Změna v hlášení dopravních nehod: Tisíce případů ročně se obejdou bez policie

Sněmovna schválila novelu zákona o silničním provozu, která zvyšuje hranici škody pro povinné hlášení dopravních nehod policii z 100 tisíc na 200 tisíc korun. Tento krok má snížit administrativní zátěž pro řidiče i policisty a reflektuje rostoucí ceny oprav a vozidel. Novela nyní míří do Senátu a může ovlivnit tisíce pojistných událostí ročně. Většinu nehod v Česku si na místě vyřeší řidiči mezi sebou, bez účasti dopravních policistů. Těm má od administrativy ještě více ulevit dvojnásobné navýšení hranice odhadované škody, od níž je nutné oznamovat nehodu policii. Ze současných 100 tisíc na 200 tisíc korun. Může se to týkat tisíců pojistných událostí ročně.

Promáčklé plechy, nárazníky, rozbitá světla a další škoda na autě. Řidiči nemusí každý větší ťukanec oznamovat policii. Pokud se událost obešla bez zranění a účastníci se shodli na všem včetně výše škody do 100 tisíc korun. V takovém případě stačí vyplnit záznam o nehodě a předat jej své pojišťovně.

„Limit je už patnáct let stejný, proto je v pozměňovacím návrhu navýšení na 200 tisíc korun,“ odůvodnil ho poslanec Vojtěch Munzar (ODS). I podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) zvýšení hranice odráží růst cen. Sněmovna jim v polovině března dala za pravdu a návrh spolu s novelou zákona o silničním provozu poslala do Senátu.

V praxi to má ulevit i dopravním policistům. „Změna povede ke snížení administrativní zátěže v případech, kdy dojde pouze k hmotné škodě do 200 tisíc korun a nejsou splněny jiné zákonné důvody pro přivolání policie,“ řekla Deníku policejní mluvčí Violeta Siřišťová. Podle ní to však neznamená, že policie k těmto nehodám nebude vyjíždět vůbec. V případě, že ji účastníci nehody přivolají, může situaci řešit zjednodušeným způsobem.

V minulém roce policie vypořádávala denně v průměru 385 událostí spojených s dopravními nehodami, což odpovídá jedné události každé čtyři minuty. „Administrativní zátěž spojená s těmito nehodami má přímý dopad na kapacity policistů, například v oblasti dohledu nad bezpečností silničního provozu,“ doplnila Siřišťová.

Už nyní policisté vyjíždějí ani ne k polovině dopravních nehod. Alespoň podle dat České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů. Ročně totiž z povinného ručení vzniká zhruba 260 tisíc škod, které mají na stole pojišťovny. Policie vyšetřuje ročně 90 až 100 tisíc nehod. „Většina škod se tak skutečně řeší bez asistence policie,“ řekl Deníku mluvčí asociací Tomáš Pavlík.

Podle dat České asociace pojišťoven bylo loni zhruba 14 tisíc nehod bez zranění nebo úmrtí a současně nad původní limit 100 tisíc. „Z toho by se nad nový vyšší limit dostalo 5600 událostí,“ uvedl Pavlík. To znamená teoretický úbytek případů s povinným hlášením policii o zhruba osm tisíc ročně. Reálné číslo bude ale patrně nižší.

Pavlík potvrdil, že nový dvousettisícový limit reflektuje škodní inflaci za dlouhá léta od posledního navýšení hranice. „Od roku 2009 narostla vlivem škodní inflace průměrná škoda takzvaného povinného ručení na majetku o 133 procent, konkrétně z 26 tisíc korun na aktuálních téměř 61,2 tisíce. Takto inflačně navýšený limit hlášení majetkové dopravní nehody z roku 2009 ve výši 100 tisíc by vycházel nyní již na 233 tisíc korun,“ sdělil Pavlík.

Podle odborníků mezi hlavní důvody škodní inflace patří navyšující se ceny práce a náhradních dílů v autoservisech. Dalším důvodem je postupná modernizace vozového parku a tím i vyšší technologická i finanční náročnost oprav vozidel. „Na škodní inflaci měla samozřejmě významný vliv také velmi vysoká inflace v celé ekonomice, přičemž aktuální snížení škodní inflace neznamená pokles průměrné škody, ale pouze její další mírně nižší nárůst,“ upřesnil pojistný matematik České kanceláře pojistitelů Petr Jedlička.

Pokud vše dobře půjde, účinnost silniční novely je 1. července 2025.

Další legislativní novinkou má být umožnění vytvoření aplikace, která může nahradit papírové euroformuláře při nahlašování nehody. „Je to na základě dohody mezi Českou kanceláří pojistitelů a ministerstvem dopravy. Legislativní rámec je potřeba pro to, aby se tam mohla automaticky sdílet data při zachování ověřování a ochrany dat, aby nedocházelo ke zneužití. Cílem je vytvoření elektronické digitální aplikace pro hlášení nehod a komunikaci pojišťoven vzájemně," vysvětlil poslanec Munzar.