrobou pouhých 200 kusů.
Jeden vůz, různá paliva
Volvo MultifuelU vozidel pro běžný provoz však počítají vývojáři hlavně se standardními pohonnými látkami. Sází spíše na jejich kombinaci, takže uživatelé budou moci přizpůsobovat provoz palivům, která budou právě nejvýhodnější. Většinou jde o hybridní vozy využívající kombinaci spalovacího či vznětového motoru a elektromotoru, ale na popularitě získávají i auta umožňující používat kromě benzínu či motorové nafty např. stlačený zemní plyn (CNG) a ekologičtější tzv. biopaliva. K nim patří např. systém Flexifuel, který využívají u některých svých modelů Volvo a Ford. Jeho výhodou je, že umožňuje jezdit na téměř libovolnou kombinaci benzínu a lihu (koncentrace lihu může být 0-85 %), ale nevyžaduje zásadní náročné úpravy motoru. Stačí prakticky jen vyměnit některé prvky v palivovém potrubí za odolnější (protože etanol více podporuje korozi), zajistit předehřívání bloku motoru při teplotách nižších než minus 15° C, upravit vstřikovače a vyladit na použití tohoto paliva řídicí software. Modely flexifuel přitom stojí zhruba jako vozy s dieselovými motory.
Skutečným multipalivovým šampionem je zřejmě Volvo Multifuel anebo GM tri fuel car, který GM vyrábí v Brazílii. Tyto vozy jsou schopné jezdit hned na několik různých druhů paliva, počínaje běžným benzínem přes alkohol (resp. v brazilském případě směs 96% alkoholu a 4% vody), biopalivo (bioetanol) či zemní plyn, Volvo navíc spaluje i biometan, hytan (10 % vodíku + 90 % metanu) a podle výrobce má tento vůz motor stejně silný a výkonný jako běžný benzínový agregát při použití jakéhokoli ze zmíněných paliv.