Už několik let navštěvujeme dražby pořádané soudy a finančními úřady. Jednak si člověk znalý zboží může časem zařídit byt takřka za pakatel a za druhé je to celkem zábava. Problém je,že u aut se na rozdíl od dražby,kde se draží zařízení třeba jen z jednoho bytu s nejasným popisem,zdánlivě vyplatí jet i na druhý konec republiky. No a tak se sejde místo tří,čtyř více méně starých známých třeba sto
lidí a to by bylo,aby se nenašlo několik blbců,co se nechají strhnout atmosférou a výsledná cena většinou dosáhne tu bazarovou. Nevím,jak je to leasingovek,ale u soudu,nebo FÚ nemáte možnost si nic vyskoušet,i akumulátory jsou vždy vybité. K dispozici je jen posudek typu "vše odpovídá stáří,gumy jsou ty a ty,nastartovat se nepodařilo.." Záruka žádná. Převod taky není nejsnažší-vlastníkem tu bývá stále povinný a babám na úřadě často protokol o vydražení nestačí. Na dražby aut já rozhodně nejezdím.